|
|
Sukcese mravenců na výsypkách
Hovorková, Marie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Sukcese je často studována za použití chronosekvencí, kdy v jednom bodě času sledujeme řadu různě starých ploch a jejich porovnáním usuzujeme, jaké změny proběhly v čase (space for time substitution). Jen málo studií však porovnává takto získané výsledky s daty získanými pomocí dlouhodobého sledování ploch. V této práci jsem po 19 letech opakovala studii, která zkoumala sukcesi společenstev mravenců na Sokolovských výsypkách, kde jsou k dispozici chronosekvence dvou typů ploch (přirozeně sukcesních a rekultivovaných). Opakováním této studie jsem porovnala změny, které na jednotlivých plochách nastaly během času se změnami podél chronosekvence. Sledována byla i závislost výskytu různých ekologických skupin mra- venců na sukcesním stáří lokality. Pomocí RDA modelu a rozkladu variance bylo zkoumáno, zda existuje statisticky významná interakce mezi různými stanovišti a jejich stářím. Na ploše výsypek byl zjištěn nárůst počtu druhů. V roce 2020 byl zjištěn výskyt 22 druhů mravenců, z toho bylo nově nalezeno 5 druhů. Všechny nově zjištěné druhy jsou specialisty, dva z nich jsou dendrofilními druhy. Byl zjištěn statisticky významný nárůst abundance lesních specialistů se stářím lokality. Na abundanci ostatních specializovaných druhů měl statisticky významný vliv charakter prostředí, přičemž jejich větší...
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Sukcese vegetačního krytu na hlušinových odvalech v Ostravě
Jaroš, Jakub
Práce se zabývá vyhodnocením průběhu sukcese na odvalovém komplexu Petr Bezruč a odvalu Koksovny Svoboda od výzkumu provedeného Kouteckým (2004) a rámcovým návrhem péče o těžbou devastované lokality. Na obou lokalitách bylo vyhotoveno celkem 100 fytocenologických snímků a odebráno 100 vzorků půdy a 204 dendrochronologických vývrtů. Analýzou získaných dat byly zjištěny shodné změny EIH na obou lokalitách ukazující na zvyšování zápoje dřevin a obměnu druhového složení, což bylo přisouzeno probíhající sukcesi. Hodnocena byla také rozdílnost mezi plochami na odvalech a samotnými odvaly. Jako nejvhodnější způsoby obnovy byly určeny spontánní a řízená sukcese.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Historie těžby antracitu a lignitu na Českobudějovicku, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
PETRÁŠEK, Karel
Tato bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj uhelného průmyslu na Českobudějovicku v první polovině 20 století. Práce je rozdělena do třech částí. První popisuje pomocí dostupné literatury vznik uhelných ložisek v českých zemích. Je zde popsána struktura jihočeských ložisek a kvalita místního uhlí: antracitu a lignitu. Druhá část analyzuje vývoj uhelného hospodářství v českých zemích a uhelnou těžbu na jihu Čech do konce 19. století. Poslední je zaměřena na historii třech konkrétních těžebních oblastí, kde se dolovalo uhlí v průběhu první poloviny 20. století. Jedná se o obce Kamenný Újezd, Mydlovary a Lhotice. Studie se zabývá dějinami jednotlivých místních důlních podniků, rozebírá problémy, se kterými se doly potýkaly. Věnuje se i sociálním podmínkám zaměstnanců. Zjištěné poznatky jsou komparovány se situací v jiných českých uhelných oblastech.
