|
|
Konflikt mezi ochranou biodiverzity a socioekonomickým rozvojem v Národním parku Šumava
KULÍŠEK, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickou situací obcí v modelovém území NP Šumava. Toto území je tvořeno celkem šesti obcemi, které mají celé své katastrální území v Národním parku Šumava. Jedná se o obce Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda, Kvilda a Stožec. Pro řešení tohoto tématu byl zpracován dotazníkový průzkum, byla provedena analýza médií a vyhotovena SWOT analýza odpůrců a zastánců ochrany přírody. Z výsledků bylo zjištěno, že obyvatelé NP Šumava nejsou socioekonomicky znevýhodněni oproti obyvatelům z obcí, které neleží v národním parku. K území je poutají sociální vazby a příroda. Obyvatelé parku mají také dobré znalosti o ochraně přírody a cení si jí. Nejdůležitějšími tématy v analýze médií se stala výstavba na území obcí, legislativní změny a problematika kůrovce. Nadpoloviční většina zdrojů pochází z médií národního významu a zbytek je klasifikován jako regionální. Ze SWOT analýzy vyplývá, že ochránci přírody by se měli více zaměřit na předávání výsledků z odborných studií směrem k široké veřejnosti. Odpůrci ochrany přírody mají na Šumavě podnikatelské zájmy. Na základě výsledků práce byla stanovena opatření umožňující zmírnit konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickým rozvojem obcí.
|
|
|
Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.
|
|
| |
|
|
Analysis of the shopping centre market in the Czech republic and Slovakia
Škodáčková, Gabriela ; Průša, Přemysl (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza dvou modelových nákupních center v České republice a na Slovensku. Práce je zaměřená na určení spádové oblasti nákupních center za pomoci územní analýzy, vymezení cílové skupiny zákazníků, a to s využitím dotazníkového šetření. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První, teoretická část je tvořena dvěma kapitolami. První definuje typy maloobchodních jednotek všeobecně a v závěru se soustřeďuje na maloobchodní formáty -- nákupní centra. Další kapitola zachycuje historický vývoj nákupních center od počátku prvních forem koncentrovaného retailingu v 7. století, dále výstavbu nákupních center v USA ve 20. století až po pronikání tohoto formátu do zemí Evropy v 80. letech 20. století, následně pak do České republiky a na Slovensko v 90. letech. Dvě navazující kapitoly se věnují právě tržním podmínkám výstavby těchto center v ČR a SR. Závěr teoretických kapitol popisuje současné trendy na trhu nákupních center v těchto dvou zemích. Druhou, prakticko-analytickou část, tvoří dvě kapitoly, zaměřené na analýzu dvou konkrétních modelových center, lokalizovaných v ČR a SR. Europa Shopping Center v Banské Bystrici a Nisa Obchodní Centrum v Liberci nejsou nejznámější, či největší centra ve svých státech. Navzdory tomu, že tyto centra jsou si navzájem podobná, každé z nich vznikalo a funguje za jiných podmínek. Územní podmínky jsou zkoumány v kapitole analýzy lokality, ve které jsou za pomoci ekonometrické metody obchodní gravitace vymezeny hraniční body spádové oblasti. Následující kapitola je zaměřena na rozbor silných a slabých stránek s výzvami a hrozbami pro sledovaná nákupní centra. Výsledky SWOT analýzy slouží jako podklad pro návrh potenciálních zlepšení k zvýšení úspěšnosti center.
|
host ::
RSS.