|
|
Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
Prystaszová, Adéla ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Lustigová, Michala (oponent)
Cévní mozková příhoda (CMP) patří v Česku mezi nejčastější příčiny úmrtí. Cílem této bakalářské práce je podrobně analyzovat vývoj úmrtnosti na tuto příčinu smrti v období mezi lety 1995 a 2021 pomocí dat z Českého statistického úřadu. K tomuto účelu byly využity zejména standardizované míry úmrtnosti, věkově specifické míry úmrtnosti, výpočty prostých podílů a metoda dvourozměrné dekompozice. V práci je popsán výrazný pokles celkové intenzity úmrtnosti na CMP a intenzity podle věkových skupin a také významný vliv CMP na nárůst naděje dožití při narození. Práce se dále věnuje změnám pozice CMP mezi ostatními příčinami smrti, včetně skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Analyzována je také regionální diferenciace úmrtnosti na CMP, přičemž byla v Česku zjištěna výrazná vnitřní variabilita. Okrajově je popsán i vývoj úmrtnosti na dva základní typy CMP, ischemickou a hemoragickou. Celou prací prostupuje také analýza rozdílů v úmrtnosti na CMP mezi muži a ženami. Klíčová slova: úmrtnost, cévní mozková příhoda, standardizované míry úmrtnosti, dekompozice, Česko Počet znaků: 86 615 Vývoj úmrtnosti na cévní mozkovou příhodu v Česku v období 1995-2021
|
|
|
Vývoj intenzity úmrtnosti na nemoci spojené s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994 až 2009
Komrsková, Lucie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj intenzity úmrtnosti na nemoci spojené s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994 až 2009 Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat vývoj intenzity úmrtnosti související s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994-2009. Podle vybrané klasifikace nemocí a úrazů spojených s konzumací alkoholu jsou zvoleny tři kategorie příčin úmrtí vlivem alkoholu. Autor analyzuje intenzitu úmrtnosti na všechny příčiny související s alkoholem, na příčinu alkoholické onemocnění jater a na vnější příčiny úmrtí související s alkoholem. Dochází k závěru, že se úroveň úmrtnosti na všechny příčiny spojené s alkoholem a vnější příčiny související s alkoholem zlepšuje, naopak úroveň úmrtnosti na alkoholické onemocnění jater se zhoršuje. Z výsledků analýzy vyplývá, že oblastmi s nejvyšší intenzitou úmrtnosti související s alkoholem je východní Morava a severozápad Čech. Klíčová slova: úmrtnost, nemoci související s alkoholem, příčiny smrti, standardizované míry úmrtnosti, Česká republika, kraje
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007
Nerušilová, Hana ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007 Abstrakt Hlavní cíl předkládané práce je popsat a porovnat vývoj úrovně úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění v Česku a ve Švédsku v období od roku 1970 do roku 2007, který je zasazen do kontextu změn celkové úmrtnosti. V rámci třídy kardiovaskulárních nemocí jsou analyzovány změny intenzity úmrtnosti vybraných skupin onemocnění nebo konkrétních diagnóz. Analýza je doplněna o srovnání intenzity úmrtnosti na nemoci oběhového systému v rámci celé Evropy. Dále se text zabývá kardiovaskulárními rizikovými faktory a úrovní lékařské péče ve srovnávaných zemích. Z analýzy vyplývá, že v Česku začala kardiovaskulární úmrtnost klesat přibližně o dekádu později než ve Švédsku, což ale bylo dříve než ve většině ostatních postkomunistických států. Na jejím poklesu se u obou států větší měrou podílely akutní formy srdečně-cévních onemocnění. V Česku bylo snížení úmrtnosti z větší části přičitatelné pokroku ve zdravotnictví, zatímco ve Švédsku se na něm podílel především příznivý vývoj rizikových faktorů.
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Maláková, Kateřina (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů celkové úmrtnosti byl použit ukazatel naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která umožnila vyjádřit změny úmrtnosti podle věku, pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti. Dvourozměrná dekompozice umožnila kvantifikovat příspěvek věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti a tím zhodnotit, jak se která věková skupina a skupina příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke snižování celkové úrovně úmrtnosti a není pozorováno žádné přerušení tohoto trendu. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Všechny vybrané státy se vyznačují poklesem úmrtnosti hlavně ve starších věkových skupinách. U států také dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti, kdy skupinu příčin smrti na nemoci oběhové soustavy začínají postupně...
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů byly použity ukazatele naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která posloužila pro zhodnocení úmrtnosti podle věku, a pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti a pohled doplnila dvourozměrná dekompozice, díky které byly určeny příspěvky věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti, které umožňují zhodnotit, jak se která věková skupina a třída příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke zvyšování naděje dožití při narození a nejsou pozorovány žádné náznaky zpomalení. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Vybrané státy mají podobné trendy, kdy se snižuje úmrtnost ve starších věkových skupinách a dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti. Klíčová slova: Úmrtnost, věk a pohlaví, příčiny smrti, naděje...
|
|
|
Vývoj intenzity úmrtnosti na nemoci spojené s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994 až 2009
Komrsková, Lucie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj intenzity úmrtnosti na nemoci spojené s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994 až 2009 Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat vývoj intenzity úmrtnosti související s konzumací alkoholu v krajích České republiky v letech 1994-2009. Podle vybrané klasifikace nemocí a úrazů spojených s konzumací alkoholu jsou zvoleny tři kategorie příčin úmrtí vlivem alkoholu. Autor analyzuje intenzitu úmrtnosti na všechny příčiny související s alkoholem, na příčinu alkoholické onemocnění jater a na vnější příčiny úmrtí související s alkoholem. Dochází k závěru, že se úroveň úmrtnosti na všechny příčiny spojené s alkoholem a vnější příčiny související s alkoholem zlepšuje, naopak úroveň úmrtnosti na alkoholické onemocnění jater se zhoršuje. Z výsledků analýzy vyplývá, že oblastmi s nejvyšší intenzitou úmrtnosti související s alkoholem je východní Morava a severozápad Čech. Klíčová slova: úmrtnost, nemoci související s alkoholem, příčiny smrti, standardizované míry úmrtnosti, Česká republika, kraje
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007
Nerušilová, Hana ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007 Abstrakt Hlavní cíl předkládané práce je popsat a porovnat vývoj úrovně úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění v Česku a ve Švédsku v období od roku 1970 do roku 2007, který je zasazen do kontextu změn celkové úmrtnosti. V rámci třídy kardiovaskulárních nemocí jsou analyzovány změny intenzity úmrtnosti vybraných skupin onemocnění nebo konkrétních diagnóz. Analýza je doplněna o srovnání intenzity úmrtnosti na nemoci oběhového systému v rámci celé Evropy. Dále se text zabývá kardiovaskulárními rizikovými faktory a úrovní lékařské péče ve srovnávaných zemích. Z analýzy vyplývá, že v Česku začala kardiovaskulární úmrtnost klesat přibližně o dekádu později než ve Švédsku, což ale bylo dříve než ve většině ostatních postkomunistických států. Na jejím poklesu se u obou států větší měrou podílely akutní formy srdečně-cévních onemocnění. V Česku bylo snížení úmrtnosti z větší části přičitatelné pokroku ve zdravotnictví, zatímco ve Švédsku se na něm podílel především příznivý vývoj rizikových faktorů.
|
host ::
RSS.