|
|
Spirituální potřeby pacientů, očima sester na odděleních dlouhodobé a následné péče
JEHLÍKOVÁ, Aneta
Teoretická část této bakalářské práce se zaměřuje především na témata týkající se spirituálních potřeb a spirituální péče. První podkapitola se zabývá holistickým konceptem a potřebami nemocných. Je zde popsáno, co je to potřeba a primární charakteristika jednotlivých základních potřeb. Druhá podkapitola je orientována především na spirituální péči, ale také jsou zde zmíněny termíny, které jsou s ní úzce spjaty jako například pastorační péče a nemocniční kaplan. V zapomnění nepřišla ani minulost spirituální péče, která sahá až do daleké historie. Poslední podkapitola se věnuje oddělením následné a dlouhodobé péče, kde jsou tyto pojmy rozděleny a vysvětleny. Nachází se zde informace, co přesně zahrnuje péče sester na tomto oddělení. Výzkumná část se zpočátku věnuje Výzkumnému cíli, který je definovaný: "Zjistit, jak sestry na odděleních následné a dlouhodobé péče vnímají pojem spirituální (duchovní) potřeby, zda a jaké spirituální potřeby rozeznávají a jak na ně reagují. Zjistit celkovou úroveň a organizaci duchovní péče na daném oddělení." Vzhledem ke stanovení cíle jsme pro svoji bakalářskou práci vybrali kvalitativní výzkum a jako techniku sběru dat jsme vybrali polostrukturovaný rozhovor, který probíhal individuální formou. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry mají základní povědomí o spirituální péči a spirituálních potřebách, ale v jejich vědomostech jsou určité mezery. Například řada sester se domnívá, že spirituální péče slouží pouze věřícím pacientům. Dále bylo zjištěno, že sestry umí dobře reagovat na spirituální potřeby pacienta a shodují se v postupu jejich naplnění. Práce nabízí komplexní pohled na spirituální péči očima sester. Výstupem práce je informační materiál pro zdravotní sestry a pacienty.
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů z pohledu sester
Rosypalová, Marta ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována spirituálním potřebám pacientů a důležitosti jejich naplňování. Cílem práce bylo zjistit povědomí sester o daném tématu a jejich vztah k této problematice. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá potřebami v ošetřovatelství obecně. Pro přehled jsou vysvětleny základní pojmy jako spiritualita, náboženství, víra, ateismus, agnosticismus a následně je podrobněji rozveden pojem spirituální potřeby a možnosti jejich naplňování. Vysvětlena je duchovní péče o nemocné z hlediska jednotlivých církví a náboženství. Empirická část je tvořena průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost sester a jejich postoje týkající se problematiky spirituálních potřeb a jejich saturování.
|
|
|
Spiritualita v ošetřovatelství
Rybová, Jarmila ; Bratová, Andrea (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Východiska: Kladný postoj k poskytování spirituálních potřeb vede ke kvalitnější péči a k vnitřní připravenosti sester naplnit spirituální potřeby pacientů. Samotné zajištění a akceptování spirituálních potřeb pacientům, jejich příbuzným a kolegům vede k větší kvalitě, spokojenosti, komplexnímu a holistickému poskytování ošetřovatelské péče. Cíle: Cílem vlastního setření bylo mapování spirituality v ošetřovatelství. Posouzení potřeby víry, přesvědčení a významu. Zjištění důležitosti spirituality / přesvědčení v procesu uzdravování. Ověření vlivu komunity, nebo společenství jako podpory pro sestry a významu poskytnutých informací o spiritualitě od nemocných při poskytování zdravotní péče. Soubor a metody: Vlastní šetření spirituality v ošetřovatelství prostřednictvím standardizovaného dotazníku FICA. Výběr respondentů byl záměrný. Vlastní šetření bylo realizované ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Celkem bylo rozdáno 150 papírových dotazníků. Správně vyplněných a akceptovatelných papírových dotazníku bylo 59, on- line formou bylo sesbíráno dotazníků 18. V souboru bylo 77 sester, z toho bylo 90,91 % žen (n = 70) a 9,01 % mužů (n = 7). Průměrný věk byl M = 41,54 let. Průměrný počet roků praxe byl M = 18,7 let. Aplikovaný dotazník FICA tvořilo 21 otázek k tomu byly připojeny 4 otázky zaměřené na...
