|
|
Metafora v supervizi
Vávrová, Lenka ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Valenta, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce na téma Metafora v supervizi je členěna na dvě části. První část teoretická, uchopuje metaforu v jazykové rovině, její sémantickou rovinu a dále poté užití metafory v supervizi. Jak se ukazuje, tak metafora je často pojímána jako fenomén, jako obraz, či jako uchopení intrapsychických pochodů člověka. Sama metafora je často popisována metaforou a můžeme se tak lehce dostat do začarované spirály. Z této spirály nás právě vyvádí teoretická část práce, která zachycuje a kotví abstrakci metafory v reálném světě. Zkoumání metafory proběhlo formou kvalitativní výzkumné metodologie, a to konkrétně za použití metody IPA. Do výzkumného šetření bylo zařazeno 11 účastníků výzkumu, kteří byli záměrně vybráni na základě kriteriárního výběru. Součástí výzkumné strategie byla i nezbytná sebereflexe výzkumnice v prvotní fázi práce s daty pomocí dekonstrukce textu. V analýze dat můžeme najít nejprve předvýzkum a poté samotné kodifikování spojené s přímými citacemi. Toto je nejprve utříděno do přehledné tabulky pro lepší orientaci. V diskusi se poté zaměřujeme na odpovědi na hlavní výzkumný cíl, který se podařilo naplnit a na výzkumné otázky. Na ty je odpovídáno formou jakýchsi podkapitol, kde se zabýváme tím, kdy je a není vhodné metaforu použít, kdy je supervizor tvůrcem metafory, či...
|
|
|
Postoje sociálních pracovníků k supervizi
ŠVAJGROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá postoji sociálních pracovníků k supervizi ve vybrané organizaci sociálních služeb. Teoretické koncepty nastiňují problematiku pomáhajících profesí, supervize pomáhajících pracovníků a postojů jako činitelů pro rozličné přijetí supervize. Následkem konceptualizace teoretických východisek vyvstaly otázky, které byly zformulovány do tří dílčích výzkumných bloků respektující tři úrovně, na kterých se postoje jedinců projevují. Jde o složku kognitivní, emocionální a behaviorální. Výzkumnou otázkou bylo, jaké jsou postoje sociálních pracovníků k supervizi ve vybrané organizaci sociálních služeb. Odpověď byla hledána pomocí kvalitativní výzkumné strategie.
|
|
|
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
|
|
|
Využití supervize v zařízeních poskytujících sociální služby.
ŠTOČKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se ve své teoretické části snažila popsat co nejkomplexněji oblast, která se týká supervize, zejména supervize v sociálních službách. Vysvětlila základní pojmy, které se k tomu to tématu vztahují, což jsou supervize a sociální služby. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozeslány do všech zařízení v kraji Vysočina, které jsou poskytovateli sociálních služeb. Cílem výzkumu bylo zjistit počet zařízení poskytujících sociální služby, jež využívá supervizi. Dále jaký druh a typ supervize se využívá nejčastěji a v neposlední řadě i to, jaký účel má supervize podle zaměstnanců pracujících v zařízeních poskytujících sociální služby. Práce měla stanoveny tři pracovní hypotézy. Dvě hypotézy se potvrdily. A to hypotéza č. 1 - ?nejčastěji se využívá skupinová, případová supervize? a č. 2 - ?v zařízeních poskytujících sociální služby je supervize využívána?. Podle dat, která byla získána výzkumem, byla vyvrácena hypotéza č. 3 - ?pracovníci v zařízeních poskytujících sociální služby se domnívají, že supervize je pouze nový druh kontroly?. Tato práce by mohla posloužit jako základ k tomu, aby se supervize dostala i do zařízení, kde není plně využita či absentuje úplně. A to nejen v rámci kraje Vysočina. Dále může sloužit v zařízeních poskytujících sociální služby jako podnět ke změně či obměně již poskytované supervize. Také by mohla posloužit jako první krok k dalšímu provedení takového výzkumu v jiném kraji a poté k případnému srovnání a zjištění, jak je supervize rozšířena v různých krajích České republiky. A v neposlední řadě také jako studijní materiál pro studenty oborů, které se zabývají sociální prací.
|
|
|
PROFESNÍ DOVEDNOSTI SUPERVIZORA
ŠVAJGROVÁ, Lenka
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat profesní dovednosti, které jsou nezbytné pro výkon profese supervizora. Ve své práci se zabývám vstupními požadavky a profesními dovednostmi supervizora v podmínkách České republiky. V rámci vstupních předpokladů jsem se zaměřila na zkoumání vlastních motivů supervizora a jeho schopností komunikace, které považuji za klíčové předpoklady před volbou této profese. Dále se věnuji dovednostem, které jsou potřebné pro vedení supervize. Mezi ně především řadím vybudování vztahu se supervidovanými, schopnost uzavření supervizního kontraktu a vedení supervizního procesu. Tyto získané poznatky dále porovnávám s požadavky konkrétního vzdělávacího kurzu. Po uvedení získaných poznatků do souvislosti s požadavky kurzu se mi prokázalo, že se ve větší míře shodují.
|
|
|
Využití supervize v sociálních službách
BARNETOVÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na zmapování a analýzu současného stavu fungování supervize v oblasti sociálních služeb v Libereckém kraji. Výzkum hledá odpovědi na otázky, v jaké míře v současnosti existuje supervize v sociálních službách v daném regionu a jaká supervize v těchto zařízeních převažuje. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na shromáždění a utřídění běžně dostupných pramenů o supervizi v České republice. Zabývá se vymezením pojmu supervize a historickým kontextem jejího vzniku se zaměřením na oblast sociálních služeb. V této části práce jsou popsány druhy supervize, její základní funkce a struktura supervizního procesu. Teoretická část nastiňuje základní podmínky úspěšného zavádění supervize v organizacích a v této souvislosti se dotýká aktuálního tématu supervize jako součásti standardů kvality sociálních služeb. Cílem teoretické části je vytvořit teoretická východiska pro praktický výzkum a stanovení hypotéz. Praktická část se snaží o zmapování současné situace v supervizním dění v oblasti sociálních služeb. Výzkum proběhl v Libereckém kraji v zařízeních sociálních služeb. Součástí praktické části byl předvýzkum, který byl proveden formou řízeného rozhovoru s pěti supervizory. Vlastní výzkum měl podobu dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, zda supervize v zařízeních funguje, co je nejčastějším předmětem probíhající supervize, jak pracovníci supervizi pojímají a jaký druh supervize v organizacích převažuje. Sekundárně se výzkum zaměřuje na rozbor využívaných forem supervize, frekvenci supervizních sezení a hodnocení supervize pracovníky. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se vedoucí pracovníci vyrovnávají se zaváděním supervize na svých pracovištích a jak motivují zaměstnance k účasti na supervizi. Z výzkumu v Libereckém kraji jednoznačně vyplývá, že supervize se postupně dostává do povědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb. V dané oblasti převažují instituce se zavedenou supervizí na pracovišti, stále však existuje řada organizací, kde supervize z různých důvodů neprobíhá. Ukazuje se, že v zařízeních, kde supervize funguje, je zpravidla vnímána jako jeden z možných způsobů podpory pracovníků v oblasti pomáhajících profesí a její přítomnost v organizaci je hodnocena jako přínos. Výzkum dále mapuje postoje respondentů a jejich názory na osobnost {\clqq}dobrého`` supervizora a na etické zásady při supervizi, v této souvislosti obsahuje rovněž praktické návody a doporučení.
|
host ::
RSS.