|
|
Change in Civil Society? Connecting Globalisation and Sociocultural Cleavage with the Rise of Populism
Coufalová, Linda ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Tato práce využívá Hutterovu [2014] a Kriesiho [2012] teorii globalizace a integrační demarkační štěpící linie, koncepci populismu formulovanou Muddem [2017] a Gramsciho pojetí občanské společnosti a hegemonie. Cílem této práce je vytvořit model kauzálního vlivu globalizace na štěpící linii, jak formuloval Hutter [2014]. Po vytvoření tohoto modelu je cílem práce testovat, jak se model vyvíjel za posledních 30 let od roku 1990, kdy byl zhruba teoreticky formulován vztah mezi globalizací a štěpící linií. Pro vytvoření modelu v této práci využívám KOF Globalizační index, dataset Evropského výzkumu hodnot a Index autoritářského populismu publikovaného nevládní organizací Timbro. Tyto indikátory využívám v letech 1990, 1999, 2008 a 2017. Vztahy modeluji na datasetu obsahujícím 38 zemí, které se nachází na evropském kontinentu nebo kandidují na členství v Evropské unii. V práci rozpracovávám Hutterovo teoretické východisko a rámuji ho do Gramsciho pojetí občanské společnosti. Tento rámec mi umožňuje teoreticky popsat snahu populistů o využití organické krize ve společnosti k tomu, aby mobilizovali voliče, jenž se cítí odtržení od současné hegemonické elity. Takto se populisté snaží vytvořit kontrahegemonii. V teoretickém východisku této práce globalizace zintenzivňuje napětí mezi globalizaci vyhrávající...
|
|
|
Mezinárodní srovnatelnost postojových škál sociálního kapitálu a politického odcizení v Evropském sociálním výzkumu
Anýžová, Petra ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent) ; Urbánek, Tomáš (oponent)
Petra A n ý ž o v á Disertační práce: Mezinárodní srovnatelnost postojových škál sociálního kapitálu a politického odcizení v Evropském sociálním výzkumu Abstrakt Práce se zabývá metodologickým zázemím komparativních mezinárodních výzkumů, jejichž význam v současné globální době nabývá na důležitosti. Sociální vědci analyzují atraktivní mezinárodní data čím dál častěji, bohužel často bez vědomí toho, jaké úrovně srovnatelnosti tato data vlastně dosahují a jakým způsobem je s nimi tedy možné v analýze dat statisticky zacházet a dále je interpretovat v komparativní perspektivě. Tato práce představuje ekvivalenci dat jako jeden z nejdůležitějších aspektů kvality mezinárodního výzkumu a zaměřuje se speciálně na problematiku postojových škál, jejichž srovnatelnost je v komparativních výzkumech ohrožena nejvíce. Předmětem rozboru je zde konkrétně mezinárodní srovnatelnost dvou v současnosti velmi často využívaných robustních postojových škál, a to škály sociálního kapitálu a politického odcizení, tak jak jsou měřeny v Evropském sociálním výzkumu. Oba dva tyto sociálně vědní koncepty se v sociologii i politologii řadí mezi velmi významné, řadu let teoreticky pojednávané a empiricky zkoumané sociální jevy. Nezřídka mají i reálný dopad na sociální a politickou praxi, když uvážíme, že podávají vysvětlení k povaze...
|
host ::
RSS.