|
|
Analýza úmrtnosti v České republice
Lorencová, Šárka ; Langhamrová, Jana (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat úmrtnost v České republice a porovnat ji s úmrtností v Evropské unii a vybraných zemích Evropy. Zkoumání bylo založeno na několika ukazatelích úmrtnosti, nejčastěji však na střední délce života při narození. Za tímto účelem byly na základě údajů z Eurostatu a Českého statistického úřadu sestaveny úmrtnostní tabulky pro Evropskou unii a Českou republiku. Střední délka života při narození byla také použita při analýze vývoje úmrtnosti v České republice od počátku devadesátých let minulého století do současnosti, kdy předmětem zkoumání byla časová řada středních délek života při narození od roku 1990 do roku 2014 zvlášť pro muže a pro ženy. Dále se práce věnuje porovnání úmrtnosti v České republice a ve třech evropských zemích, a to z poněkud netradičního pohledu. Cílem této analýzy je zjistit, zda má na úmrtnost v zemi pozitivní vliv blízkost moře. Hlavním využitým ukazatelem byla opět střední délka života při narození a střední délka života ve věku 65 let. Zkoumanými zeměmi byla Itálie, Řecko a Chorvatsko. Část práce se také zabývá myšlenkou, zda byla po vstupu České republiky do Evropské unie úmrtnost v naší zemi touto změnou nějak ovlivněna. Nástrojem pro tuto analýzu jsou časové řady hodnot kvocientu kojenecké úmrtnosti a časové řady střední délky života při narození pro muže a ženy. Vývoje těchto ukazatelů byly zkoumány nejprve pomocí grafů a poté na základě výpočtu charakteristik časových řad. V práci je obsažen také popis budoucího očekávaného vývoje úmrtnosti v České republice, který je založen na projekci úmrtnosti převzaté z Eurostatu. Jedná se o střední a vyšší variantu projekce střední délky života při narození mužů a žen. Vývoje jednotlivých ukazatelů úmrtnosti jsou ilustrovány řadou názorných grafů či tabulek. Práce také obsahuje metodické návody pro výpočet měr úmrtnosti, charakteristik časových řad a podrobný popis tvorby úmrtnostních tabulek.
|
|
|
Vývoj střední délka života a dlouhověkosti v ČR
Fridrichová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje trendy ve vývoji střední délky života u dlouhověkých osob v České republice. Cílem práce je porovnat dosavadní vývoj střední délky života dlouhověkých osob v České republice a v Rakousku během let 1960 - 2014, a to jak v rámci předem stanovených věků, tak v rámci obou pohlaví. Práce také zahrnuje projekci pravděpodobnosti úmrtí, počtu dožívajících se a střední délky života. Projekce je počítána do roku 2050, konkrétně pro osoby 60leté a starší, a vychází z úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu. Hodnoty jsou uváděny pro muže a ženy zvlášť. Výpočty ukazují, že střední délka života se prodlužuje. S jejím růstem však začal vyspělé země zatěžovat fenomén stárnutí, který je též důsledkem poklesu úmrtnosti a s ním spojený zvyšující se počet osob ve vyšších věcích. Zatímco dříve byla 80 a víceletá osoba vzácnost, v posledních letech je ve společnosti patrný růst počtu dlouhověkých osob. Tento trend je samozřejmě pozitivní, zároveň se s ním však odhaluje spoustu společenských otazníků, a to jak v rámci důchodového, tak sociálního a zdravotního systému.