|
|
|
Poskytování spirituální péče na jednotce intenzivní péče
Čermáková, Věra ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Moderní ošetřovatelství a ošetřovatelský proces vychází z holistické filozofie. Při poskytování péče je potřeba věnovat se biologickým, psychologickým, sociálním, ale také spirituálním potřebám nemocných. Péče o duchovní potřeby je nedílnou součástí komplexní péče. Poskytování spirituální péče, psychické opory patří mezi hlavní činnosti nemocničních kaplanů. Jejich činnost má velký význam při zdolávání všech těžkostí, které nemoc přináší. Jsou součástí multioborové spolupráce při léčbě nemocných bez rozdílu vyznání. Cílem práce je zjistit míru informovanosti pacientů v oblasti spirituální péče, jejich očekávání a přínos. Pro diplomovou práci jsem zvolila sběr dat v nemocnici formou kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníku. Cílovou skupinou výzkumu bylo 100 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče s minimální dobou hospitalizace 7 dní. Cíl práce byl splněn. Výsledkem výzkumu se potvrdilo, že poskytnutá duchovní péče se projevila na psychickém stavu pacientů a také splnila jejich očekávání. V závěru práce jsem vypracovala doporučení, které by mohlo vést k zlepšení kvality péče v oblasti spirituálních potřeb. Práce bude předložena managementu nemocnice. klíčová slova: Spirituální potřeby, spirituální péče, nemocniční kaplan, víra, nemoc, sociální opora.
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů z pohledu sester
Rosypalová, Marta ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována spirituálním potřebám pacientů a důležitosti jejich naplňování. Cílem práce bylo zjistit povědomí sester o daném tématu a jejich vztah k této problematice. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá potřebami v ošetřovatelství obecně. Pro přehled jsou vysvětleny základní pojmy jako spiritualita, náboženství, víra, ateismus, agnosticismus a následně je podrobněji rozveden pojem spirituální potřeby a možnosti jejich naplňování. Vysvětlena je duchovní péče o nemocné z hlediska jednotlivých církví a náboženství. Empirická část je tvořena průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost sester a jejich postoje týkající se problematiky spirituálních potřeb a jejich saturování.
|
|
|
Pohled na zdraví a nemoc ve vybraných církvích v ČR
SMRŽOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je zjistit, jaký je pohled zástupců vybraných církví v ČR na zdraví a nemoc. Ačkoliv je Česká republika nejvíce sekularizovanou společností ve světě, křesťanství je zde zastoupeno nejvíce. Pro diplomovou práci proto byly zcela záměrně vybrány tři křesťanské církve, aby bylo možné zmapovat jejich případné názorové rozdíly na zdraví a nemoc. Respondenty tvořilo vždy pět zástupců církve římskokatolické, Českobratrské evangelické a Československé husitské. Pro kvalitativní výzkumné šetření formou polostandardizovaného rozhovoru byli vybráni respondenti z řad duchovních představitelů.
