|
|
Okun's Law and Social Expenditure
Batíková, Marta ; Hanus, Luboš (vedoucí práce) ; Baxa, Jaromír (oponent)
Tato práce analyzuje Okunův zákon a jeho rozdíly mezi zeměmi na základě sociálních výdajů. Pro odhad zákona v čase se používá Nadaraya-Watson kernel estimace, která nebyla použita na Okunův zákon v žádné předchozí studii. Robustnost modelu je posouzena aplikací statistického testování hypotéz k vyhodnocení časově proměnných koeficientů. Analýza je prováděna pro země OECD v letech 1995 až 2019 a výsledky jsou převážně v souladu s předchozí literaturou. Období s vyšším růstem HDP a nižší mírou nezaměstnanosti mají v průměru tendenci mít vyšší Okunovy koeficienty. Porovnání napříč zeměmi navíc uvádí tendenci zemí s průměrně nižšími výdaji na nezaměstnanost a vyšším HDP na obyvatele vykazovat vyšší Okunovy koeficienty.
|
|
|
Analýza státních opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu a ekonomických dopadů dopravních nehod v letech 2009-2014 v ČR
Šurýn, Dominik ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bezpečnosti silničního provozu v letech 2009 až 2014 v České republice a to zejména z pohledu vykonaných státních opatření a způsobených ekonomických škod dopravní nehodovostí. V teoretické části práce jsou charakterizovány faktory, instituce a strategie ovlivňující bezpečnost silničního provozu. Dále je rozebrána metoda, kterou se provádí výpočet ekonomických ztrát z dopravních nehod. Praktická část obsahuje hodnocení vývoje bezpečnosti silničního provozu z pohledu zavinění, druhů a následků nehod. V návaznosti na předchozí kapitolu, další část práce zjišťuje, která státní opatření pomáhají zlepšit bezpečnost silničního provozu a která jsou naopak neefektivní. Následně je proveden výpočet ztrát na produkci, sociálních výdajů a celkových ekonomických ztrát z dopravních nehod v roce 2014, který pomáhá pochopit význam zkoumané problematiky. Přínosem práce je hodnocení vývoje bezpečnosti provozu, státních opatření a ekonomických dopadů ve sledovaném období a podrobné vyčíslení ekonomických ztrát, které dopadají velkou mírou na státní rozpočet.
|
|
|
Determinanty sociálních výdajů v zemích EU
Roženský, Vojtěch ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Nemec, Juraj (oponent)
Cílem práce je identifikace významných determinant úrovně sociálních výdajů v zemích EU a odhad citlivosti na tyto determinanty. Základní metodou výzkumu je panelová regresní analýza. Použit byl model s fixními efekty a robustními standardními chybami. Z celkem 24 testovaných faktorů bylo jako statisticky významných identifikováno 7. Úroveň sociálních výdajů je pozitivně závislá na stárnutí populace, míře nezaměstnanosti a ekonomické úrovni, a negativně na ekonomickém růstu. Dalšími robustními proměnnými jsou otevřenost ekonomiky a veřejný dluh. Přítomnost nábožensky zaměřené strany ve vládě je statisticky významná, avšak znaménko koeficientu není teoreticky konzistentní. S růstem podílu populace ve věku 65 let a více na celkové populaci stejně jako s růstem míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod, vzroste úroveň sociálních výdajů přibližně o 0,3% HDP. Se zvýšením tempa růstu HDP o jeden procentní bod naopak klesne o 0,1% a s růstem otevřenosti ekonomiky o jeden procentní bod klesne o 0,03% HDP. Citlivost na ostatní determinanty nelze určit ani přibližně, a to z důvodu výrazné závislosti na specifikaci modelu, případně zkreslení extrémními hodnotami. Penzijní výdaje jsou relativně silněji závislé na demografické struktuře, nepenzijní výdaje naopak na fázi ekonomického cyklu. Mezi determinantami sociálních výdajů u původních a nových členských zemí EU je rozdíl pouze v efektu demografické struktury, který je v případě nových zemí slabší. Model dobře vysvětluje mezinárodní rozdíly v úrovni sociálních výdajů a vývojové tendence v průběhu sledovaného období.
|
|
|
Analýza výdajů kapitoly státního rozpočtu MPSV a východiska reformy v oblasti sociálních výdajů
Kodejšová, Martina ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat a popsat výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí. V rámci dané analýzy byl zmonitorován celkový vývojový trend výdajů v období 2005 - 2010, proporce jednotlivých druhů výdajů na daném trendu, a prozkoumány vývojové tendence transferů s ohledem na ideu "udržitelnosti veřejných financí". Dále jsou navržena systémová reformní východiska pro oblast sociálních výdajů. První část práce se teoreticky věnuje vymezení základních pojmů sociální politiky, sociálního zabezpečení a veřejných výdajů. V další části práce jsou na základě získaných dat zanalyzovány výdaje kapitoly státního rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a to s důrazem na zmonitorování vývojového trendu celkových výdajů a proporci jednotlivých druhů výdajů, následně jsou zanalyzovány jednotlivé druhy výdajů. Poslední část práce je věnována shrnutí a zhodnocení předchozího zkoumání a na základě zjištěných informací jsou navrženy možné změny v daném resortu.