|
|
|
Analýza výskytu zhoubného novotvaru kolorekta v České republice
Jechová, Zuzana ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Cílem této bakalářská práce je analyzovat výskyt onemocnění zhoubného novotvaru kolorekta v České republice v letech 1977-2013 a přiblížit čtenáři problematiku sběru, klasifikace a zdrojů onkologických dat. Práce se zaměřuje především na počet nových případů a počet úmrtí v jednotlivých letech a na jejich věkovou a pohlavní strukturu. Dále zkoumá vliv úmrtí na tuto nemoci na střední délku života pomocí jednovýchodných zkrácených úmrtnostních tabulek. V poslední řadě se snaží předpovědět hodnoty základních ukazatelů do roku 2018 a to pomocí trendových funkcí a exponenciálního vyrovnávání. Z provedené analýzy vyplývá, že nárůst počtu nových případů a počtu úmrtí začíná v posledních letech stagnovat či mírně klesat. Onemocněním jsou zatíženy spíše starší osoby, více pak muži než ženy. V případě potlačení úmrtí na ZN kolorekta by došlo k prodloužení střední délky života v řádu měsíců. Z předpovědí vyplývá, že by počet nových případů i počet úmrtí měl každoročně klesat. Na základě zjištěných údajů by bylo možné plánovat konkrétní zaměření populačního screeningu či strukturu výdajů na zdravotní péči v této oblasti v příštích několika letech.
|
|
|
Analýza úmrtnosti v 50., 60. a 70. letech 20. století v ČR
Jičínský, Jaroslav ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Proměny v úmrtnostním chování v 50. až 70. letech 20. století představují výkyv v mortalitním trendu českého obyvatelstva, který se dodnes odráží v úrovni střední délky života. Práce se úmrtnostním vývojem v tomto období zabývá jak z transverzálního, tak z longitudinálního přístupu a snaží se se na identifikovat, jak se proměny úmrtnosti projevovaly ve věkových skupinách nad 30 let věku a jak jimi byly zasažené jednotlivé generace, které v těchto věkových skupinách obdobím procházely. Pro hodnocení úmrtnostních změn v jednotlivých věkových skupinách a jejich vlivu na změnu úrovně střední délky života byla zvolena metoda Arriagovy dekompozice. Získané výsledky ukazují, že na výkyvy úmrtnostního vývoje byly citlivé především věkové skupiny nad 60 let věku.
|
|
|
Délka pobírání starobního důchodu v evropských zemích
Gallová, Jana ; Šimková, Martina (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Současná důchodová reforma počítá se zvyšováním důchodového věku. Cílem této bakalářské práce je porovnat střední délku života s věkem odchodu do důchodu ve vybraných evropských státech. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a je zaměřená na bližší charakteristiku aktuální situace v Evropě z hlediska důchodové reformy. Zároveň vysvětluje pojmy používané v souvislosti s hranicí odchodu do důchodu. Druhá část je analytická. Zde jsou porovnány hodnoty střední délky života, věkové hranice odchodu do důchodu a zdravé délky života. Důraz je kladen na délku pobírání starobního důchodu.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti v České republice a v sousedních evropských zemích
Matějková, Karolína ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Fučíková, Simona (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat vývoj úmrtnosti v České republice a porovnat ho s vývojem v sousedních zemích od roku 1960 do roku 2012. V první části práce jsou charakterizovány základní ukazatele úmrtnosti a je zde popsán algoritmus výpočtu úmrtnostních tabulek. V druhé části jsou vypočteny úmrtnostní tabulky na základě dat z EUROSTATU a Human Mortality Database. Práce se podrobněji věnuje rozboru kojenecké úmrtnosti a jejího vlivu na střední délku života. Práce je také zaměřena na paradox střední délky života. V závěru práce je provedeno srovnání střední, pravděpodobné a normální délky života.
