|
|
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení Abstrakt Rigorózní práce přibližuje přelomovou judikaturu týkající se odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky daňového řízení. Primárním cílem práce je zhodnotit možné přínosy i úskalí aktuálního přístupu k odškodňování délky daňového řízení a navrhnout jeho optimální nastavení. Sekundárním cílem práce je prozkoumat možné následky rozšiřování odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, což je ilustrováno právě na současném přístupu k odškodňování průtažného daňového řízení. Odškodňování daňového řízení v režimu nepřiměřené délky řízení, v rámci kterého je vznik nemajetkové újmy presumován na základě judikatury ESLP, bylo vzhledem k absenci působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na daňové záležitosti léta zásadně odmítáno. V důsledku judikatury Ústavního soudu se však situace začala měnit a zejména po vydání navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3118/2020, se daňové řízení zařadilo mezi ostatní řízení, která jsou posuzována optikou jejich nepřiměřené délky. Předložená práce se snaží mimo jiné nalézt odpověď na otázku, zda předmětné nastavení odškodňování délky daňového řízení dostatečně vyvažuje zájmy státu a jednotlivce, nebo nikoliv. Při psaní práce byl zvolen deduktivní a...
|
|
|
Lhůta pro stanovení daně
Alexa, Karel ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
Lhůta pro stanovení daně Rigorózní práce se zabývá lhůtou pro stanovení daně, která je upravena především daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůta pro stanovení daně představuje časový úsek, v rámci kterého je možné stanovit daň. Tato lhůta tak vytváří časový rámec pro celou správu daní, neboť rozhodnutí o stanovení daně je jejím cílem a v případě, kdy daň již stanovit nelze, není žádný důvod ve správě takové daně pokračovat. Hlavní účel lhůty pro stanovení daně proto spočívá v nastolení jistoty, že po jejím uplynutí nemohou být hmotná daňová práva a povinnosti dotčeny změnou. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část je úvodní a vymezuje fenomén lhůt. První část se člení na tři kapitoly. Kapitola první vysvětluje pojem a druhy lhůt. Druhá kapitola vymezuje obecné aspekty lhůty pro stanovení daně. Třetí kapitola analyzuje pravidla počítání času. Druhá část je již zaměřena na právní úpravu lhůty pro stanovení daně a je rozdělena do deseti kapitol. Kapitola první vymezuje počátek běhu lhůty pro stanovení daně. Kapitola druhá zkoumá prodloužení lhůty pro stanovení daně. Kapitola třetí popsuje přerušení lhůty pro stanovení daně. Čtvrtá kapitola se zabývá stavením lhůty pro stanovení daně. Kapitola pátá řeší otázku maximální délky lhůty pro stanovení daně....
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
|
|
Lhůty podle správního a daňového řádu
LANGROVÁ, Veronika
Anotace Diplomová práce se zabývá popisem a rozborem daňového a správního řízení z hlediska lhůt. Cílem práce je nalézt praktická východiska při aplikaci nejednotného stanovení lhůt v daňovém a správním řádu. Důležité bylo určit, zda je pojetí lhůt v právních předpisech odlišné, jak je pojetí času v legislativě upraveno a jak nás toto téma může reálně ovlivnit. Rozbor jednotlivých řízení byl proveden na základě reálných dat. Data týkající se daňového řízení mi byla poskytnuta konkrétním daňovým subjektem a data týkající se správního řízení jsem si vyžádala od konkrétního správního úřadu. V praktické části diplomové práce jsem se zabývala podrobným rozborem jednotlivých řízení z hlediska lhůt. U daňového řízení mi šlo hlavně o určení prekluze lhůty pro stanovení daně a identifikaci skutečností, které měly vliv na běh této lhůty. U správního řízení jsem rozebírala běh lhůt, které jsou potřebné pro projednání přestupku a správního deliktu. Diplomová práce pro větší přehlednost v rámci jednotlivých řízení obsahuje tabulky s daty.
