|
|
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
|
|
|
Inhibice nebezpečných látek v alumináto-silikátových systémech
Koplík, Jan ; Škvára, František (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Schopnost alumináto-silikátových systémů imobilizovat nebezpečné látky je zkoumána od 90. let 20. století. Cílem této práce je vyvinout alumináto-silikátový systém (matrici) se schopností inhibovat nebezpečné látky (těžké kovy) za použití sekundárních surovin. Schopnost matrice inhibovat těžké kovy byla stanovena na základě vyluhovacích testů založených na vyhlášce 294/2005 Sb. Koncentrace prvků ve výluzích byly stanoveny pomocí ICP-MS. Výsledný alumináto-silikátový systém se skládal z vysokoteplotního popílku a vysokopecní strusky aktivovaných pomocí směsi alkalických aktivátorů (hydroxid a vodní sklo). Vytvořené matrice byly charakterizovány pomocí vhodných analytických metod (XRD, SEM, FT-IR, DTA-TGA-EGA). Následně byl pomocí stejných metod popsán způsob, jakým se vybrané prvky (Ba, Cu, Pb) imobilizují v připravených systémech.
|
|
|
Studium znečištění silničního prachu s využitím ICP hmotnostní spektrometrie
Chalabala, Jan ; Komendová, Renata (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Silniční prach je v dnešní době často studovaná matrice vzhledem k akumulaci antropogenní kontaminace s akcentem na silniční dopravu. Práce je zaměřena na studium silničního prachu z aglomerace mongolského hlavního města Ulánbátaru. Celkem 113 vzorků bylo rozděleno do devíti sad mapující hlavní silniční komunikace. U vzorků byla provedena frakcionace proséváním na tři velikostní frakce a dále rozklad lučavkou královskou. Vzorky střední frakce 45–63 µm byly analyzovány pomocí ICP–MS hmotnostní spektrometrie. Pro hodnocení kontaminace byly analyzované prvky rozděleny do dvou skupin: kontaminanty (Cr, Cu, Zn, Pb a As) a prvky vzácných zemin (REE). Vůči stanovené hodnotě geologického pozadí byly hodnoceny obsahy v jednotlivých sadách vzorků i prostorová distribuce obsahů prvků ve všech vzorcích. Pro první skupinu prvků (kontaminanty) bylo usouzeno na antropogenní kontaminaci zejména v centru Ulánbátaru. Jako pravděpodobné zdroje byly určeny silniční doprava pro Cu, Zn a Pb a spalování uhlí pro Pb a As. U REE nebylo antropogenní obohacení prokázáno.
|
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Gajdoš, Libor ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi stanovení koncentrace těžkých kovů v roztocích diferenční pulzní volumetrií s pomocí tříelektrodových elektrochemických tlustovrstvých senzorů. V teoretické části je popsána technologie tlustých vrstev, typy a složení tlustovrstvých past. Dále pak úvod do elektrochemie a elektroanalytických metod měření. Práce také obsahuje základní informace o třech měřených těžkých kovech – kadmium, olovo a měď. Praktická část práce se zabývá měřením na uhlíkových pracovních elektrodách určených pro tlustovrstvé elektrochemické senzory v roztoku obsahujícím kademnaté, olovnaté a měďnaté ionty. Je zde stanoven detekční limit a citlivost těchto senzorů. Závěr práce obsahuje zhodnocení zjištěných výsledků a porovnání výsledků s hygienickými limity.
|
|
|
Monitoring kontaminace vod a sedimentů po těžbě uranové rudy
Kurfürst, Vlastimil ; Komendová, Renata (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá monitoringem kontaminace vod a sedimentů v lokalitě uzavřeného ložiska Olší - Drahonín. V prvním kroku je provedeno vyhodnocení kontaminace důlních vod vypouštěných do recipientu řeky Hadůvka. Ve druhém kroku je provedeno vyhodnocení obsahu těžkých kovů v sedimentech v recipientu řeky a monitoring povrchových vod v toku. Dále je proveden popis technologie čištění důlních vod a odběrů vzorků. Je proveden popis separačních metod a výběr standardní metody.
|
|
|
Kontaminace vybraných lokalit města Brna těžkými kovy
Šebková, Michaela ; Sommer, Lumír (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium kontaminace půdy a rostlinného porostu těžkými kovy (olovo, kadmium a rtuť) v pěti vybraných lokalitách města Brna. Odběrové místo na ulici Opuštěná reprezentuje velmi zatíženou lokalitu s hustým automobilovým provozem ležící uprostřed města. Odběrová místa na ulici Vídeňská a Podstránská náleží mezi středně zatížené lokality v blízkosti velkých komunikací. Málo zatížené lokality jsou reprezentovány odběrovými místy na ulici Musorgského a Šrámkova, které leží v okrajových částech s nižší hustotou provozu. Vzorky půdy a rostlinného materiálu byly odebrány k analýze ve dvou termínech (listopad 2008 a leden 2009). Průměrná množství rtuti, kadmia a olova v odebraných vzorcích půdy byla pod limity vyhlášky č. 13/1994 Sb. MŽP. Obsah těžkých kovů v půdě odpovídal lokalitě odběru, nejvyšší hodnoty vykazovala lokalita Opuštěná. Obsah olova a rtuti v listech smetanky lékařské byl vyšší než jejich obsah v kořenech. U kadmia byla situace opačná, nejvyšší obsahy byly naměřeny v podzemní části rostliny. Oproti půdě nevykazovaly obsahy těžkých kovů v různých lokalitách velké rozdíly v nadzemní a podzemní části rostliny. Přesto mezi nejvíce kontaminované místo se opět řadí lokalita Opuštěná. Hodnoty pH odebraných vzorků půdy se pohybovaly v rozmezí 7 až 7,5, tedy v neutrální oblasti.
|
|
|
Využití uhlíkových nanotrubic pro realizaci elektrod tlustovrstvých senzorů
Polický, Jiří ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce těžkých kovů s použitím miniaturizovaných tlustovrstvých senzorů. Pracovní elektroda pro tyto senzory byla připravena pomocí tlustovrstvé pasty za použití prášku s uhlíkovými nanotrubicemi, pojiva a ředidla. Vyrobené elektrody byly proměřeny při detekci iontů olova a kadmia v tříelektrodovém systému diferenčně pulzní voltametrií v acetátovém pufru. Získané výsledky byly porovnány s uhlíkovou elektrodou vytvořenou ze speciální komerční tlustovrstvé polymerní pasty. Na závěr je zde popsána i možnost aktivace povrchu pracovní elektrody kyselinou dusičnou a ověření detekce těžkých kovů na reálném biologickém vzorku.
|
|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Monitoring vybraných kovů v komerčních biovínech
Bortlová, Alžběta ; Reichstädter, Marek (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných kovů v komerčních biovínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení biovín s víny, které pocházejí z ostatních agrotechnických produkčních systémů. Pro účely prvkové analýzy byla použita metoda optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Pomocí statistické metody analýzy rozptylu bylo posouzeno, zda naměřené koncentrace prvků vykazovaly statistické rozdíly mezi víny pocházejícími z bioprodukce a víny pocházejícími z ostatních produkčních systémů. Statisticky významné rozdíly vykazovaly celkem 3 z 20 analyzovaných prvků. Vliv produkčního systému révy vinné na prvkové složení vína byl pozorován jako statisticky významný u prvků zinek, nikl a mangan.
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
host ::
RSS.