Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Projevy a příčiny stereotypie, stresu a deprese u zvířat
Hášová, Tereza ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Chronický stres je zapříčiněn různými, delší časový úsek působícími stresory, jako jsou suboptimální životní podmínky, sociální stres nebo dlouhodobé změny abiotických faktorů. Abnormální chování při stereotypii a depresi je zapříčiněno chronickým stresem, genetickými faktory a personalitou zvířete. Proaktivní zvíře se se stresem se vyrovnává pomocí repetitivní aktivity. Naopak při depresi je chování zvířete podmíněno reaktivní personalitou a projevuje se nezájmem a apatií ke stimulům.U zvířat v zajetí se po vystavení dlouhodobému stresu objevují různé typy stereotypního chování v závislosti na jejich přirozeném způsobu života a jejich hlavní aktivity. Vliv na abnormální chování má i ontogeneze (včetně genetických faktorů, prenatálního stresu a působení personality) a brzké životní zkušenosti. Klíčová slova: Stres, stereotypie, deprese, coping, proaktivní personalita, reaktivní personalita
Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne. Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.
Potravní enrichment u vybraných zástupců čeledi Felidae
PINTOVÁ, Radka
Welfare a enrichment jsou významné prvky v chovu zvířat v zajetí. V této studii je nejprve na obecné úrovni řešena problematika chovu zvířat v zoo a enrichment důležitých skupin chovaných zvířat. Praktická část navazuje výzkumem vlivu předkládaného krmení na četnost stereotypního chování. Předpokladem je, že odlišná složitost zpracování potravy vede následně k jinému chování. K potvrzení předpokladu bylo uskutečněno dlouhodobé sledování osmi jedinců tří druhů zvířat v době podávání krmení, postupně osm typů. Chování v době žraní a následně po něm bylo vyhodnoceno pomocí etogramu. Obecné trendy v časové náročnosti byly potvrzeny (nejkratší dobu trvalo zpracování kuřete, naopak nejdéle hlavy kozy). Vyhodnocení vykazovaných stereotypií ukázalo především individualitu chovaných jedinců, přesto nejvíce stereotypií předváděli servalové. Trend závislosti stereotypií na délce zpracování potravy nebyl statisticky potvrzen. Obecně statisticky průkazných výsledků bylo získáno jen omezené množství kvůli malému počtu opakování v souboru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.