Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Architektonická studie kostela pro sídliště Líšeň-Vinohrady v Brně
Seidl, Šimon ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo navrhnout stavbu naplňující požadavky vyhlašovatele a zároveň mající kladný dopad na svoje území v užších i širších souvislostech. Sem můžeme zahrnout zvýšení počtu církevních objektů, zkvalitnění sídlištní zástavby, rozšíření nabídky společenských a volnočasových aktivit a kultivaci terénu a zeleně. To vše na základě posouzení lokality i v jejím kontextu a dalších souvislostech (kulturní, historické). Objekt má nejen poskytnout zázemí všem stanoveným činnostem, ale rovněž sloužit jako reprezentativní stavba, lákající nové návštěvníky. Jedná se o aktivní prostor, propojující městské obyvatelstvo s kulturou, přírodou a především Bohem – a to s přispěním umístění na viditelné, atraktivní lokalitě s dobrým přístupem. Bude se jednat o dominantní stavbu poukazující na svůj účel, sounáležící se svým okolím a funkčně napojenou na kulturně-společenské dění v líšni s přesahem na celoměstský rozměr.
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
Architektonická studie kostela pro sídliště Líšeň-Vinohrady v Brně
Seidl, Šimon ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo navrhnout stavbu naplňující požadavky vyhlašovatele a zároveň mající kladný dopad na svoje území v užších i širších souvislostech. Sem můžeme zahrnout zvýšení počtu církevních objektů, zkvalitnění sídlištní zástavby, rozšíření nabídky společenských a volnočasových aktivit a kultivaci terénu a zeleně. To vše na základě posouzení lokality i v jejím kontextu a dalších souvislostech (kulturní, historické). Objekt má nejen poskytnout zázemí všem stanoveným činnostem, ale rovněž sloužit jako reprezentativní stavba, lákající nové návštěvníky. Jedná se o aktivní prostor, propojující městské obyvatelstvo s kulturou, přírodou a především Bohem – a to s přispěním umístění na viditelné, atraktivní lokalitě s dobrým přístupem. Bude se jednat o dominantní stavbu poukazující na svůj účel, sounáležící se svým okolím a funkčně napojenou na kulturně-společenské dění v líšni s přesahem na celoměstský rozměr.
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.