|
|
Stanovení tenzidů v odpadních vodách
Švec, Pavel ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tenzidy patří mezi povrchově aktivní látky mající schopnost snižovat povrchové napětí; této vlastnosti je využíváno k odstraňování nečistot. Práce je zaměřena na stanovení tenzidů v odpadních vodách, do nichž se tyto látky dostávají z různých čistících a pracích prostředků. V teoretické části je uvedeno základní rozdělení tenzidů, dále jejich vlastnosti a požadavky legislativy ČR na jejich obsah v odpadních vodách. Dále jsou zde popsány vybrané analytické postupy pro stanovení anionaktivních, kationaktivních a neionogenních tenzidů v odpadních vodách. Závěr práce tvoří zhodnocení výsledků měření koncentrace tenzidů na přítoku a odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod situované v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a odpadní vody odebrané z neutralizační stanice FCH VUT v Brně. Pro stanovení aniontových tenzidů byly použity dvě metody, rozhodčí metoda s využitím methylenové modři a metoda mobilní analytiky, která je založena na chemické reakci mezi sledovanou látkou a chemickým činidlem, která vede ke vzniku barevné sloučeniny vhodné ke spektrofotometrickému stanovení.
|
|
| |
|
|
Problematika boru ve vodách
Šípková, Helena ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na bor a jeho sloučeniny. Je věnována vlastnostem, zdrojům a použití těchto látek a také jejich účinkům na živé organizmy. Hlavní důraz je kladen na problematiku boru ve vodách. Jsou zde popsány možné formy výskytu ve vodách, legislativní předpisy týkající se tohoto prvku a metody stanovení. Praktická část je soustředěna na spektrofotometrickou analýzu s azomethinem-H s cílem zjištění stability vzorků boru a jejich možnou konzervaci.
|
|
|
Koloběh kadmia v životním prostředí
Bělohlávková Staffová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Těžké kovy, mezi nimiž je i kadmium, patří ke kontaminujícím složkám životního prostředí. Se stále narůstajícím znečištěním dochází ke zvyšování obsahu těchto kovů ve vodě, v ovzduší i v půdě, kde se zapojují do potravního řetězce a následně i potravy člověka. Kadmiu je věnována značná pozornost pro jeho toxikologické vlastnosti. Stejně tak monitorování kadmia je v České republice poměrně rozsáhlé. Dochází k legislativním opatřením týkající se nejen povolených množství kadmia ve vzduchu, ve vodě, v půdě, ale i v potravinách a je omezováno i jeho použití v průmyslu. Nadále jsou rozvíjeny metody jeho stanovení. V této práci byla věnována pozornost spektrofotometrickému stanovení a některým elektroanalytickým metodám, dále pak spektrometrickým metodám, především atomové absorpční spektrometrii a atomové emisní spektrometrii, které patří v současné době k nejpoužívanějším.
|
|
|
Studium rozkladu ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Stančík, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání rozkladu ozónu, ke kterému dochází při styku s pevnými povrchy. Cílem je zjistit, který materiál rozkládá ozón nejméně, a tím pádem je nejvhodnější k výrobě potrubí pro dopravu ozónu z místa výroby do místa použití. V teoretické části jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, způsoby jeho výroby, stanovení koncentrace a vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům. V experimentální části bylo zkoumáno, v jaké míře dochází k rozkladu ozónu vlivem pěti běžně dostupných kovových materiálů (nerez, mosaz, měď, hliník a železo). Měření bylo prováděno ve skleněné trubici (Liebigův chladič), do které se vkládaly duté trubky z daných materiálů. Skrz tuto trubici procházel ozón, jehož koncentrace se na výstupu stanovovala dvěma metodami: jodometrickou titrací a spektrofotometricky. Bylo změřeno a porovnáno několik sérií při různých reakčních časech, různých experimentálních podmínkách (průtok vzduchu, výkon ozonizátoru) a při použití technického a syntetického vzduchu, jelikož vlhkost technického vzduchu má podstatný vliv na rozklad ozónu. Ze získaných výsledků bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější materiály pro zmíněné použití jsou nerez a hliník.
|
|
| |
|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
| |
|
|
Vliv stresu městského prostředí na základní ekofyziologické charakteristiky stromu
TONCAROVÁ, Gabriela
Obsahem této bakalářské práce je vliv stresu na platan javorolistý (Platanus acerifolia),který roste v různých oblastech města. První lokalita se nachází v rušném centru(Lannova třída) a druhá lokalita v městském parku na okraji Českých Budějovic(Stromovka). Zjišťovalo se, jak množství fotosyntetických pigmentů, tak i maximální fotochemická účinnost PS (fotosystému) II pomocí metody měření fluorescence chlorofylu a spektrofotometrie. Vzorky listů platanu javorolistého (Platanus acerifolia) byly sbírány během vegetačního období od května do září. Z každé lokality byly vybrány tři stromy a z každého stromu se změřilo pět listů pomocí metody fluorescence chlorofylu. Listy byly měřeny přibližně stejně vysoko a vždy se měřilo v poledních hodinách. Celkem tedy bylo naměřeno 150 listů. Pro metodu spektrofotometrie se z každého stromu odebraly čtyři listy, které byly ihned dopraveny do laboratoře, kde se dále zpracovávaly.Celkem bylo na tuto metodu sebráno 120 listů. Zjistilo se, že čím více je stresované prostředí, tím mají platany menší obsah fotosyntetických pigmentů a jejich fotochemická efektivita PS II klesá. Dále se zjistilo,že platan javorolistý (Platanus acerifolia) patří mezi relativně odolné stromy. Hodnoty maximální fotochemické efektivity PS II a chlorofylů naměřené v obou lokalitách se téměř statisticky nelišily. Statistický rozdíl mezi oběma lokalitami byl většinou zaznamenán na začátku a na konci vegetační sezóny.
|
|
|
Účinnost odbourávání anionaktivních tenzidů ve vegetačním poli umělého mokřadu
HAVELKA, Michal
Tato bakalářská práce je zaměřena na validaci metody spektrofotometrického stanovení anionaktivních tenzidů. Data ze sezonního monitorování anionaktivních tenzidů v umělém mokřadu pro čištění odpadních vod s horizontálním podpovrchovým tokem byla využita k stanovení účinnosti odbourávání anionaktivních tenzidů a pro stanovení vztahu mezi hodnotou přítoku odpadní vody, teplotou odpadní vody a redoxního potenciálu intersticiální vody vůči účinnosti odbourávání tenzidů. Během monitoringu byla využívána spektrofotometrická metoda stanovení anionaktivních tenzidů s methylenovou modří.
|
host ::
RSS.