|
|
Etická dilemata sociálních pracovníků při práci s klientkami, které poskytují sexuální služby
KOCHLŐFLOVÁ, Monika
Cílem mé diplomové práce je formulovat etická dilemata, které řeší sociální pracovnice při práci se sexuálními pracovnicemi a nejčastěji zmiňovaná dilemata rozebrat. Úkolem této diplomové práce je popis a shrnutí etických dilemat. Základem sběru informací byly čtyři polostrukturované rozhovory se sociálními pracovnicemi. Práce je členěna do šesti kapitol, ve kterých popisuji cílovou skupiny, sociální práci a její specifika s touto cílovou skupinou. Další kapitoly se věnují sociální práci se sexuálními pracovnicemi, roli sociálního pracovníka a metodice výzkumu. Další kapitola se věnuje etice sociální práce a nejčastějším dilematům sociálních pracovnic. V závěru práce dochází k rozboru etického dilematu sociální práce v době Covidu z pohledu etické teorie deontologie a utilitarismu.
|
|
|
Etická dilemata v sociální práci z pohledu sociální pracovnice s odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.
VIKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zaměřuje na etická dilemata při práci sociální pracovnice s odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody z interdisciplinárního z pohledu. Diplomová práce se zabývá významem etiky v práci sociální pracovnice, vymezuje předmět etiky, zejména vztah etiky a morálky a popisuje základní etické přístupy. V diplomové práci je k problematice přistupováno nejen z etického hlediska, ale i z pohledu psychologického a pedagogického. Je zachycen historický vývoj etických názorů z pohledu hlavních představitelů etických směrů, jako je deontologie a utilitarismus. Diplomová práce se věnuje pojmu spravedlnosti a sociální spravedlnosti, s kterými pracují etické kodexy jako s jednou ze základních hodnot sociální práce. Další část diplomové práce definuje sociální práci, její cíle, možné dělení, legislativní ukotvení sociální práce a vybrané teoretické koncepty. Cílem diplomové práce bylo odhalit konkrétní situace, se kterými se sociální pracovnice ve vězení setkává a považuje je za eticky dilematické. Praktickým cílem práce bylo přiblížit, jak tyto situace sociální pracovnice prožívá, jaké volí strategie při jejich zvládání a kde hledá zdroje podpory pro své rozhodování.
|
|
|
Reflexe hodnot sociálních pracovníků/ic a romských klientů/ek ve vybraném NZDM s ohledem na jejich možný hodnotový střet
GROMBÍŘOVÁ, Klára
Diplomová práce na téma Reflexe hodnot sociálních pracovníků/ic a romských klientů/ek ve vybraném nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež s ohledem na jejich možný hodnotový střet se zabývá rozličným chápáním hodnot. Tvoří ucelenou reflexi jednotlivých hodnot v intervencích s romskou rizikovou mládeží. Vysvětluje obecné pojmy, vztahující se k dané problematice, uvádí specifika romského etnika a mládeže, která navštěvuje toto zařízení. Představuje hodnoty organizace, klientely a samotných pracovníků/ic, včetně náhledu na osobnost sociálního pracovníka/ce. Závěrečná část je věnována střetům hodnot, ke kterým dochází ve vztahu organizace, sociálních pracovníků/cí a klientely. Zabývá se citlivým vnímáním profesních a osobních hodnot pracovníků/ic vybraného NZDM a interpretuje výsledky ze sondy provedené mezi pracovníky/cemi a klientelou. Situace jsou vykresleny v rámci konkrétních oblastí. Poznatky z odborné literatury jsou doplněny o příklady z praxe.
|
|
| |
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
NOVOTNÁ, Jana
Záměrem této bakalářské práce je rozšířit povědomí o pěstounské péči na přechodnou dobu v České republice, zejména pomocí nahlédnutí do struktury jejího systému. Jak již název této práce udává, cílem je sledovat a zaznamenávat celý průběh procesu pěstounské péče na přechodnou dobu od převzetí dítěte do pěstounské rodiny po předání dítěte rodině adoptivní, případně rodině biologické. Šetření se nejvíce zaměřína celý proces předávání dítěte: navazování vztahů dítěte s rodinou, délku a způsoby návštěv mezi rodinami, utváření citových vazeb a psychickou adaptaci dítěte na změny a nové prostředí. Použitou metodou je polostrukturovaný rozhovor s pěstouny. Informace jsou zpracovány do případových studií, kdy každý případ je analyzován samostatně s konečným souhrnným zhodnocením.
