|
|
Možnosti využití fluidních popílků v keramické technologii
Keršnerová, Lucie ; Šveda,, Mikuláš (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá možnostmi využití fluidních popílků z tepelných elektráren Hodonín, Ledvice a Tisová v keramické technologii. Pozornost byla zaměřena na oblast výroby keramických obkladových prvků a cihlářství. Fluidní popílek představuje druhotnou surovinu s potenciálním využitím ve stavebnictví. Jeho využití v oblasti pálených staviv zatím nebylo hlouběji zkoumáno. Hlavním úskalím je fakt, že dochází k rozkladu v popílku obsaženého anhydritu a uniká oxid siřičitý. V práci je popsáno chování fluidních popílků při výpalu z hlediska imisí oxidu siřičitého. Jelikož produkce SO2 je kontrolována a existují zákonem stanovené limity, cílem disertační práce bylo mj. nalézt způsob, jak uvolňování oxidu siřičitého ze střepu zamezit. Bylo dokázáno, že přidáním zdroje sodných iontů k fluidnímu popílku dochází výpalem ke tvorbě minerálů hauyne, resp. nosean, jež mají ve své struktuře vázány SO42- ionty, a SO2 ze střepu neuniká. Dále je popsáno chování fluidního popílku při výpalu, jestliže je smíchání se zeminami. Teplota rozkladu anhydritu je nižší cca o 150 – 200 °c nižší než u popílků čistých. V závěru práce je fluidní popílek aplikován pro výrobu za sucha lisovaných keramických obkladových prvků. Fluidní popílky lze využít v keramické výrobě. Nicméně přes relativně zajímavé výsledky je zde celá řada problémů, které je nutno řešit. Stávající práce může sloužit jako zdroj informací pro další rozvoj poznatků.
|
|
|
Emise oxidu siřičitého
Borýsek, Václav ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá emisemi oxidů síry. Nejdříve jsou popsány jejich vlastnosti, vliv na zdraví člověka a jejich působení na okolní životní prostředí. Dále se věnuje současné emisní situaci a emisním limitů. Následně jsou popsány vybrané metody snižování produkce emisí oxidu siřičitého a provedena hmotnostní bilance vybrané technologie. Poslední část popisuje provedená měření a prezentuje jejich výsledky.
|
|
|
Absorpční čištění spalin vznikajících spalováním odpadů
Jecha, David ; Klemeš,, Jiří (oponent) ; Žaloudík, Petr (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá možnými metodami čištění spalin od znečisťujících látek, jako jsou složky kyselé povahy. Pozornost je především věnována mokré metodě čistění spalin, a to zejména v odstraňování oxidu siřičitého (SO2). V úvodu jsou popsány výhody a nevýhody termického zpracování odpadu se zaměřením na produkci nežádoucích znečišťujících látek. V navazující části jsou shrnuty poznatky o hlavních znečisťujících látkách vznikajících při spalování. Je uvedena legislativa platná v ČR, která se týká emisí plynných znečišťujících látek ze spaloven odpadů. Část věnující se způsobům odstraňování škodlivých látek je především zaměřena na absorpční postupy (mokrá resp. polosuchá vypírka) a adsorpční postupy. Dále jsou diskutovány některé moderní technologické postupy, jež jsou charakteristické multifunkčním účinkem, např. odstraňování kyselých složek, těžkých kovů, polychlorované dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů ze spalin jediným nástřikem suspenze. Z technologií sloužících k odstraňování těžkých kovů je věnována pozornost zejména otázkám odstraňování rtuti ze spalin. Vlastní část práce se opírá o experimentální činnost na zařízení dvoustupňového čištění spalin. Je popsána funkce experimentálního zařízení a metodika měření jednotlivých veličin na experimentálním zařízení i podrobný popis všech zařízení a jejich dílů. Je proveden popis uskutečněných experimentálních měření a jejich vyhodnocení. Souběžně s experimentálními pracemi byl vyvářen simulační model mokrého čištění spalin v programu ChemCad. Na tomto modelu byly zkoumány vlivy jednotlivých provozních parametrů. Práce obsahuje naměřené výsledky, které jsou podkladem pro ověření matematického modelu. Dále je představena bilance těžkých kovů na základě měření na spalovně odpadů. Hlavní přínosy této práce lze shrnout do těchto bodů. Autor navrhl a vytvořil experimentální zařízení dvoustupňového čistění spalin. Vytvoření výpočtu tlakové ztráty pro prototypové zařízení O-element a pro náplňovou kolonu se strukturovanou náplní FLEXIPAC. Vytvoření souboru dat naměřených na experimentální jednotce. Stanovení teploty na výstupu z libovolného aparátu, kde je nastřikována kapalina do proudu teplých spalin. Navržení simulačního modelu, který je identický s experimentálním zařízením, jehož použití umožnilo porovnávat naměřená a vypočtené výsledky a je podkladem pro navrhování průmyslových aplikací. Posledním bodem je vytvoření bilance těžkých kovů na příkladové průmyslové spalovně odpadů.
