|
|
Deficit dětských kosterních pozůstatků v funerálních celcích Evropy.
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Tato práce hledá vysvětlení pro deficit nedospělých koster na pohřebištích minulých populací. Nejprve stručně popisuje proces vymírání lidských populací, ve kterém je rozlišeno vymírání v dnešních vyspělých a rozvojových zemích. Právě věkově specifická úmrtnost v rozvojových státech se především výší dětské úmrtnosti nejvíce blíží úmrtnosti minulých preindustriálních populací. Dále jsou nastíněny metody studia dětské úmrtnosti v minulosti a jejich problémy a překážky. Následně jsou uvedeny příčiny, které vedly k vyšší dětské úmrtnosti v minulosti, a z dostupné literatury, v níž jsou použity výše zmíněné metody, je zjištěn interval hodnot, kterých dětská úmrtnost pravděpodobně dosahovala v preindustriálních společnostech. Zvláštní pozornost je pak věnována zastoupení dětských kosterních pozůstatků na pohřebištích. Porovnáním empirických hodnot počtu dětí z dvanácti středoevropských pohřebišť s teoretickými hodnotami bylo zjištěno podhodnocení počtu dětí především v nejnižších věkových kategoriích. Proto se práce následně zabývá vysvětlením tohoto jevu pomocí biologických, kulturních a metodických faktorů. Na základě dostupných zdrojů se práce přiklání k názoru, že biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti dětských kostí vedou k horšímu zachování těchto kosterních pozůstatků a univerzálnost těchto vlastností...
|
|
|
Změny vnějších povrchů koster dolních končetin způsobené tafonomickými faktory: Pohansko, 2. kostel
Vitnerová, Tereza ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pankowská, Anna (oponent)
Změny na vnějším povrchu kostí mohou být způsobeny různými tafonomickými faktory. Pro naší práci je důležité, jak se tyto změny projeví. Cílem práce bylo zpracovat a následně vyhodnotit změny na vnějším povrchu kostí dolních končetin. K analýze jsme zvolili soubor dospělých jedinců z druhého kostelního pohřebiště Pohanska u Břeclavi, konkrétně pletenec dolní končetiny (cingulum membri inferioris) a volnou dolní končetinu (pars libera membri inferioris). Tafonomické změny jsme zaznamenávali do vytvořených protokolů, typově se jednalo o poškození kosti a barevné změny. Obrazová schémata jsme následně převedli do digitální formy a v programech InkScape a AdobePhotoshop zpracovali do výsledné podoby. Výsledkem jsou heat mapy, díky kterým jsme byli schopni popsat nejčetnější místa výskytu jednotlivých změn. Nejčastěji jsme na kostech dolních končetin zachytili výskyt oranžového zbarvení, blíže jsme se proto zaměřili na jeho příčinu. V jeho chemickém složení jsme zjistili zvýšený obsah křemíku a hliníku, domníváme se tedy, že by se mohlo jednat o alumosilikátový zvětrávací produkt. Klíčová slova: Pohansko, tafonomie, tafonomické faktory, povrch kostí, dolní končetina
|
|
|
Deficit dětských kosterních pozůstatků v funerálních celcích Evropy.
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Tato práce hledá vysvětlení pro deficit nedospělých koster na pohřebištích minulých populací. Nejprve stručně popisuje proces vymírání lidských populací, ve kterém je rozlišeno vymírání v dnešních vyspělých a rozvojových zemích. Právě věkově specifická úmrtnost v rozvojových státech se především výší dětské úmrtnosti nejvíce blíží úmrtnosti minulých preindustriálních populací. Dále jsou nastíněny metody studia dětské úmrtnosti v minulosti a jejich problémy a překážky. Následně jsou uvedeny příčiny, které vedly k vyšší dětské úmrtnosti v minulosti, a z dostupné literatury, v níž jsou použity výše zmíněné metody, je zjištěn interval hodnot, kterých dětská úmrtnost pravděpodobně dosahovala v preindustriálních společnostech. Zvláštní pozornost je pak věnována zastoupení dětských kosterních pozůstatků na pohřebištích. Porovnáním empirických hodnot počtu dětí z dvanácti středoevropských pohřebišť s teoretickými hodnotami bylo zjištěno podhodnocení počtu dětí především v nejnižších věkových kategoriích. Proto se práce následně zabývá vysvětlením tohoto jevu pomocí biologických, kulturních a metodických faktorů. Na základě dostupných zdrojů se práce přiklání k názoru, že biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti dětských kostí vedou k horšímu zachování těchto kosterních pozůstatků a univerzálnost těchto vlastností...
|
|
|
Vliv tafonomických faktorů na degradaci kostní a zubní tkáně.
Lichnerová, Katarína ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Postmortální dekompozice kosterních pozůstatků je reakcí na interaktivní vliv abiotických a biotických činitelů prostředí (např. klimatické faktory, charakter půdy, vliv vody; mikroorganismy, rostliny, zvířata, člověk). Předložená práce pojednává o vlivech tafonomických faktorů na kosterní materiál a zuby. Pouze okrajově se dotýká procesů rozkladu měkkých tkání. Popisuje změny integrity kosterních pozůstatků uložených na povrchu nebo v zemi. Rozebírá rovněž extrémní podmínky, kterým mohou být kosti a zuby vystaveny v souvislosti s kanibalismem či mařením identity jedince. Zdůrazněn je také význam znalosti tafonomie tkání lidského těla v kontextu archeologie a forenzní antropologie.
|
host ::
RSS.