|
|
|
Stárnutí obyvatelstva krajin Visegrádské čtyřky
Vránová, Michaela ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Fučíková, Simona (oponent)
Tématem této bakalářské práce je stárnutí obyvatelstva krajin Visegrádské čtyřky. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou vymezeny základní ukazatele a pojmy související se stárnutím obyvatelstva. Druhá kapitola obsahuje grafy týkající se střední délky života a zdravé délky života ve státech Visegrádské čtyřky. Dále jsou v kapitole pomocí grafů znázorněny demografické ukazatele týkající se populačního stárnutí -- index stáří, indexy závislosti, index hospodářského zatížení a průměrný věk. Třetí, závěrečná kapitola, se věnuje důsledkům populačního stárnutí, důchodovým systémům v daných zemích a také obsahuje návrh na možné přizpůsobení důchodových systémů. Cílem bakalářské práce je prostřednictvím demografických ukazatelů popsat a porovnat stárnutí v zemích Visegrádské čtyřky a navrhnout možné řešení v rámci důchodového systému. Veškerá potřebná data pro výpočty a tvorbu grafů byla převzata z elektronické databáze Eurostatu.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti v západoevropských zemích a v zemích bývalého východního bloku
Zahrádková, Dita ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Fučíková, Simona (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat a porovnat vývoj úmrtnosti v západoevropských zemích a zemích bývalého východního bloku od roku 1960 do roku 2013. Teoretická část práce popisuje základní ukazatele úmrtnosti a algoritmus pro výpočet úplných úmrtnostních tabulek. Součástí úmrtnostních tabulek jsou specifické míry úmrtnosti, které byly vyrovnány pomocí klouzavých průměrů a Gompertzovy-Makehamovy funkce. Praktická část se zaměřuje na porovnání států z hlediska vývoje kojenecké úmrtnosti bez rozlišení pohlaví, ale také je zde zachycen vývoj kojenecké úmrtnosti chlapců a děvčat zvlášť, díky kterému lze sledovat změny v trendu mužské nadúmrtnosti. Práce se dále zaměřuje na porovnání vývoje střední délky života při narození a střední délku života ve vyšších věcích v jednotlivých státech a zjišťuje vliv komunistického režimu na vybrané demografické ukazatele.
|
|
|
Porovnání úmrtnosti v ČR a v dalších zemích EU
Tětěruková, Šárka ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tématem bakalářské práce je porovnání vývoje úmrtnosti v České republice a dalších zemích Evropské unie v letech 1960 až 2010. V úvodní části jsou popsány základní ukazatele a výpočty týkající se úmrtnosti. Významnou část bakalářské práce tvoří analýza vývoje kojenecké úmrtnosti (bez rozlišení pohlaví) a střední délky života při narození, ve věku 25 a 65 let (zvlášť pro každé pohlaví). Státy jsou rozdělené do čtyř sledovaných skupin -- "západní", "severní", "východní" a "jižní". Toto dělení evropských států je převzato od Organizace spojených národů (OSN), která jej využívá pro statistické účely. Hlavním zdrojem dat pro zpracování grafů je Human mortality database, chybějící data jsou doplněna z databáze Eurostatu. V závěru je nástin budoucího vývoje střední délky života při narození do roku 2080 na základě projekce populačního vývoje databáze Eurostat z roku 2013. Práce poskytuje ucelené informace o rozdílnosti úmrtnosti ve vymezených skupinách zemí.
|
|
|
Healthy life expectancy
Bobeková, Simona ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Bakalárska práca je zameraná na objasnenie pojmu zdravá dĺžka života a na analýzu tohto ukazovateľa. Zo začiatku sa práca sústredí na objasnenie termínov potrebných k pochopeniu významu zdravej dĺžky života a metódy výpočtu tohto ukazovateľa. Následne je venovaná pozornosť vývoju zdravej dĺžky života v Českej republike a vybraných krajinách Európy z pohľadu časovej rady. Cieľom práce bolo tiež porovnať zdravú dĺžku života so strednou dĺžkou života a porovnať aj ukazovatele medzi pohlaviami navzájom. Prostredníctvom konštruovania grafov a tabuliek vyšli závery, že zdravá i stredná dĺžka života sa predlžujú, ženy v Českej republike majú obidve dve dĺžky života dlhšie, ale v zdravej dĺžke života sú rozdiely medzi mužmi a ženami minimálne.
|
host ::
RSS.