|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků IZS
DANIELOVÁ, Barbora
Diplomová práce je zaměřena na téma prevence syndromu vyhoření u pracovníků IZS. Tato práce byla zpracována v souvislosti s pandemií SARS-CoV-2, která zasáhla území České republiky v roce 2020, a vlivem pandemické situace včetně mimořádných vládních opatření byli pracovníci integrovaného záchranného systému vystaveni velkému psychickému, ale i fyzickému zatížení. V teoretické části této práce byl stručně popsán integrovaný záchranný systém, ale i stres, který se při dlouhodobém působení na daného jedince podílí na vzniku syndromu vyhoření. Následně byl v teoretické části popsán syndrom vyhoření a jeho fáze. Dále byly uvedeny příznaky syndromu vyhoření, rizikové faktory či léčba. Nepostradatelnou součástí, bez které by tato práce nemohla být kompletní, je část, jež je věnována prevenci syndromu vyhoření. Hlavním cílem této práce bylo uvést faktory, které se podílejí na vzniku syndromu vyhoření včetně preventivních opatření, která snižují pravděpodobnost vzniku syndromu vyhoření. Téma prevence syndromu vyhoření bylo zaměřeno pouze na pracovníky základních složek IZS. Pro dosažení stanoveného cíle této práce byl zkonstruován vlastní dotazník, jenž byl použit v dotazníkovém šetření. Praktická část této práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u pracovníků základních složek IZS. Dotazník, který byl sestaven, obsahuje čtyřiadvacet otázek, z nichž čtrnáct souvisí s pandemií SARS-Cov-2 a zároveň se prolínají s prevencí tohoto syndromu. Z analýzy dotazníkového šetření bylo zjištěno, že je prevence syndromu vyhoření u pracovníků integrovaného záchranného systému na území České republiky opomíjena. Na základě subjektivních odpovědí pracovníků základních složek IZS bylo zjištěno, že mohou být více ohroženi vznikem syndromu vyhoření z důvodu pandemie SARS-CoV-2. Vzhledem k tomu, že nebyl použit oficiální diagnostický dotazník, bych uvítala, kdyby se na této problematice podílel i někdo z erudovaných pracovníků z oblasti sociální psychologie. Z vyplývajících poznatků, jež jsou součástí této práce, bylo vytvořeno doporučení pro praxi, které obsahuje pět postupů, jež by při využití mohly do budoucna u pracovníků integrovaného záchranného systému v oblasti prevence syndromu přispět ke zlepšení současného stavu.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - III
Danielová, Barbora ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Dušková, Jiřina (oponent)
Barbora Danielová Kultury léčivých rostlin in vitro-III. Elicitace je jednou z metod, kterou je možné dosáhnout zvýšení produkce sekundárních metabolitů v kulturách in vitro. Byl sledován vliv abiotického elicitoru methylviologenu na produkci flavonoidů v kalusové a suspenzmí kultuře Ononis arvensis L. po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinové aplikaci methylviologenu. Kultury byly kultivovány na médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α- naftyloctové (α-NAA). Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky. Maximální obsah flavonoidů byl prokázán v kalusové kultuře po 168 hodinové elicitaci roztokem methylviologenu o koncentraci c1 (2,1929 . 10-3 mol/l), kdy se tvorba zvýšila o 444%. Maximální zvýšení produkce flavonoidů suspenzní kulturou nastalo po 12 hodinové elicitaci methylviologenem o koncentraci c3 (2,1929 . 10-5 mol/l), kdy tvorba byla zvýšena o 42%. Ke snížení tvorby flavonoidů naopak došlo v kalusové kultuře u c1 (2,1929 . 10-3 mol/l) po 6 a 12 hodinách o 100% a v suspenzní kultuře u c2 (2,1929 . 10-4 mol/l) po 12 hodinách o 88%.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - III
Danielová, Barbora ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Dušková, Jiřina (oponent)
Barbora Danielová Kultury léčivých rostlin in vitro-III. Elicitace je jednou z metod, kterou je možné dosáhnout zvýšení produkce sekundárních metabolitů v kulturách in vitro. Byl sledován vliv abiotického elicitoru methylviologenu na produkci flavonoidů v kalusové a suspenzmí kultuře Ononis arvensis L. po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinové aplikaci methylviologenu. Kultury byly kultivovány na médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α- naftyloctové (α-NAA). Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky. Maximální obsah flavonoidů byl prokázán v kalusové kultuře po 168 hodinové elicitaci roztokem methylviologenu o koncentraci c1 (2,1929 . 10-3 mol/l), kdy se tvorba zvýšila o 444%. Maximální zvýšení produkce flavonoidů suspenzní kulturou nastalo po 12 hodinové elicitaci methylviologenem o koncentraci c3 (2,1929 . 10-5 mol/l), kdy tvorba byla zvýšena o 42%. Ke snížení tvorby flavonoidů naopak došlo v kalusové kultuře u c1 (2,1929 . 10-3 mol/l) po 6 a 12 hodinách o 100% a v suspenzní kultuře u c2 (2,1929 . 10-4 mol/l) po 12 hodinách o 88%.
|
|
|
Genista tinctoria in vitro - ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů
Danielová, Barbora ; Martin, Jan (oponent) ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce)
9. ABSTRAKT Genista tinctoria in vitro - ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů Elicitace je jednou z metod, kterou je možné dosáhnout zvýšení produkce sekundárních metabolitů v kulturách in vitro. Byl sledován vliv dvou elicitorů- látky A (N-(3-jod-4-methylfenyl)pyrazin-2-karboxamid) a látky B (5-terc-butyl-6-chlor-N-(3- jod-4-methylfenyl)pyrazin-2-karboxamid) na produkci isoflavonoidů v kalusové kultuře Genista tinctoria po jejich 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinovém působení. Kultury byly kultivovány na SH-médiu s přídavkem 0,5mg/l 2,4-D a kinetinu v koncentraci 0,1 mg/l. Obsah isoflavonoidů byl stanoven metodou HPLC. Maximální obsah isoflavonoidů po elicitaci látkou A o koncentraci cA 2= 2,95 . 10-4 mol/l byl prokázán po 6 hodinové elicitaci, kdy se produkce genistinu zvýšila o 3200%. Po aplikaci látky B bylo maximálního zvýšení produkce dosaženo po 12 hodinovém působení koncentrace cB 1=2,33 . 10-3 mol/l, a to o 5640%. Obecně vyšší produkce isoflavonoidů byla zaznamenána po aplikaci látky A.
|
host ::
RSS.