|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David
Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky calcium imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního rohu. Provedená analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco pozdní typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci ionotropních glutamátových receptorů, naznačují zapojení metabotropních drah při jejich aktivaci a nebyly doposud u tohoto typu neuronů zaznamenány. Je možné usuzovat, že takto uvolněný vápník, o kterém se uvažuje jako o klíčovém spouštěcím...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Schabussova, Irma (oponent)
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
Modulace míšního synaptického přenosu při vzniku bolestivých stavů
Slepička, Jakub ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Má práce uvádí do problematiky nociceptivní signalizace a procesů zapojených do vzniku a formování neuropatické bolesti. Věnuje se studiu mechanizmů nociceptivního synaptického přenosu na míšní úrovni a možnostem jeho modulace paclitaxelem, chemoterapeutikem navozujícím neuropatické změny. Pozornost je věnována především možnosti zapojení aktivity gliových buněk při nežádoucím působení tohoto léčiva. Tato hypotéza využívá důkazů funkčního spojení aktivity Toll-like 4 receptorů s aktivitou TRPV1 receptorů důležitých pro vnímání různých chemických a tepelných senzorických podnětů a také v nociceptivním synaptickém přenosu. K blokaci aktivace mikroglií bylo využito antibiotikum minocyklin zamezující vzniku neuroinflamace. Praktická část potom sleduje a porovnává vliv použitých látek na model procesu tachyfylaxe používaný pro sledování změn nociceptivní signalizace vlivem snižování aktivity TRPV1 receptorů. Práce ke zkoumání tohoto jevu využívá elektrofyziologické snímání aktivity miniaturních excitačních postsynaptických proudů neuronů I. a II. Rexedovy laminy zadního míšního rohu. Výsledky měření ukazují, že inkubace míšních řezů v minocyklinu in vitro potlačuje akutní působení paclitaxelu, Toto potlačení aktivace mikroglií naznačuje, že se gliové buňky svou aktivitou podílejí na modulacích...
|
|
|
Spinální trauma v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
VAŠÍČKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá spinálním traumatem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Cílem práce bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Součástí bakalářské práce je teoretická a praktická část. Teoretická část seznamuje čtenáře s anatomií páteře, stavbou, funkcí a uložením páteřní míchy. Krátce je zde zmíněna etiologie poranění a patofyziologie traumatického poranění páteře a míchy. Kapitoly se také zaměřují na diagnostiku spinálního traumatu, kde nedílnou součástí je přesná anamnéza, klinické vyšetření a zobrazovací metody. Tato část také popisuje postup léčby poskytnutou zdravotnickou záchrannou službou a možnou spolupráci s příslušníky hasičského záchranného sboru pacientovi se spinálním traumatem. Další kapitoly se také věnují imobilizačním a transportním prostředkům. Výzkumná část má dva hlavní cíle: Zjistit, jaký je postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Zjistit, jaké jsou nejčastěji používané pomůcky při úrazech vedoucích k poranění páteře. Tyto cíle jsou zjištěny metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 10 zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina.Šetřením bylo zjištěno, že mají zdravotničtí záchranáři mezery v některých aspektech poranění páteře a míchy. Celkově byly výsledky ale uspokojivé.
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation
Tyshkevich, Alexandra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Fenomén chronické bolesti je významným problémem současné medicíny. Vznik tohoto fenoménu těsně spojen s nociceptivním přenosem a modulací nociceptivního signálu na míšní úrovni. Za patologických podmínek jako je úraz nebo zánět je tato modulace ovlivněna působením různých endogenních molekul s bolest zesilujícími účinky. Důležitou skupinou mezi těmito molekulami jsou chemokiny - látky produkované imunitním systémem, které jsou mimo jiné zodpovědné za atrakci imunitních buněk. Nicméně, u patologických stavů mají chemokiny schopnost modulace nociceptivního signálu a indukce chronické bolesti. CCL2, zejména, má významnou roli v modulačních procesech na míšní úrovni. Zkoumaní mechanismů působení CCL2 na úrovní míchy a ganglii může být jedním s klíčů pro prevenci vývoje chronické bolesti. Klíčová slova: nocicepce, bolest, mícha, chemokiny, CCL2
|
|
|
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
|
|
| |
|
|
Význam TLR-4 receptorů pro modulaci nociceptivní signalizace.
Slepička, Jakub ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Zímová, Lucie (oponent)
Schopnost vnímání bolesti je subjektivní, ale zásadní faktor umožňující vést život bez újmy na zdraví. Přesáhne-li ale bolest své fyziologické signální působení, stává se život omezujícím problémem, na který současná medicína zatím často nemá adekvátní odpověď. Vznik bolesti a její přerod do patologického chronického stavu a molekulární a buněčné mechanizmy tohoto procesu můžeme zatím nejsnáze zkoumat v procesu jejího vzniku a signalizace, tedy nocicepci. V této práci jsou uvedeny základní charakteristiky nociceptivní signalizace se zaměřením na neuropatii, stav vzniklý poškozením nervové soustavy. Přesné mechanismy vzniku neuropatických bolestivých stavů mohou být rozmanité a nejsou dosud přesně známy, což je jeden z důvodů proč tyto stavy neumíme úspěšně léčit. V poslední době se ukazuje, že zánětlivé změny v nervové soustavě (neuroinflamace) mohou hrát významnou úlohu při rozvoji neuropatie. V této souvislosti je proto uveden přehled Toll-like receptorů, které mají zásadní úlohu v přirozené imunitě, ale v poslední době se ukazuje, že jejich role nabývá širšího významu i v nervové soustavě a při vzniku bolestivých stavů. V tomto přehledu je pozornost věnována zejména podtypu TLR-4, u kterého se objevují studie o jeho zatím málo prozkoumané funkci v modulaci nociceptivní signalizace. Jsou zde...
|
host ::
RSS.