|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent) ; Horňák, Marcel (oponent)
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Přístupy ke studiu prostorových interakcí v geografii: příklad hodnocení dopravních vazeb středisek osídlení v Česku
Chmelík, Jakub
Prostorové interakce významně ovlivňují komplexní geografickou organizaci, utváření sídelních struktur a vysvětlují a popisují význam vzájemných vztahů v krajinné sféře na všech měřítkových úrovních. Proto jsou označovány jako jeden z klíčových obecných pojmů geografie. Největší důraz je tomuto tématu věnován především ve studiu dopravy a dopravních sítí, které můžeme považovat za hlavní oporu interakcí. Problematika hodnocení prostorových interakcí, popř. v užším pojetí dopravních vztahů, je charakteristická významnou interdisciplinaritou, neboť otázky propojenosti jednotlivých středisek a jejich potřeb v kontextu úrovně dopravní nabídky řeší dopravně-inženýrské obory, ekonomické obory, specialisté v oblasti územního plánování atd. Obdobně jako o něco dříve jiné oblasti sociální a ekonomické geografie současná geografie dopravy prochází změnou v podobě plurality metodických přístupů, "vnitřní" specifikace detailnějšího vymezení objektu studia a nových aplikačních výzev. Problematika intenzity a povahy dopravních vztahů je zpravidla spojována s kvantitativními metodami poznání reality. Přesto je stále součástí významného počtu dopravně-geografických studií a zároveň je nadále aktuální, především s ohledem na aplikace v řešení praktických úloh dopravního plánování a rozhodovacích praktik v decizní...
|
|
|
Model přepravních vztahů v kraji Vysočina se zaměřením na železniční dopravu
NOSEK, Lukáš
Předkládaná bakalářská práce hodnotí využívání železniční dopravy v Kraji Vysočina na podkladě každodenní dojížďky do zaměstnání a do škol. V teoretické části práce jsou rozebrána východiska studia prostorových interakcí s důrazem na dopravní interakce a na gravitační modely. Dále tato kapitola obsahuje popis obecného vývoje železniční dopravy a zhodnocení současné pozice železniční dopravy v České republice. V metodologické části je popsána především datová základná práce včetně jejích nedostatků a zároveň jsou zde představeny metody, které byly použity při zpracování této práce. Hlavním cílem analytické části této práce je vytvoření modelu přepravních vztahů se zaměřením na železniční dopravu v Kraji Vysočina. Tento výsledný model je v další části analýzy konfrontován s dalšími mezisídelními interakcemi v Kraji Vysočina (např. nabídka spojů veřejné dopravy). V závěru práce je ještě prostor věnovaný prostorovým interakcím mezi dojížďkovými centry Kraje Vysočina, a to z hlediska teoretických prostorových vazeb, reálných přímých vlakových spojů, reálných přímých autobusových spojů a pohybu osobních automobilů.
|
|
|
Identifikace urbanizovaných os v sídelním systému České republiky
NERAD, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou urbanizovaných os v sídelním systému České republiky. Před jejich vymezením je v teoretické části popsán obecný vývoj prostorové a vztahové organizace v sídelních systémech. Periodizace vývoje sídelních systémů byla provedena na základě třístupňového modelu stádií, který generalizuje jejich vývoj do pre-industriálního, industriálního a post-industriálního stádia. Součástí kapitoly je i nástin některých specifik a řízených deformací ve vývoji české sídelní struktury. Dále jsou v teoretické části diskutovány východiska studia prostorových mezisídelních interakcí s důrazem na mezisídelní vazby dojížďky do zaměstnání a dopravní interakce. V metodologické části jsou představeny metody vymezení urbanizovaných os a zároveň je zde popsána datová základna práce včetně jejích nedostatků. První část analýzy se stručně věnuje nodálním interakcím v sídelním systému a vymezuje základní vlastnosti české sídelní struktury. Hlavní empirická část práce poté analyzuje nadnodální vztahy v českém sídelním systému. Tyto vazby jsou sledovány v podobě denních dopravních a dojížďkových interakcí mezi sídly. Na základě jejich reciproční mezisídelní intenzity jsou v poslední fázi práce vymezeny hlavní komplexně propojené urbanizované osy.
|
host ::
RSS.