Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti stanovení syntetických vonných látek v odpadních vodách
Kašparová, Jarmila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetickými vonnými látkami (musk compounds) rozumíme uměle vyrobené organické sloučeniny, které se aplikují jako vonné složky drogistických a kosmetických přípravků. Přítomnost musk sloučenin bývá prokazována ve všech složkách životního prostředí. Největší pozornost je však věnována přečištěné odpadní vodě, která je častým zdrojem znečištění povrchových vod. Fyzikálně-chemické vlastnosti musk sloučenin způsobují jejich akumulaci v živých i neživých složkách ekosystému, kde se chovají jako perzistentní polutanty. Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou stanovení jednotlivých musk sloučenin, a to všech skupin vedle sebe. V rámci bakalářské práce bylo sledováno devatenáct musk sloučenin ze čtyř skupin, nitromusk sloučeniny, makrocyklické musk sloučeniny, lineární musk sloučeniny a polycyklické musk sloučeniny. Hlavním cílem této práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení všech skupin musk sloučenin vedle sebe, zhodnotit a interpretovat výsledky. Mikroextrakce tuhou fází (SPME) byla použita jako metoda pro extrakci analytů. Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí byla aplikována pro finální analýzu, jako detektor byl použit průletový analyzátor.
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání
Divišová, Radka ; Buňka, František (oponent) ; Hojerova,, Jarmila (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Vonné látky se přidávají do potravin, kosmetických a jiných produktů především pro vylepšení jejich senzorické kvality (chuti a/nebo vůně); nepříjemným vedlejším účinkem však může být výskyt širokého spektra různých nežádoucích biologických účinků. U některých vonných látek, široce využívaných v kosmetických produktech, bylo prokázáno, že způsobují např. kožní přecitlivělost, vyrážky, dermatitidu, bolest hlavy, kašel aj. Pro ochranu zdraví spotřebitelů schválila Evropská unie směrnici o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009), která po producentech vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku finálního produktu při překročení stanovené koncentrační meze (0,01 % pro výrobky typu rinse-off a 0,001 % pro výrobky typu leave-on). Někteří výrobci však stále schovávají obsah alergenních látek do souhrnného názvu „aroma“ na etiketě a sledování obsahu těchto látek v kosmetických prostředcích je tedy velmi důležité. Vonné látky jsou přítomny nejen v kosmetických přípravcích, ale jsou jimi aromatizovány i různé druhy potravin. Na rozdíl od kosmetických přípravků nemusí výrobci potravin přítomné alergenní vonné látky na obalech uvádět, proto je sledování obsahu těchto látek vysoce žádoucí vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které představují. Cílem této práce bylo vyvinout metodu pro simultánní stanovení regulovaných vonných alergenů v potravinách a předmětech běžného užívání. Na základě provedené literární rešerše byla zvolena metoda založená na extrakci analytů pomocí headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s FID detekcí (HS-SPME-GC-FID). Z testovaných SPME vláken prokazovalo nejvyšší extrakční účinnost vlákno CAR/PDMS. Pro optimalizaci hlavních extrakčních parametrů ovlivňujících mikroextrakční proces byly použity techniky jednorozměrné a vícerozměrné analýzy dat. Finální validace metody byla provedena z hlediska linearity, opakovatelnosti, reprodukovatelnosti, výtěžnosti, limitů detekce a kvantifikace. Optimalizovaná a validovaná metoda byla aplikována na širokou škálu produktů zahrnující kosmetické přípravky, aromatizované potraviny a hračky. Výrobky byly zároveň podrobeny senzorickému hodnocení především z hlediska chuti a/nebo vůně (tzv. flavouru), které mohou mít spojitost s obsahem sledovaných vonných látek. Pro hodnocení byl použit profilový test (ČSN EN ISO 13299) a hodnocení podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice (ČSN ISO 4121).
Kontaminace životního prostředí musk sloučeninami
Tobková, Lenka ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické musk sloučeniny jsou uměle vyrobené organické sloučeniny, které nalezly své využití jako vonné složky nejrůznějších produktů osobní péče, a to od parfémů, kosmetiky, detergentů až po čistící a prací prostředky. Vzhledem k jejich širokému použití a jejich schopnosti perzistence pronikly tyto sloučeniny do všech složek životního prostředí, zejména pak do vodního ekosystému. Proto je v poslední době věnovaná pozornost studiu těchto látek, jejich vlastností a osudu v různých složkách ekosystému. V rámci diplomové práce bylo studováno pět sloučenin (habanolid, exaltolid, ambretolit, musk MC4 a ethylen brasylat) ze skupiny makrocyklických musk sloučenin ve vzorcích odpadních vod odebraných na přítoku a na odtoku tří čistíren odpadních vod (ČOV Brno Modřice, ČOV Lednice, ČOV Mikulov). Základem této práce bylo optimalizovat metodu na stanovení vybraných musk sloučenin v odpadní vodě, zhodnocení a interpretace získaných výsledků. Pro izolaci analytů z odpadní vody byla použita mikroextrakce tuhou fází (SPME) a finální analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotností spektrometrií. Na základě vyhodnocení dat byla vyjádřena míra účinnosti eliminace daných vonných látek čistírnou odpadních vod.