|
|
|
Spirituální služby v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci
HOUSEROVÁ, Lucie
Spirituální péče ve všech domovech pro seniory, je vnímána jako součást celkové péče o klienty. Současné holistické pojetí rozlišuje biologickou, psychickou, sociální a spirituální dimenzi lidské osoby. Všechny tyto sféry tvoří celek, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o klienta jsou charakterizovány nejen jako péče o biologické potřeby, ale také jako pomoc v řešení sociálních potřeb, psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby má každý člověk, bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Míra uspokojování těchto potřeb se v průběhu života klienta mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba duchovna se ve stáří a v nemoci zvyšuje. Klienti mohou spirituální péči vyhledat, když potřebují povzbuzení v náročném období života, chtějí si pohovořit o duchovních nebo existenciálních tématech, anebo když mají zájem o informace o církvích. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává svého duchovního nebo přímo nemocničního kaplana. V naší republice se v současné době také začíná diskutovat o zavedení funkce nemocničního kaplana, dokonce některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci, zda zde jsou tyto služby seniory využívány a jaké nejčastější spirituální služby klienti využívají. Práce zjistila, o jaké spirituální služby mají zájem a jaké množství klientů tyto služby využívá. Také ze strany duchovního, kněze, ukázala, jaké duchovní služby nabízí klientům a ze strany sociální pracovnice zjistila, že většina klientů, kteří přicházejí do zařízení, se setká s informací, že tam fungují duchovní služby, a může je využívat. Hypotézy byly ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb byla použita metoda řízeného rozhovoru, totéž i v případě rozhovoru s duchovním a sociální pracovnicí.
|
|
|
Začleňování spirituálních a duchovních potřeb do ošetřovatelské péče v Nemocnici Tábor, a. s.
PETERKOVÁ, Blanka
Spirituální a duchovní potřeby v nemoci hrají významnou roli, přestože jejich saturování dosud není přikládán takový význam jako uspokojování potřeb biologických, psychických či sociálních. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak je spirituální a duchovní péče začleňována do ošetřovatelského procesu na lůžkových odděleních Nemocnice Tábor, a. s. Druhým cílem bylo zjistit spokojenost klientů/pacientů s poskytováním takové péče. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno na základě polostandardizovaných rozhovorů se sestrami a klienty Nemocnice Tábor, a taktéž s duchovními a pastoračními asistentkami, kteří v nemocnici duchovní péči poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester lůžkových oddělení, 10 hospitalizovaných klientů, 2 nemocniční kaplani a 2 pastorační asistentky. V závislosti na prvním cíli šetření bylo zjištěno, že duchovní a spirituální péče je v Nemocnici Tábor začleňována formou bohoslužeb, udílení svátostí, rozhovorů duchovních a pastoračních asistentek s klienty. Sestry se podílejí spíše na emocionální podpoře klientů a jejich duchovní potřeby v podstatě nesaturují, zejména pro svou pracovní vytíženost a neznalost této problematiky. Klienti s poskytováním spirituální a duchovní péče spokojeni nejsou, protože taková péče jim zejména ze strany sester poskytována není.
|
|
|
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
|
|
|
Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji
HRUBÁ, Jitka
Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji Podle současného holistického pojetí vnímáme člověka jako integrovanou bytost, která se skládá ze čtyř základních dimenzí. Jsou to dimenze biologická, psychická, sociální a spirituální. Všechny tyto sféry tvoří jednotu, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o nemocného jsou proto charakterizovány jako péče o biologické potřeby, pomoc v řešení sociálních potřeb, vystižení a realizace psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby jsou vlastní všem lidem, a bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Intenzita uspokojování těchto potřeb se v průběhu života mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba spirituality se ve stáří a v nemoci zvyšuje. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává spirituála nebo nemocničního kaplana, a v naší republice se v současné době také diskutuje o zavedení funkce nemocničního kaplana, a některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v jednotlivých nemocnicích v Jihočeském kraji a zjistit, zda nabídka spirituální péče v těchto nemocnicích odpovídá potřebě a zájmu pacientů. Práce by měla zjistit, o jaké spirituální služby pacienti mají zájem, zda by uvítali, kdyby nemocnice zaměstnávala nemocničního kaplana nebo jim stačí pouze občasné návštěvy duchovního a kdo by měl funkci zdravotního kaplana vykonávat, zda duchovní nebo kvalifikovaný laik. Hypotézy budou ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb a jejich spokojenosti s nabízenými službami bude použita metoda dotazování technikou standardizovaného dotazníku a řízeného rozhovoru v případě pacientů, kteří nemohou vyplnit dotazník. Možnosti uspokojování spirituálních potřeb budou zjišťovány metodou dotazování technikou řízeného rozhovoru s hlavními sestrami jednotlivých nemocnic v Jihočeském kraji.
|
host ::
RSS.