|
|
Připravenost dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí na zahájení povinné školní docházky
Marková, Jitka ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Valášková Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku dětí ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí před zahájením školní docházky ze sociálně pedagogického hlediska. Popisuje vliv prostředí, ve kterém dítě žije, jeho rodinu, komunitu a životní podmínky ovlivňující jeho připravenost na vstup do základní školy. Charakter práce je teoreticko-výzkumný. Teoretická část se zabývá pojmy socializace, rodina, sociokulturní znevýhodnění, Romové, školní připravenost a jejich vzájemným vztahem. Popisuje současné metody používané pro posouzení školní zralosti a připravenosti na zahájení povinné školní docházky dětí v ČR. Srovnává nejčastější institucionální formy přípravy na primární vzdělávání, tj. mateřské školy a přípravné třídy základní školy, které jsou zejména pro děti ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí určeny. V praktické části využívá kvalitativních výzkumných metod a formou analýzy dokumentů, pozorování a rozhovorů získává informace pro zpracování 3 případových studií, ve kterých detailně charakterizuje rodinné prostředí a životní styl socio-kulturně znevýhodněných rodin. Zjišťuje tak míru zkušeností dětí s pojmy, situacemi a činnostmi, jejichž znalost je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí vstupu do primárního vzdělávání. Sleduje výsledky zápisu do základní školy, vývoj dětí během docházky do...
|
|
|
Připravenost dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí na zahájení povinné školní docházky
Marková, Jitka ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Valášková Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku dětí ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí před zahájením školní docházky ze sociálně pedagogického hlediska. Popisuje vliv prostředí, ve kterém dítě žije, jeho rodinu, komunitu a životní podmínky ovlivňující jeho připravenost na vstup do základní školy. Charakter práce je teoreticko-výzkumný. Teoretická část se zabývá pojmy socializace, rodina, sociokulturní znevýhodnění, Romové, školní připravenost a jejich vzájemným vztahem. Popisuje současné metody používané pro posouzení školní zralosti a připravenosti na zahájení povinné školní docházky dětí v ČR. Srovnává nejčastější institucionální formy přípravy na primární vzdělávání, tj. mateřské školy a přípravné třídy základní školy, které jsou zejména pro děti ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí určeny. V praktické části využívá kvalitativních výzkumných metod a formou analýzy dokumentů, pozorování a rozhovorů získává informace pro zpracování 3 případových studií, ve kterých detailně charakterizuje rodinné prostředí a životní styl socio-kulturně znevýhodněných rodin. Zjišťuje tak míru zkušeností dětí s pojmy, situacemi a činnostmi, jejichž znalost je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí vstupu do primárního vzdělávání. Sleduje výsledky zápisu do základní školy, vývoj dětí během docházky do...