Možnosti stanovení syntetických vonných látek v odpadních vodách
Kašparová, Jarmila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetickými vonnými látkami (musk compounds) rozumíme uměle vyrobené organické sloučeniny, které se aplikují jako vonné složky drogistických a kosmetických přípravků. Přítomnost musk sloučenin bývá prokazována ve všech složkách životního prostředí. Největší pozornost je však věnována přečištěné odpadní vodě, která je častým zdrojem znečištění povrchových vod. Fyzikálně-chemické vlastnosti musk sloučenin způsobují jejich akumulaci v živých i neživých složkách ekosystému, kde se chovají jako perzistentní polutanty. Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou stanovení jednotlivých musk sloučenin, a to všech skupin vedle sebe. V rámci bakalářské práce bylo sledováno devatenáct musk sloučenin ze čtyř skupin, nitromusk sloučeniny, makrocyklické musk sloučeniny, lineární musk sloučeniny a polycyklické musk sloučeniny. Hlavním cílem této práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení všech skupin musk sloučenin vedle sebe, zhodnotit a interpretovat výsledky. Mikroextrakce tuhou fází (SPME) byla použita jako metoda pro extrakci analytů. Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí byla aplikována pro finální analýzu, jako detektor byl použit průletový analyzátor.
Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání
Divišová, Radka ; Buňka, František (oponent) ; Hojerova,, Jarmila (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Vonné látky se přidávají do potravin, kosmetických a jiných produktů především pro vylepšení jejich senzorické kvality (chuti a/nebo vůně); nepříjemným vedlejším účinkem však může být výskyt širokého spektra různých nežádoucích biologických účinků. U některých vonných látek, široce využívaných v kosmetických produktech, bylo prokázáno, že způsobují např. kožní přecitlivělost, vyrážky, dermatitidu, bolest hlavy, kašel aj. Pro ochranu zdraví spotřebitelů schválila Evropská unie směrnici o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009), která po producentech vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku finálního produktu při překročení stanovené koncentrační meze (0,01 % pro výrobky typu rinse-off a 0,001 % pro výrobky typu leave-on). Někteří výrobci však stále schovávají obsah alergenních látek do souhrnného názvu „aroma“ na etiketě a sledování obsahu těchto látek v kosmetických prostředcích je tedy velmi důležité. Vonné látky jsou přítomny nejen v kosmetických přípravcích, ale jsou jimi aromatizovány i různé druhy potravin. Na rozdíl od kosmetických přípravků nemusí výrobci potravin přítomné alergenní vonné látky na obalech uvádět, proto je sledování obsahu těchto látek vysoce žádoucí vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které představují. Cílem této práce bylo vyvinout metodu pro simultánní stanovení regulovaných vonných alergenů v potravinách a předmětech běžného užívání. Na základě provedené literární rešerše byla zvolena metoda založená na extrakci analytů pomocí headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s FID detekcí (HS-SPME-GC-FID). Z testovaných SPME vláken prokazovalo nejvyšší extrakční účinnost vlákno CAR/PDMS. Pro optimalizaci hlavních extrakčních parametrů ovlivňujících mikroextrakční proces byly použity techniky jednorozměrné a vícerozměrné analýzy dat. Finální validace metody byla provedena z hlediska linearity, opakovatelnosti, reprodukovatelnosti, výtěžnosti, limitů detekce a kvantifikace. Optimalizovaná a validovaná metoda byla aplikována na širokou škálu produktů zahrnující kosmetické přípravky, aromatizované potraviny a hračky. Výrobky byly zároveň podrobeny senzorickému hodnocení především z hlediska chuti a/nebo vůně (tzv. flavouru), které mohou mít spojitost s obsahem sledovaných vonných látek. Pro hodnocení byl použit profilový test (ČSN EN ISO 13299) a hodnocení podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice (ČSN ISO 4121).
Kontaminace životního prostředí musk sloučeninami
Tobková, Lenka ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické musk sloučeniny jsou uměle vyrobené organické sloučeniny, které nalezly své využití jako vonné složky nejrůznějších produktů osobní péče, a to od parfémů, kosmetiky, detergentů až po čistící a prací prostředky. Vzhledem k jejich širokému použití a jejich schopnosti perzistence pronikly tyto sloučeniny do všech složek životního prostředí, zejména pak do vodního ekosystému. Proto je v poslední době věnovaná pozornost studiu těchto látek, jejich vlastností a osudu v různých složkách ekosystému. V rámci diplomové práce bylo studováno pět sloučenin (habanolid, exaltolid, ambretolit, musk MC4 a ethylen brasylat) ze skupiny makrocyklických musk sloučenin ve vzorcích odpadních vod odebraných na přítoku a na odtoku tří čistíren odpadních vod (ČOV Brno Modřice, ČOV Lednice, ČOV Mikulov). Základem této práce bylo optimalizovat metodu na stanovení vybraných musk sloučenin v odpadní vodě, zhodnocení a interpretace získaných výsledků. Pro izolaci analytů z odpadní vody byla použita mikroextrakce tuhou fází (SPME) a finální analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotností spektrometrií. Na základě vyhodnocení dat byla vyjádřena míra účinnosti eliminace daných vonných látek čistírnou odpadních vod.
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.