Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
Porovnání senzorických vlastností džemů slazených steviol-glykosidy a dalšími sladidly
KÜFFNEROVÁ, Nela
Cílem diplomové práce bylo hodnocení senzorických vlastností borůvkových a rybízových džemů slazených vybranými steviol-glykosidy a jejich porovnání s dalšími sladidly. Pro hodnocení senzorických vlastností byly použity rebaudiosid A a steviosid, dále pak aspartam, erythritol a řepný cukr. Stevia rebaudiana var. Bertoni je vytrvalá rostlina, která obsahuje sladivé steviol-glykosidy, které mají uplatnění v potravinářském průmyslu. Od roku 2011 jsou na území EU dostupné pod označením E960. Nejvyužívanějšími steviol-glykosidy jsou steviosid a rebaudiosid A, vyznačující se vysokou sladivostí, která může být až 200 - 400krát vyšší než sacharóza. Používání sladidel je legislativně povoleno a tak lze provádět senzorické analýzy a zjišťovat tak vnímání těchto přídatných látek v potravinách. Tyto analýzy hodnotí potraviny za pomoci smyslových vjemů. Metodická část práce obsahuje postup a použité metody pro získání vyhodnocení dat ze senzorické analýzy po degustaci džemů, která probíhala za účasti deseti hodnotitelů z řad studentů na pracovišti JU v Českých Budějovicích. Respondenti své hodnocení zapisovali do předem připravených protokolů. Výsledky v diplomové práci jsou vyhodnoceny metodou dle Kramera, která se pro tento druh analýzy používá. Podle této metody byl stanoven kritický rozsah mezi 20 40 s hodnotou pravděpodobnosti P = 95%. Vyhodnocení je popsáno za pomocí grafů a tabulek, doplněné o slovní popis. Výsledkem analýzy diplomové práce je, že použití samotných steviol-glykosidů není nejvhodnější způsob doslazování džemů. Přijatelné hodnocení džemů obsahující steviol-glykosidy byly prokázány u parametrů barvy a vůně. Důvody méně úspěšného hodnocení u steviol-glykosidů mohou být v důsledku špatného pH potravin nebo i špatně zvoleného dávkování, bez kombinace s jinými druhy sladidel. Nejlepší senzorické vlastnosti vykazoval tradičně řepný cukr a aspartam následovaný rebaudiosidem A a steviosidem, kteří se umístili na třetím a čtvrtém místě z pěti použitých sladidel. Součástí diplomové práce bylo vyhodnocení dotazníků, kde výsledkem bylo, že dotazující dávají přednost při výběru džemů spíše ovocné složce (druh ovoce, množství), než čím jsou džemy slazeny.
Využití a význam sladidel v potravinách
Čížková, Veronika
Bakalářská práce "Využití a význam sladidel v potravinách" vytváří přehled nejpoužívanějších sladidel nejen v potravinářském průmyslu, ale i pro domácí potřebu. Práce zahrnuje informace o nejznámějších a nejpoužívanějších přírodních sladidlech, u kterých při vysoké konzumaci hrozí riziko zubního kazu nebo obezity, jejichž charakteristika je v práci zmíněna. Dále jsou popsána všechna náhradní sladidla používaná v České republice a Evropské unii rozdělená dle příslušných kategorií, včetně jejich využití v potravinách. Práce obsahuje i charakteristiku onemocnění diabetes mellitus a fenylketonurii, které s konzumací náhradních sladidel souvisejí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.