|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků IZS
DANIELOVÁ, Barbora
Diplomová práce je zaměřena na téma prevence syndromu vyhoření u pracovníků IZS. Tato práce byla zpracována v souvislosti s pandemií SARS-CoV-2, která zasáhla území České republiky v roce 2020, a vlivem pandemické situace včetně mimořádných vládních opatření byli pracovníci integrovaného záchranného systému vystaveni velkému psychickému, ale i fyzickému zatížení. V teoretické části této práce byl stručně popsán integrovaný záchranný systém, ale i stres, který se při dlouhodobém působení na daného jedince podílí na vzniku syndromu vyhoření. Následně byl v teoretické části popsán syndrom vyhoření a jeho fáze. Dále byly uvedeny příznaky syndromu vyhoření, rizikové faktory či léčba. Nepostradatelnou součástí, bez které by tato práce nemohla být kompletní, je část, jež je věnována prevenci syndromu vyhoření. Hlavním cílem této práce bylo uvést faktory, které se podílejí na vzniku syndromu vyhoření včetně preventivních opatření, která snižují pravděpodobnost vzniku syndromu vyhoření. Téma prevence syndromu vyhoření bylo zaměřeno pouze na pracovníky základních složek IZS. Pro dosažení stanoveného cíle této práce byl zkonstruován vlastní dotazník, jenž byl použit v dotazníkovém šetření. Praktická část této práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u pracovníků základních složek IZS. Dotazník, který byl sestaven, obsahuje čtyřiadvacet otázek, z nichž čtrnáct souvisí s pandemií SARS-Cov-2 a zároveň se prolínají s prevencí tohoto syndromu. Z analýzy dotazníkového šetření bylo zjištěno, že je prevence syndromu vyhoření u pracovníků integrovaného záchranného systému na území České republiky opomíjena. Na základě subjektivních odpovědí pracovníků základních složek IZS bylo zjištěno, že mohou být více ohroženi vznikem syndromu vyhoření z důvodu pandemie SARS-CoV-2. Vzhledem k tomu, že nebyl použit oficiální diagnostický dotazník, bych uvítala, kdyby se na této problematice podílel i někdo z erudovaných pracovníků z oblasti sociální psychologie. Z vyplývajících poznatků, jež jsou součástí této práce, bylo vytvořeno doporučení pro praxi, které obsahuje pět postupů, jež by při využití mohly do budoucna u pracovníků integrovaného záchranného systému v oblasti prevence syndromu přispět ke zlepšení současného stavu.
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Člověk, zaměstnanec v oblasti sociální práce, jako morální bytost dostávající se do rozporu s povinnostmi zadanými zaměstnavatelem.
LAJPERTOVÁ, Nikola
Diplomová práce s názvem Člověk, zaměstnanec v oblasti sociální práce, jako morální bytost dostávající se do rozporu s povinnostmi zadanými zaměstnavatelem se zabývá člověkem jako autonomní morální bytostí v pozici zaměstnance v oblasti sociální práce, který se dostává do kolize s povinnostmi zadanými zaměstnavatelem. Cílem této práce je komplexní prozkoumání příčin těchto kolizí a vnitřních předpokladů člověka, coby morální bytosti, jehož se tato kolize dotýká a schopnost eticky reflektovat otázky, které si autor stanovuje v rámci zpracování tématu. Za způsob shromažďování podkladů pro etickou reflexi bylo zvoleno studium odborné domácí a zahraniční literatury.
|
|
|
Etické otázky v profesi zdravotní sestry
BIDELNICOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce jsou etické otázky v profesi zdravotní sestry. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické část jsou popisovány základní pojmy, jako jsou etika, morálka, svědomí, ctnosti či mravnost. Dále je zaměřena na profesní etiku a s ní spojené specifika pro výkon povolání, vzdělávání zdravotních sester, propojení výchovy ke zdraví a zdravotní sestry či etický kodex, jeho porušení a definici syndromu vyhoření. V praktické části práce je uvedeno vyhodnocení dotazníků, které měli za úkol zmapovat dodržování a znalost obecně uznávaných pravidel a zásad etického chování. Dotazník vyplnilo celkem 72 respondentů, z toho 61 žen (84,7 %) a 11 mužů (15,3 %). Středoškolsky vzdělaných respondentů bylo celkem 43 (59,7 %) a vysokoškolsky vzdělaných 29 (40,3 %). Z výsledků je patrné, že 22 respondentů (75,9%) vysokoškolsky vzdělaných, více dodržují obecně uznávaná pravidla oproti středoškolsky vzdělanými tj. 31 respondentů (72,1 %).