|
|
|
Plynné emise ze spalování biomasy
Ptáček, Pavel ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou plynných emisí ze spalování biomasy. Popisuje, jak emise vznikají a jaký mají dopad na zdraví člověka a životní prostředí. V experimentální části byly změřeny a porovnány emise pro různá paliva na dvou spalovacích zařízeních. Také byly určeny emisní třídy těchto spalovacích zařízení.
|
|
|
Koroze oceli a hliníku ve vybraných prostředích
Stavinoha, Jakub ; Tulka, Jaromír (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se týká korozních degradačních procesů probíhajících na površích kovů exponovaných v různých prostředích. Teoretická část obsahuje základní poznatky v oblasti elektrochemické a atmosférické koroze. Praktická část popisuje experiment koroze hliníku 99,5 a oceli 11321 ve dvou typech atmosfér. Závěr práce obsahuje vyhodnocení praktické části a porovnání s částí teoretickou.
|
|
|
Čištění spalin odsiřováním
Křesťan, Jan ; Špiláček, Michal (oponent) ; Hrnčířová, Michaela (vedoucí práce)
Cílem práce je teoretické zpracování oblasti odsiřování spalin a emisních limitů oxidu siřičitého. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá obsahem síry v palivu, vznikem oxidů síry a jejich dopadem na lidské zdraví a životní prostředí. Druhá část je věnována zdrojům emisí, emisní situaci a emisním limitům oxidu siřičitého v České republice. Třetí část popisuje metody snižování emisí oxidu siřičitého, důraz je kladen zejména na metody odsiřování spalin. Práce je zpracována na základě odborných textů, zákonů ČR a dat poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem.
|
|
|
Snížení emisí SO2 ve spalinách z fluidního kotle
Tesař, Jan ; Jecha, David (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Úkolem práce je navrhnout technologii odsíření spalin fluidního kotle. Současný stav technologie není schopen zajistit odsíření spalin na požadovanou úroveň. Z tohoto důvodu je potřeba vybudovat dodatečné odsiřovací zařízení. Teoretická část práce pojednává o emisních limitech oxidu siřičitého, dostupných odsiřovacích metodách a sorbentech vhodných pro odsiřování. V praktické části je pro zadaný zdroj vybrána metoda suché kondicionované sorpce, vypracován technologický a konstrukční návrh odsiřovacího zařízení včetně návrhu jednotlivých zařízení. Součástí práce je také dispoziční řešení technologie a prostorový model.
|
|
|
Plynné emise ze spalování biomasy
Ptáček, Pavel ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá tvorbou plynných emisí ze spalování biomasy. Popisuje, jak emise vznikají a jaký mají dopad na zdraví člověka a životní prostředí. V experimentální části byly změřeny a porovnány emise pro různá paliva na dvou spalovacích zařízeních. Také byly určeny emisní třídy těchto spalovacích zařízení.
|
|
|
Emise oxidu siřičitého
Borýsek, Václav ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá emisemi oxidů síry. Nejdříve jsou popsány jejich vlastnosti, vliv na zdraví člověka a jejich působení na okolní životní prostředí. Dále se věnuje současné emisní situaci a emisním limitů. Následně jsou popsány vybrané metody snižování produkce emisí oxidu siřičitého a provedena hmotnostní bilance vybrané technologie. Poslední část popisuje provedená měření a prezentuje jejich výsledky.
|
|
|
Možnosti využití fluidních popílků v keramické technologii
Keršnerová, Lucie ; Šveda,, Mikuláš (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá možnostmi využití fluidních popílků z tepelných elektráren Hodonín, Ledvice a Tisová v keramické technologii. Pozornost byla zaměřena na oblast výroby keramických obkladových prvků a cihlářství. Fluidní popílek představuje druhotnou surovinu s potenciálním využitím ve stavebnictví. Jeho využití v oblasti pálených staviv zatím nebylo hlouběji zkoumáno. Hlavním úskalím je fakt, že dochází k rozkladu v popílku obsaženého anhydritu a uniká oxid siřičitý. V práci je popsáno chování fluidních popílků při výpalu z hlediska imisí oxidu siřičitého. Jelikož produkce SO2 je kontrolována a existují zákonem stanovené limity, cílem disertační práce bylo mj. nalézt způsob, jak uvolňování oxidu siřičitého ze střepu zamezit. Bylo dokázáno, že přidáním zdroje sodných iontů k fluidnímu popílku dochází výpalem ke tvorbě minerálů hauyne, resp. nosean, jež mají ve své struktuře vázány SO42- ionty, a SO2 ze střepu neuniká. Dále je popsáno chování fluidního popílku při výpalu, jestliže je smíchání se zeminami. Teplota rozkladu anhydritu je nižší cca o 150 – 200 °c nižší než u popílků čistých. V závěru práce je fluidní popílek aplikován pro výrobu za sucha lisovaných keramických obkladových prvků. Fluidní popílky lze využít v keramické výrobě. Nicméně přes relativně zajímavé výsledky je zde celá řada problémů, které je nutno řešit. Stávající práce může sloužit jako zdroj informací pro další rozvoj poznatků.
|
host ::
RSS.