|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Význam změn ve spotřebním chování spojených s přechodem z role studenta do role zaměstnaného
Záleská, Eva ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou změny spojené s přechodem z života studenta do života zaměstnaného, Zajímá nás, jak tyto změny reflektují právě absolventi vysokých škol či jejich studenti, kteří nastoupili do svého prvního vážného zaměstnání. Teoretický základ práce sestává především z teorií praktik, a to hlavně z přístupu Pierra Bourdieua a Alana Wardea. Dále je představen také přístup Mary Douglas a několik dnes již klasických přístupů ke spotřebnímu chování (např. okázalá spotřeba Thorsteina Veblena) a také teorie vztahující se k referenčním skupinám. Vlastní výzkum je založen na kvalitativně zaměřených rozhovorech s absolventy a studenty vysokých škol, kteří nastoupili do svého prvního stálého zaměstnání. Všichni respondenti jsou z Prahy a pracují v komerčně zaměřených firmách, pozice velké části z nich je spojena s marketingem. Hlavní zjištění této práce je, že respondenti po nástupu do zaměstnání vnímají subjektivní zvýšení sociálního statusu ve srovnání s dobou před nástupem do zaměstnání, začali následovat praktiky běžné na místě jejich pracoviště, což se mimo jiné projevovalo ve změnách ve spotřebním chování (jednalo se např. o změny ve stravování, cestování či nákupu a používání automobilu). U respondentů se projevila rozdílná snaha o začlenění se do pracovního kolektivu, přičemž tento...
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
host ::
RSS.