|
|
|
Solidarita a sociální spravedlnost ve společnosti
Kankrlík, Tomáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku sociálního státu, který se má v dnešní době na straně jedné sympatie svých příznivců, na straně druhé čelí silné kritice. Klade si za cíl zhodnotit vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP ve vybraných evropských zemích, jimiž jsou Švédsko, Německo a Velká Británie. V rámci řešení této otázky se práce nejprve zabývá teorií sociálního státu a přibližuje státní zásahy uplatňované při výkonu sociální politiky. Dále poukazuje na nepříznivé účinky programů sociální politiky. V praktické části práce analyzuje sledované země z hlediska struktury sociálních výdajů, jejich podílu na HDP a růstu HDP v daném období. Zaměřuje se na vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP, přičemž ve všech třech případech dochází na základě korelační analýzy k závěru, že se nepodařilo prokázat závislost sledovaných veličin. Na závěr práce nabízí zhodnocení vztahu podílu sociálních výdajů na HDP a míry nezaměstnanosti, kde se závislost obou ukazatelů potvrdila.
|
|
|
Srovnání evropských sociálních modelů z hlediska jejich udržitelnosti
Trousilová, Jana ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Křížek, Josef (oponent)
Sociální politiky v jednotlivých zemích EU se vzájemně liší, ale ve svém jádru jsou založeny na sdílení základních, sociálních a společenských hodnot. Podle míry účasti státu v sociální praxi jsou rozlišovány 3 resp. 4 ideální typy sociální politiky definované Esping-Andersenem. Existují konkrétní ukazatele jako např. hospodářský růst, míra nezaměstnanosti či úroveň sociálních výdajů, kterými lze jednotlivé typy identifikovat a rozlišovat míru účasti státu. Cílem mé práce bude provést analýzu evropských sociálních modelů a rozlišit sociální chování států, které jednotlivé modely uplatňují (Švédsko, Německo, Velká Británie a Španělsko). V práci vymezím welfare state, sociální politiku EU a jejich vývoj. Definován bude Evropský sociální model a při určité abstrakci budou identifikovány podstatné znaky jednotlivých sociálních politik ve vybraných evropských zemích tak, aby bylo možno určit ke kterému myšlenkovému konceptu v typologii sociálních politik se nejvíce blíží.
|
|
|
Krize a perspektivy sociálního státu
Černá, Pavlína ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje krizi sociálního státu, která mnoha zemím způsobuje problémy v oblasti veřejných financí a zhoršuje jejich hospodářskou situaci. Porovnává dvě skupiny zemí, které vynakládají nejvyšší a nejnižší sociální výdaje ve vztahu k HDP v rámci členských zemí OECD s podobnou ekonomickou úrovní. Sleduje rozdíly v jejich hospodářské situaci a demografickém vývoji. Práce se dále věnuje příčinám krize a uvádí příklad úspěšné ekonomické reformy, která výrazně omezila rozrůstání sociálního státu a nastartovala hospodářsky velmi úspěšné období. Výsledky analýzy spolu s příkladem reformy přinášejí návrhy pro řešení krize sociálního státu liberální cestou.
|
|
|
Veřejné výdaje v zemích EU
Kus, Martin ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Hejlek, Jan (oponent)
Analýza vývoje objemu a struktury veřejných výdajů v zemích EU se zaměřením na sociální výdaje. Sociální ochrana, systémy sociálního zabezpečení a jejich financování. Vývoj sociální kvóty a analýza vztahu mezi sociální kvótou a veřejným dluhem v zemích EU.
|
|
|
Hospodářský růst a sociální výdaje
Hák, Jiří ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Škop, Vladislav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat souvislosti sociálních výdaju na ekonomickém vývoji dané zeme nebo regionu . Práce se v první,teoretické, cásti zabývá základními teoriemi hospodárského rustu a jejich pohledem na státní výdaje v oblasti sociální politiky. Patricná pozornost je dále venována základním konceptum a typum sociálních politik, které výrazným zpusobem ovlivnují velikost sociálních výdaju v daném hospodárském prostoru. Soucástí teoretické cásti práce bude charakteristika základních nástroju merení hospodárského rustu a sociálních výdaju. V druhé, analytické, cásti diplomové práce se budeme zabývat komparací empirických dat hospodárského vývoje s vývojem velikosti sociálních výdaju v nekolika vybraných zemích .Soucástí analýzy této cásti práce bude charakteristika dalších faktoru, které vztah hospodárského rustu a sociálních výdaju determinují, ovlivnují a do jisté míry i vysvetlují , jako je míra nezamestnanosti, verejných príjmu státu ci verejné zadlužení
|
|
|
První československá republika sociální stát? Za jakou cenu?
Kubínová, Pavla ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zabývá chatakteristikou československé poválečné společnosti v letech 1918-1926. Konkrétně se zaměřuje na vliv politických stran a hospodářských elit a jejich postoj k sociálním reformám. Další část popisuje přijaté zákony v sociální sféře a snaží se zhodnotit jejich vliv v ekonomické a sociální oblasti. Následuje analýza veřejných finací, jejímž cílem je posoudit vliv sociálních výdajů na státní rozopočet a odpovědět na otázku, jakou byly tyto výdaje zátěží pro veřejné fianance, jakým způsobem stát řešil jejich financování a jakou zátěž představovaly do dalších let? Nakonec se práce zabývá měnovou politikou v prvních poválečných letech, jejíž pojetí významně ovlivňovalo sociální sféru a celou hospodářskou politiku.
|
host ::
RSS.