Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 297 záznamů.  začátekpředchozí288 - 297  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Archeozoologie tří vrcholně středověkých parcel v Chrudimi - Hradební ulici
BALOGHOVÁ, Renata
Cílem práce je archeozoologická analýza materiálu ze dvou odpadních jímek v Hradební ulici v Chrudimi a následné porovnání situace s obdobnými lokalitammi na úyemí České republiky.
Paleoparazitologická analýza organických sedimentů archeologického naleziště v Chrudimi
BARTOŠOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo vyšetřit poskytnutý archeologický materiál na přítomnost vajíček střevních helmintů člověka a domácích zvířat. Dalším úkolem bylo pokusit se o detekci antigenů parazitických protist metodou ELISA. Získané výsledky byly poté porovnány s dalšími známými fakty o lokalitě.
Železná houba ze Žďáru nad Sázavou ve světle problematiky fosforového železa ve středověkém nožířství
Hošek, Jiří ; Malý, K. ; Zavyalov, V.
Železná houba podrobená průzkumu pochází ze severního okraje Žďáru nad Sázavou, kde byla prokázána existence středověkého městečka, jež zaniklo mezi lety 1262 až 1276. Houba byla objevena v objektu č. 551 (společně s kusy strusky a zbytky pecí), který byl situován při okraji sídelního areálu v oblasti s doklady metalurgických aktivit. Houba sestává z nehomogenního fosforem bohatého železa/oceli, a pravděpodobně nebyla určena pro běžné zpracování. Houba může být jednak výsledkem nezdařené tavby, jednak polotovarem materiálu určeného pro zvláštní účely – fosforové železo bylo např. používáno při výrobě luxusních nožů. S ohledem na problémy s prokázáním výroby luxusních nožových čepelí na našem území, lze na polotovary s vysokým obsahem fosforu pohlížet jako na jeden z dokladů vhodného zázemí pro místní produkci honosných nožů. Bohužel, jestli žďárská houba byla skutečně svázána s poptávkou po fosforovém železe využívaným pro výrobu českých luxusních nožových čepelí není možné prokázat.
Železná houba ze zaniklé středověké osady Polom (okr. Blansko)
Merta, J. ; Hošek, Jiří
Zaniklá středověká osada Polom leží na okraji okrsku staré železářské oblasti střední části Moravského krasu. Jediný písemný doklad o životě na Polomi pochází z roku 1432 (pozdější listiny z roku 1526, 1548, 1560 a 1597 zmiňují osadu již jako pustou). Období existence vsi je možné zhruba určit pomocí keramického materiálu získaného při povrchových sběrech na dobu v rozmezí 13. až 15. století. Zánik vsi patrně souvisí s ročním obléháním blízkého Nového hradu za uherských válek. Podle charakteru přilehlé krajiny se zdá, že Polom byla zemědělskou osadou. Nicméně, nedávno byla na lokalitě nezákonně vykopána železná houba a její menší část, která se dostala k archeologům, byla odborně prozkoumána. Ukázalo se, že fragment houby sestává ze železa až nadeutektoidní oceli, obojí obohacené fosforem. S přihlédnutím na soubor drobných železných předmětů objevených v okolí nálezu lze soudit, že na osadě pracovala kovářská dílna.
Vraclav - genius jednoho místa : příspěvky ze sympozia konaného na Vraclavi dne 11. října 2001
Sekotová, V. ; Svatoš, Martin ; Svatoš, M.
Sborník obsahuje konferenční příspěvky věnované dějinám Vraclavi - pozoruhodné lokality středověkých a novověkých Čech.
Etnická příslušnost a jazyková komunikace obyvatel Brna ve středověku a raném novověku
Sulitková, Ludmila ; Jordánková, H.
Studie se zabývá problematikou etnické příslušnosti a jazykové komunikace obyvatel Brna ve středověku a raném novověku. Na základě důkladného rozboru dostupných pramenů je možno říci, že se v nich během studovaného období neprojevala etnická nesnášenlivost.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 297 záznamů.   začátekpředchozí288 - 297  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.