|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev?
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Rašeliniště jakožto primárně boreální biotopy patří ve středoevropské krajině k velmi vzácným a hodnotným azonálním ekosystémům. Jejich cennost tkví mimo jiné v ohromné bohatosti mikrořasových společenstev, z nichž patrně nejvýznačnější skupinu tvoří krásivky (Desmidiales) a to jak bohatostí druhů, tak jejich poměrným zastoupením. Důležitým gradientem, který ovlivňuje rašeliništní biotu, je gradient ombro-minerotrofie odvíjející se od hydrologického režimu. Podle tohoto konceptu se rašeliniště dělí na dva základní typy - ombrotrofní vrchoviště, která jsou sycena pouze srážkovou vodou a minerotrofní slatiniště, která jsou obohacována vodou podzemní nebo povrchovou. Krásivky, charakteristické vysokou citlivostí na faktory prostředí a druhovou bohatostí, jsou velmi dobrou modelovou skupinou pro ekologické studie. Ve své práci se zabývám vlivem ombro-minerotrofního gradientu na strukturu, diverzitu a dynamiku krásivkových společenstev na sudetských rašeliništích. Výsledky ukazují, že ombro-minerotrofie strukturu společenstev významně ovlivňuje, přičemž je více určující pro výskyt jednotlivých druhů než pro jejich abundance. Signifikantní vliv byl prokázán také u druhové diverzity. Minerotrofní rašeliniště mají zjevně vyšší druhovou diverzitu, která je určena především přítomností málo početných druhů....
|
|
|
Associations of fish with various types of littoral habitats in reservoirs
ŠMEJKAL, Marek
Práce se zabývá preferencemi litorálních habitatů jednotlivými druhy ryb ve čtyřech českých nádržích. Tři nejběžnější habitat (pláže, pařezoviště, sutě) byly zvoleny pro tuto studii. Práce se zabývá rozdíly v rybí početnosti, biomase a druhovém složení mezi těmito prostředími stanovenými pomocí tenatních sítí. Dospělci cejna velkého Abramis brama, cejnka malého Blicca bjoerkna a plotice obecné Rutilus rutilus byly vázáni na pláže a pařezoviště s mírným sklonem dna, zatímco okoun říční Perca fluviatilis, ježdík obecný Gymnocephalus cernuus, bolen dravý Leuciscus aspius a štika obecná Esox lucius byly více vázáni na sutě. Tato práce demonstruje nerovnoměrné rozmístění ryb v litorálu nádrží a jejich vázanost na určité habitaty.
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)
Jirková, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Krásivky tvoří důležitou součást fytobentosu mokřadních ekosystémů. Tyto ekosystémy mají často efemérní charakter a změny v hydrologickém režimu jsou jejich nedílnou součástí. Vysychání je přitom podstatným stresovým faktorem, který ovlivňuje vodní organismy. Různé druhy se liší v míře tolerance vůči stresu z vysychání, což může mít vliv na strukturu společenstev a také na fylogenetickou diverzitu. Pro tuto práci byly zvoleny dvě lokality, přírodní rezervace Borkovická blata a přírodní památka Na Plachtě. Vysychavé a nevysychavé tůně se lišily ve struktuře společenstev krásivek, statisticky významný však byl tento rozdíl pouze v případě lokality Borkovická blata. Na obou lokalitách vykazovaly vzorky z vysychavých tůní průměrně nižší druhovou bohatost a hodnotu Shannonova indexu diverzity než vzorky z nevysychavých tůní, rozdíly mezi těmito skupinami vzorků ale nebyly statisticky průkazné. Fylogenetická analýza prokázala, že společenstva krásivek byla tzv. fylogeneticky rozptýlená; blízce příbuzné druhy měly tendenci nevyskytovat se společně na stejných stanovištích, což platilo v případě Borkovických blat i v případě lokality Na Plachtě. Rozdíl mezi vysychavými a nevysychavými tůněmi se podařilo detekovat pouze v případě lokality Borkovická blata, kde vysychavé tůně vykazovaly nižší stupeň fylogenetického...
|
|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Substrate specifity of epiphytic communities of diatoms (Bacillariophyceae) and desmids (Desmidiales)
Mutinová, Petra ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Substrátová specificita epifytických společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) a krásivek (Desmidiales) Bc. Petra Mutinová diplomová práce, Praha, 2015 Abstrakt Vždy se předpokládalo a často bylo pozorováno, že hostitelská rostlina, jakožto biologicky aktivní typ substrátu, má přímý vliv na epifyton žijící na jejím povrchu. Avšak některé studie spíše upřednostňují hypotézu neutrality substrátu, tudíž vztah mezi hostitelskou rostlinou a epifytonem je stále diskutabilní. Tato diplomová práce se zaměřila na základní otázku, kterou mnoho předchozích prací opomnělo. Má hostitelská rostlina signifikantní vliv na sladkovodní epifytické společenstvo řas v porovnání s dalšími faktory, např. lokalitou a podmínkami prostředí? Navíc byla zkoumána i substrátová specificita jednotlivých taxonů řas. Práce se zabývala epifytonem na několika typech přirozených rostlinných substrátů, odebíraných v několika vodních plochách v České republice. Poskytuje tak přesnější a obecnější pohled na ekologii mikrofytobentosu. V rámci této práce se ukázalo, že lokalita byla hlavním faktorem ovlivňující epifytické společenstvo, následována slabším, ale stále zaznamenatelným, vlivem podmínek prostředí (pH a konduktivitou). Naproti tomu hostitelská rostlina nehrála skoro žádnou roli a jen pár druhů řas vykazovalo substrátovou specificitu....
|
|
|
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů a jejich potravní výběr
Jourová, Barbora ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů je velmi významným ukazatelem nejen diverzity, ale v širším pohledu i typu a zachovalosti biotopu. Reakce společenstva na změny pak také zahrnují i historii vývoje biotopu vzad i do budoucnosti. Nejedná se tedy o bodový, okamžitý parametr ale i o ukazatel dynamiky. K tomu přistupuje i potravní biologie, která se ukazuje být významným faktorem nejen biologickým, ale i ekologickým. Tato práce přináší shrnutí dosavadních poznatků o studiu potravní biologie a struktury společenstev půdních saprofágních roztočů. Je zde také zahrnuto kritické zhodnocení metod studia půdních roztočů. Klíčová slova: pancířníci, struktura společenstva, potravní selekce. vii
|
|
|
The importance of various types of littoral habitats for fish in reservoirs
ŠMEJKAL, Marek
Cílem práce bylo zjistit habitatové preference běžných druhů našich ryb na třech typech litorálních habitatů (pláže, sutě, pařeziny). Shromážděný materiál pochází ze čtyř českých nádrží. Tato studie ukázala, že se jednotlivé habitaty liší jak biomasou a početností ryb, tak druhovým složením. Ačkoliv měly nádrže odlišné druhové složení, trendy v biomase, početnosti a rybích preferencích zůstávaly stejné.
|
host ::
RSS.