|
|
|
Velikostně rozlišený atmosférický aerosol v pracovním prostředí povrchového hnědouhelného dolu
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
V hnědouhelných povrchových lomech jsou pracovníci exponováni aerosolovými částicemi, které vznikají především v důsledku rozrušení těžených hornin kolesovými rýpadly. Cílem práce bylo porovnat koncentrace částic atmosférického aerosolu - PM, kterým jsou exponováni pracovníci na kolesovém rýpadle Schrs 1320 a zakládacím voze ZPDH 6300 na skrývce a kolesovém rýpadle K 800/N2 v uhelném lomu Doly Nástup Tušimice a odpovědět na otázky, co je hlavní příčinou zvýšené koncentrace PMx a zda se těžební stroje mezi sebou liší. Měření probíhalo postupně na každém těžebním stroji v období od 12. 8. do 2. 9. 2016. Koncentrace PM1, PM2,5 a PM10 s integrační dobou jedné minuty byly měřeny dvojící přenosných laserových nefelometrů v kabině řidiče a na venkovním ochozu. V obou prostředích byla v pětiminutových intervalech monitorována i teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu. Variabilita koncentrací PMx je zejména dána typem pracovní činnosti a kouřením. Proto byly koncentrace PM na těžebních strojích porovnávány při střídání směn ráno a večer, úklidu ve venkovním prostředí ručním zametáním, úklidu v kabině řidiče vysáváním a při kouření. Nejvyšší koncentrace PM10 (6,1 ± 11,3 mg·m-3 ) byly změřeny při úklidu ručním zametáním na kolesovém rýpadle K 800/N2, na Schrs 1320 a ZPDH 6300 se hodnoty během této...
|
|
|
Kralupy u Chomutova: Demolice vesnic kvůli těžbě
Vitíková, Jana ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zaměří na příběh vesnice Kralupy u Chomutova, která musela ustoupit rozšiřující se těžbě hnědého uhlí. Osudy vesnice budou sledovány od doby před první světovou válkou až do 70. let dvacátého století, kdy tato obec byla srovnána se zemí. Kralupy u Chomutova byly součástí tzv. Sudet, a proto na jejich území došlo během 20. století v důsledku historických okolností k masivním přesunům obyvatelstva. Důraz na těžbu hnědého uhlí byl nakonec tím, co vesnici zcela zlikvidovalo. Poslední obyvatelé obce se stali svědky její demolice a jejich výpovědi budou součástí toho, čím se tato práce bude zabývat.
|
|
|
Ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno očima horníků
Rojková, Veronika ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
"Černé Kladno" - název nerozlučně spjatý s největším středočeským městem jasně vystihuje dřívější průmyslovou tvář Kladna. Kromě hutnictví zde měla mnoholetou tradici právě těžba černého uhlí a její postupné ukončování, které vyvrcholilo předčasně v roce 2002 uzavřením posledního kladenského Dolu Schoeller/Nejedlý/Kladno, mělo dopad na velké množství lidí, kteří v tomto oboru pracovali. Uzavření dolu navíc nesouviselo pouze s útlumem hornické činnosti po roce 1991, ale také s výbuchem metanu, ke kterému na dole došlo koncem roku 2001, a zemřeli při něm čtyři lidé. Tato diplomová práce se pomocí metody kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů věnuje ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno, tak jak ji vnímali horníci a další zaměstnanci dolu, jejich vyrovnání se se ztrátou zaměstnání trvajícího často řadu let a jejich hledání nového uplatnění. Jako hlavní zdroje informací k faktické části jsou použity obsáhlé publikace Josefa Suldovského Kronika hornictví zemí Koruny české a kolektivní dílo Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Pro bližší informace týkající se hornictví přímo na Kladensku pak řada regionálních publikací a tisku. Práce je rozdělena na pět částí. V úvodu jsou stručně shrnuty důvody, které vedly k napsání práce, druhá se...
|
|
|
Vliv povrchové těžby uhlí na kvalitu povrchové vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak moc se liší tekoucí důlní voda od vody, která není ovlivněna povrchovou těžbou uhlí. Byla soustředěna a vyhodnocena literatura na toto téma a otázka byla též studována v samostatném projektu zabývajícím se povrchovými a důlními vodami Sokolovska. Bylo odebráno 17 vzorků tekoucích vod z toků různě zasažených těžbou uhlí, u nichž bylo stanoveno: pH, vodivost, acidita, alkalita, tvrdost a obsah dusičnanů, dusitanů, amonných iontů, fosforečnanů, železa, chloridů, vápníku a manganu. Tato data byla porovnána mezi skupinami vzorků s různým stupněm zasažení těžbou. Naměřené hodnoty byly porovnávány s dříve publikovanými hodnotami i z jiných lokalit (odborné články, diplomové práce, apod.).
|
host ::
RSS.