|
|
|
Lhůta pro stanovení daně
Alexa, Karel ; Marková, Hana (oponent) ; Boháč, Radim (oponent)
Lhůta pro stanovení daně Rigorózní práce se zabývá lhůtou pro stanovení daně, která je upravena především daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůta pro stanovení daně představuje časový úsek, v rámci kterého je možné stanovit daň. Tato lhůta tak vytváří časový rámec pro celou správu daní, neboť rozhodnutí o stanovení daně je jejím cílem a v případě, kdy daň již stanovit nelze, není žádný důvod ve správě takové daně pokračovat. Hlavní účel lhůty pro stanovení daně proto spočívá v nastolení jistoty, že po jejím uplynutí nemohou být hmotná daňová práva a povinnosti dotčeny změnou. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část je úvodní a vymezuje fenomén lhůt. První část se člení na tři kapitoly. Kapitola první vysvětluje pojem a druhy lhůt. Druhá kapitola vymezuje obecné aspekty lhůty pro stanovení daně. Třetí kapitola analyzuje pravidla počítání času. Druhá část je již zaměřena na právní úpravu lhůty pro stanovení daně a je rozdělena do deseti kapitol. Kapitola první vymezuje počátek běhu lhůty pro stanovení daně. Kapitola druhá zkoumá prodloužení lhůty pro stanovení daně. Kapitola třetí popsuje přerušení lhůty pro stanovení daně. Čtvrtá kapitola se zabývá stavením lhůty pro stanovení daně. Kapitola pátá řeší otázku maximální délky lhůty pro stanovení daně....
|
|
|
Dokazování v daňovém řízení
Raiser, Gabriela ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Diplomová práce na straně jedné podává ucelený pohled na problematiku důkazního břemene v daňovém řízení, na straně druhé poskytuje detailní pohled na nejednoznačná a nesrozumitelná ustanovení daňového řádu, co se důkazního břemene správce daně a daňového subjektu týče. Důvodem je skutečnost, že tato problematika představuje často příčinu sporů mezi správci daně a daňovými subjekty, jež nezřídka končí až před Nejvyšším správním soudem. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Nejprve je podán obecný výklad o dokazování, jenž zahrnuje definice pojmů jako např. dokazování, důkaz, důkazní prostředky, základní zásady řízení, důkazní povinnost či břemeno tvrzení. Následující kapitola pojednává o konkrétních specifikách dokazování v daňovém řízení. Poté následuje vymezení důkazů a důkazních prostředků, jelikož problematika, kdo co dokazuje, by bez zodpovězení otázky, čím to dokazuje, nebyla úplná. V následující kapitole je již pozornost věnována stěžejnímu tématu práce, a to důkaznímu břemenu. Tato kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, z nichž první a druhá pojednávají o důkazním břemeni daňového subjektu a správce daně. Třetí podkapitola je věnována přesunu důkazního břemene z daňového subjektu na správce daně a naopak. Čtvrtá podkapitola popisuje důsledky neunesení důkazního břemene daňovým...
|
|
|
Daňové aspekty insolvenčního řízení
Fuksová, Jana ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
123 Český abstrakt Rigorózní práce je vedle obligatorního úvodu a závěru členěna do 6 kapitol. Práce se zaměřuje na daňové aspekty insolvenčního řízení, a to jak v rovině procesní, tak hmotněprávní. V rovině procesní je kromě dopadů rozhodnutí o úpadku a probíhající insolvenčního řízení do správy daní řešena rovněž problematika uspokojování daňových pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Z hmotněprávní oblasti se práce zaměřuje na ty daně, které se mohou týkat plošně veškerých daňových subjektů, vynechány jsou proto sektorově specifické daně, tj. daně spotřební a ekologické. Po stručném vymezení klíčových pojmů insolvenčního řízení, včetně vymezení jednotlivých kategorií pohledávek, je zařazen popis průběhu insolvenčního řízení a jednotlivých způsobů řešení úpadku. Následující čtyři kapitoly se potom věnují samotným daňovým aspektům insolvenčního řízení. První z nich se zaměřuje na procesní problematiku. Vedle obecných dopadů insolvenčního řízení na probíhající daňová řízení je pozornost věnována mimořádným termínům pro podání daňových tvrzení, která s insolvencí úzce souvisí. Stručně je pojednáno rovněž o ostatních institutech daňového řádu, kterého jsou insolvenčním řízením a úpadkem ovlivněny. Na závěr této kapitoly je zařazena sekce věnující se postavení daňových pohledávek v rámci insolvenčního...
|
host ::
RSS.