|
|
| |
|
|
Využití arteterapeutických přístupů v práci s dětmi se sociálním znevýhodněním
SPÁLENSKÁ, Dagmar
Cílem předkládané bakalářské práce byla zjištění možností účinnosti arteterapeutické metodiky při výtvarné práci se sociokulturně znevýhodněnými dětmi v základní škole a v dětském centru. V teoretické části po ujasnění pojmu sociokulturní znevýhodnění, uvádí některá zjištění týkající se vlivu znevýhodňujícího prostředí pro socializaci, významu rodiny, výchovného stylu. Jedna kapitola je o výchově dítěte s postižením. Dále je v této části věnována pozornost významu tvorby pro dítě a vývojovým hlediskům, které ovlivňují arteterapeutické vedení. Praktická část je rozdělena na práci v základní škole speciální, zde je uvedena jedna kazuistika děvčete se střední mentální retardací, která žije v sociálně znevýhodněné rodině. Na její tvorbě je zdokumentován rozvoj jak kognitivní, tak i emoční. Dále jsou v praktické části představeny čtyři kazuistiky dětí, které se vlivem rodinného prostředí ocitly v situaci, která vyžadovala umístění v Dětském centru Strakonice, což je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. První je kazuistika chlapce, který zde žil od svého jednoho roku až do doby, než byl i s mladším bratrem, který zde byl umístěn hned po svém narození, rozhodnutím soudu svěřen do péče dětského domova. Druhá kazuistika je práce s chlapcem, který zde byl umístěn předběžným rozhodnutím soudu, a po několika měsících šetření byl soudním rozhodnutím svěřen do péče matce. Třetí kazuistika představuje tvorbu chlapce umístěného zde na žádost rodičů, protože s ním měli výchovné problémy. Jeho pobyt byl ukončen svěřením zpět do péče rodiny a přitom byly doporučeny některé změny v přístupu k dítěti. Čtvrtá kazuistika se týká děvčete, jejíž pobyt v centru byl na žádost matky. I toto děvče po ukončení pobytu bylo vráceno do péče matce, které se mezitím narodilo další dítě. V jednotlivých kazuistikách je popsán přístup ke každému dítěti, vše na základě individuálních potřeb při řešení osobních situací. Práce představuje konkrétní využití arteterapie v tomto prostředí, její vliv na psychické ladění dětí a jejich komunikativnost.
|
|
|
Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
CHRTOVÁ, Ivana
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tato problematika mě zaujala během výkonu studijní praxe. Experimentování a následné užívání drog dětskou populací je stále závažnějším problémem, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. V posledních letech bylo zaznamenáno snížení věkové hranice pro experimenty s drogami, ať už legálními či nelegálními. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zasaženy drogami a dalšími patologickými jevy daleko dříve než většinová společnost, což tuto hranici posouvá ještě níž. V důsledku příslušnosti dítěte k sociokulturně znevýhodněné skupině obyvatel se dítě dostává do problémů sociálních, zdravotních, ekonomických, často i kriminálních. Příslušnost k vyloučené skupině obyvatel pak může zapříčinit sklony k častějšímu a rizikovějšímu užívání drog. Práce se zabývá užíváním drog dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Data pro tuto práci byla získávána od dětí ve věku 14-15 let ve speciálně pedagogických zařízeních na území Jihočeského kraje. Ke zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, doplněný o rozhovor s terapeuty zařízení, který byl kvalitativně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení výsledků byly verifikovány a falzifikovány předem stanovené hypotézy. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou vysvětleny základní pojmy, popsány modely vzniku drogové závislosti, o které jsou dále opírána tvrzení a příčiny experimentů a užívání drog dětmi ze znevýhodněného prostředí. Teoretická část je zakončena výsledky výzkumu této problematiky u dětí z běžné populace, se kterými jsou následně srovnávány výsledky výzkumu této práce. V praktické části jsou vytyčeny cíle a je zde popsán vlastní výzkum. Cílem této práce je zjistit důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dílčími cíli byla komparace důvodů a rozsahu užívání u těchto dětí s daty již dříve zjištěnými u běžné dětské populace v České republice. Výsledky výzkumu prezentují vyšší zastoupení respondentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v užívání návykových látek, včetně vyšší četnosti jejich užívání, mladšího věku prvního užití, ale i pravidelného užívání a zkušenosti s různými typy návykových látek oproti běžné dětské populaci. Díky výsledkům výzkumů můžeme také poukázat na to, že důvody užívání návykových látek dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se odlišují od důvodů běžné dětské populace. Spočívají zejména v psychické a sociální deprivaci těchto dětí a nenaplnění jejich základních psychických potřeb. Tato stigmatizace následně ovlivňuje sklon dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k užívání návykových látek, kdy díky droze jsou schopny na chvíli ?zapomenout? a radovat se. Výsledky práce je možné využít v praxi, k výuce, pro potřeby dalších výzkumů nebo jako zdroj informací pro širokou i odbornou veřejnost.
|
host ::
RSS.