|
|
|
Specifika komunikace s klienty využívajících tísňová volání
GULÁN, Vladimír
Pracovníci tísňových linek Integrovaného záchranného systému jsou první, na koho se klient tísňové linky při telefonním oznámení obrátí s důvěrou a očekáváním, že mu bude poskytnuta prvotní informace nebo rada jak se zachovat v krizové situaci, která se přímo nebo nepřímo vztahuje na jeho osobu, kdy se této stal obětí nebo svědkem. Proto jsou zařazeni na těchto linkách pracovníci s daným stupněm vzdělání a specializací pro konkrétní tísňovou linku, kteří v nepřetržitém provozu řeší oznámení od občanů. Získané informace vyhodnotí a předají složkám Integrovaného záchranného systému k dalšímu opatření. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy vztahující se k Integrovanému záchrannému systému, ke krizové a telefonní komunikaci, specifickým voláním na tísňové linky a okrajově jsou uvedena rizika, která mohou postihnout pracovníky tísňových linek. Praktická část zkoumá, jak jsou pracovníci zařazeni na jednotlivých tísňových linkách Integrovaného záchranného systému vybaveni komunikačními schopnostmi a dovednostmi, zda zvládají krizovou komunikaci při telefonních hovorech s občany, zda se jejich komunikační schopnosti v průběhu praxe zlepšily a kde vidí nedostatky. Vyhodnocením získaných informací byl vytvořen Manuál pro pracovníky tísňových linek.
|
|
|
Pracovní zátěž učitelů střední školy
TLAMSOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat složky pracovní zátěže učitelů střed-ních škol a provést analýzu této zátěže u vyučujících na vybraných středních školách. Pracovní zátěž lze chápat jako nesoulad mezi požadavky na pracovníka a jeho možnostmi. Obecně se dělí na fyzickou a psychickou. První část bakalářské práce se zabývá základními charakteristikami učitele, učitel-ské profese, pracovní zátěže a jejími složkami. Druhá část bakalářské práce obecně popisuje vybrané školy a analyzuje pracovní zátěž jejich učitelů, a to z několika hledisek, jako např. dle druhu pracovní zátěže, škol, pohlaví a délky praxe. Z analýzy vyplynulo, že vyšší pracovní zátěží trpí učitelé gymnázia, dále pak učitelky a pedagogové s praxí delší než 15 let. Nejvyšší pracovní zátěž je pak tě-lesná. Všichni respondenti se jí snaží preventivně předcházet aktivními činnostmi a zdra-vým životem a brání se jí také převážně pomocí aktivního či pasivního odpočinku.
|
|
|
Zdravotně edukační a intervenční program u pracovníků IZS v prevenci syndromu vyhoření ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje
UHLÍŘOVÁ, Božena
V bakalářské práci je proveden rozbor literatury v dané problematice spolu s výčtem zdrojů emočních problémů a zátěží přecházejících až do syndromu vyhoření u pracovníků IZS se zaměřením na profesi zdravotnického záchranáře. Je vytvořen zdravotně edukační a intervenční program a zrealizován ve Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Program obsahuje tři moduly: Dýchání a umění relaxovat, Jóga a masáže a Výživová doporučení. Ve zdravotně edukačních a intervenčních jednotkách programu jsou sestaveny pohybové techniky, relaxace, masáže a výživová doporučení tak, aby působily na zdravotnické záchranáře jak preventivně, tak terapeuticky po jejich každodenní fyzicky i psychicky náročné práci nebo po zdravotním ohrožení způsobeném akutní reakcí na stres nebo posttraumatické stresové poruše či syndromu vyhoření. Hlavním cílem práce je zhodnocení přínosu mého programu s doporučením využití v posttraumatické intervenční skupině odborníků zaměřené na psychosociální péči pracovníků. Vlivem zdravotně edukačního a intervenčního programu poklesla u záchranářů únava, dosáhli celkového zklidnění a cítili se lépe.
|
|
|
Postoj zdravotnického záchranáře k umírání a smrti
MARKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá postojem zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Záchranáři vyjíždějí k různým situacím, ve kterých poskytují za každých podmínek svou odbornou péči. Tyto vlivy mají posléze odraz do praxe a do vlastního života zdravotnických záchranářů.Záchranáři potřebují bezprostředně po zátěžové situaci vyhodnotit své pocity, postoje k dané situaci, která proběhla.Cílem této bakalářské práce je zjistit postoje zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Byly vybráni respondenti Jihočeského kraje. Bakalářská práce je vypracována ve formě kvalitativního výzkumu.Byla aplikována metoda polořízeného rozhovoru.Výsledky jsou téměř doslovně přepsány v kapitole Výsledky výzkumu.Z výsledků byly následně vytovřeny hypotézy.V bakalářské práci byla zjištěna duševní zátěž zdravotnických záchranářů vlivem opakujících se setkávání s umíráním a smrtí u dospělých, i u dětí. Dále byl zjištěn vyrovnaný postoj záchranářů bezprostředně po ukončení resuscitace.
|
host ::
RSS.