|
|
Televizní krize (ČT) a "bias" na stránkách českých deníků a týdeníků
Salát, Jakub ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce přináší pohled na transpozici tzv. televizní krize v ČT na stránky českých deníků a týdeníků. Úvodní teoretická část popisuje genezi televizní krize, následuje uvedení do problematiky stranění (bias). V praktické části práce stanovuje pomocí kvantitativní analýzy tehdejších tištěných médií rozvrstvení mediální krajiny na ta média, která otevřeně stranila buďto vzbouřencům nebo novému vedení ČT. Tradiční rozvrstvení českých médií na pravolevé politické spektrum se až na výjimky (Haló noviny) na analýze tištěných médií nepotvrdilo a pokud byly nějaké politické strany favorizovány, jednalo se spíše o favorizování politických stran, které podporovaly vzbouřené redaktory. Tím pádem kupříkladu sociální demokracie měla největší četnost promluv a často i váhu, a to i v denících typu HN, LN a MFD, které tradičně tíhnou k pravici.
|
|
|
Vznik týdeníku The Economist
Váňa, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce "Vznik týdeníku The Economist" pojednává o vzniku a vývoji týdeníku The Economist. A to od roku 1843, kdy byl založen, až do roku 2007, kdy na místo editora nastoupil John Micklethwait. Hlavní důraz je v práci kladen na vznik The Economist. Za účelem lepšího popisu jeho vzniku je popsána také atmosféra doby, společenské podmínky v Anglii v polovině 19. století, přijetí obilních zákonů a následky jejich přijetí a jejich zrušení. Dále je popsána situace na mediálním trhu v tomto období. Část práce se věnuje ekonomickému myšlení Adama Smitha, Thomase R. Malthuse a Davida Ricarda, a zejména doktrínám laissez-faire a volného obchodu, které se staly, respektive jejich prosazování, jedním z hlavních motivů vzniku The Economist. Rozsáhlejší část práce je věnována osobnostem zakladatele The Economist Jamese Wilsona a jeho zetě a v pořadí třetího editora The Economist Waltera Bagehota, kteří se stali nejvýznamnějšími osobnostmi v historii The Economist a vysokou měrou se zasloužili o jeho rozvoj. Součástí práce je také stručná analýza prvních čísel The Economist a popis čtenářů, podporovatelů i odpůrců The Economist. Poslední část práce je věnována zběžnému popisu vývoje The Economist od svého vzniku do dnešní doby.
|
|
|
Mediální obraz kultury v týdenících Respekt a Reflex
Jermanová, Barbora ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Mediální obraz kultury v týdenících Respekt a Reflex" ke kultuře ve společensko Teoretická část této práce se věnuje popisu vlivů na produkci kulturní žurnalistiky. Zabývá se výkladovému pojetí kultury od antropologického pojetí, přes pojetí Frankfurtské a Birminghamské školy až po současné přístupy k postoji ke kultuře a kreativním průmyslům. To vše je zasazeno do kontextu studia médií a masmédií, které rovněž ovlivňují kulturní produkci. Výsledky analytické části pak představují pojetí kultury na základě popisu redakčních řístupů ke kulturním tématům a analýzu obsahů daných týdeníků. V závěru práce Klíčová slova Kulturní žurnalistika, kultura v médiích, kultura, média, společnost,
|
host ::
RSS.