|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Kreslení dětí v předškolním věku
Hritzová, Haidemária ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dětskou kresbu v předškolním věku, která vzniká spontánně při pozorování hry dětí. Nahlíží na dětské kreslení jako na hru, kde dochází ke kombinaci her typu konstrukce objektu a her symbolických. Cílem výzkumu je zmapovat, jaké druhy potěšení může dětem přinášet kreslení chápané jako hra. Teoretická část se opírá o prameny odborné literatury z oblasti psychologie a pedagogiky. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření realizovaného kvalitativními metodami, přičemž jsou využité především výzkumné metody pozorování, rozhovor, anamnéza dítěte a analýza produktů. Výzkum probíhal po dobu jednoho školního roku v jedné z pražských státních mateřských škol. Dohromady se podařilo získat 14 pozorování volné spontánní kresby, které jsou podrobně rozpracovány v jednotlivých přílohách. Výzkumný soubor tvořilo dohromady 23 dětí, z toho 14 dívek a 9 chlapců. Podařilo se vytvořit sedm hlavních kategorií, které obsahují několik dílčích prvků zjištěných libostí při samotném procesu tvorby. Bylo zjištěno, že samotný proces tvorby byl zdrojem hlavního potěšení, mnohé děti po dokončení obrázku nejevily o kresbu nikterak zájem. Proces tvorby zahrnoval jak složky z obratnosti při kompozici objektu, tak různé druhy potěšení vyplývající z vlastních představ a imaginaci...
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Organická kompozice v abstraktním malířství, literatuře a hudbě 20. století
Mücková, Kristýna ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Magisterská diplomová práce "Organická kompozice v abstraktním malířství, literatuře a hudbě 20. století" si klade za cíl formou výkladu zmapovat postupný proces osvobozování výrazových prostředků v malířství, literatuře a hudbě 20. století. Popisuje emancipaci obrazu ze závislosti na předmětné podobě skutečnosti, konkrétně na Kandinského cestě k abstraktnímu expresionismu, v hudbě zmiňuje cestu Arnolda Schönberga k volné atonalitě a v literatuře techniku proudu vědomí Jamese Joyce. Druhá část práce se zabývá různými projevy organické kompozice po 2. světové válce - akční a informální malbou v USA a Evropě a její kvalitativní proměnou. Rámcově také představí hudební i literární paralelu organického principu řádu- aleatorickou hudbu Earla Browna a Johna Cagea a spontánní psaní Jacka Kerouacka. Zasazuje vybrané umělce do společensko-kulturního kontextu doby. Výsledkem je ucelený obraz vývoje organické kompozice ve 20. století, který může sloužit jako informační zdroj pro učitele. Didaktická část diplomové práce poukáže na možné využití tématu ve školním prostředí.
|
|
|
Význam hry v mladším školním věku
MALEČKOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na dětskou hru, její vývoj, charakteristiku, význam a přínos pro rozvoj dítěte v období mladšího školního věku, tedy po nástupu na ZŠ. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje pojmy jako hra, hračka, význam hry, mladší školní věk, vývoj a rozvoj osobnosti dítěte. Dále popisuje charakteristické zvláštnosti dětí mladšího školního věku, zejména při hrové a volnočasové činnosti. Praktická část diplomové práce navazuje na předchozí teoretickou, kde hodnotím výsledky sledování hry předem vybraných dětí. Jedná se o empirický výzkum kvalitativní, kde formou pozorování předem vybraných dětí budu provádět podrobnou analýzu činnosti jejich hry, která bude zaznamenávána do dotazníků formou odpovědí na předem dané otázky.
|
host ::
RSS.