|
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
| |
|
|
Problematika umisťování seniorů do domovů pro seniory
VANČUROVÁ, Alena
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umisťování seniorů do domovů pro seniory. Jejím cílem je zjistit, jak dlouhá je čekací doba na umístění do domova pro seniory a jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domova pro seniory. Teoretická část je zaměřena na demografické trendy, pohled české populace na stáří a seniory, historii sociálních služeb pro seniory v Čechách i zahraničí a na současnou nabídku sociálních služeb pro seniory. Popisuji také proces umisťování seniorů do domovů pro seniory. Služby, které domovy pro seniory nabízí svým klientům. Zaměřuji se také na finanční úhrady za pobyt a stravu v domovech pro seniory. Výzkum probíhal pomocí kvantitativních a kvalitativních metod a technik. V kvalitativním výzkumu se zabývám především druhou částí cíle, zjišťováním překážek při umisťování do domova pro seniory. Stanovila jsem si tyto výzkumné otázky 1) Jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domova pro seniory? a 2) Má senior jinou možnost péče než péči v domově pro seniory? Provedla jsem polostandardizované rozhovory se 3 sociálními pracovnicemi, 8 seniory a 3 rodinnými příslušníky seniorů, kteří umisťovali někoho ze své rodiny do domovů pro seniory. Všem byly pokládány téměř shodné otázky, aby jejich odpovědi mohly být následně porovnány. Výsledky ukázaly, že v dnešní době se umisťují do domovů pro seniory spíše nesoběstační senioři, kteří už nemají jiné možnosti péče. Odpovědi na otázku "Jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domovů pro seniory" byly spíše variabilní a nedaly se příliš generalizovat. Kvantitativní část výzkumu se vztahuje k první části cíle. Zabývám se tedy především problematikou čekací doby. V rámci výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Senioři negativně hodnotí čekací dobu na umístění do domova pro seniory. H2: Senioři znají jen možnost péče v domově pro seniory. K ověřování těchto hypotéz byla použita metoda sekundární analýza dat z osobní dokumentace klientů a metoda řízeného rozhovoru. Prováděla jsem tedy výzkum v Domově pro seniory Světlo v Písku, Domově pro seniory Bechyně, Domově pro seniory Střediska Diakonie ČCE Blanka v Písku a Domově pro seniory Centru sociální pomoci Vodňany. Z každého zařízení mi sociální pracovnice doporučily, co největší počet klientů, kteří byli orientováni a byli schopni odpovídat na otázky. Celkem tedy bylo analyzováno 100 osobních dokumentací klientů a následně s nimi byly provedeny řízené rozhovory. Čekací doba trvala v průměru 243 dní. V kategorii čekací doby < 1 měsíc bylo 26 seniorů, 12 měsíce 33 seniorů, 34 měsíce 11 seniorů a > 5 měsíců 30 seniorů. Čekací dobu hodnotilo kladně 79 seniorů a záporně 21 seniorů. Jiné možnosti péče znalo 56 seniorů, nejvíce uváděli pečovatelskou službu (54 odpovědí), domovy s pečovatelskou službou (8 odpovědí), osobní asistenci (3 odpovědi) a penziony pro seniory (1 odpověď).
|
|
|
Výskyt projevů a míra zasažení syndromem vyhoření sociálních pracovníků Úřadu práce v Českém Krumlově
NAGYOVÁ, Monika
Cílem práce je zmapování výskytu projevů a míra zasažení syndromem vyhoření sociálních pracovníků nepojistných sociálních dávek na úřadu práce v okrese Český Krumlov. Jaké jsou nejzávažnější stresory a zdali mají povědomí o technikách relaxačních cvičení předcházející syndromu vyhoření či zda zaměstnavatel poskytuje nějaké kompenzace vzhledem k psychicky náročnému povolání. Bakalářská práce bude dělena na dvě části, teoretickou a praktickou, která bude spočívat v kvantitativním výzkumu daného problému. Teoretická část práce vycházela z dostupné literatury a částečně z mých poznatků z kurzu syndromu vyhoření ve vzdělávacím středisku, kde jsem získala osvědčení o absolvování. Dalším zdrojem je sedmiletá praxe v oboru. Metodická část obsahuje zdůvodnění výběru kvantitativní výzkumné strategie, dále obsahuje popis realizace výzkumného dotazování. Praktická část práce seznamuje s výsledky zjištění z provedených pěti rozhovorů se sociálními pracovníky vyplácejícími sociální dávky. Tyto zjištění odpovídají na stanovenou hypotézu, která se zabývá tím, jak sociální pracovníci vnímají delimitaci k 1.1.2012.
|
host ::
RSS.