|
|
"Where were you when I laid the foundation of the earth?" Job, Giovanni Pico della Mirandola, Blaise Pascal, Friedrich Nietzsche. - The Question of Human Being as an Answer to it
Lentvorský, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Predložená diplomová práca sa venuje problematike otázky po bytnosti človeka v historicko-dejinnom priereze od "biblických" čias, cez renesanciu až po Nietzscheho, v spojení s výkladom Nietzscheho vzťahu k Starému zákonu a možných interpretácií Tak vravel Zarathustra. Vychádzam z otázky, ktorú Hospodin kladie Jóbovi na jeho otázky, tj. vychádzam z protiotázky: "Kde si bol, keď som kládol základy zeme?"1 a touto (proti)otázkou sa nechávam viesť celou prácou. Na začiatku sa snažím vymedziť otázku a pochopiť to, čo otázka je a čo pre nás znamená; neskôr sa snažím po zohľadnení otázky otázku aplikovať na variácie Jób, Mirandola, Nietzsche. Kľúčové slová Nietzsche, Jób, Mirandola, Pascal, Biblia, Starý zákon, Otázka, Bytnosť, Človek 1 Job 38,4.
|
|
|
Vliv Dostojevského myšlení na teologii smrti Boha
Kuthan, Robert ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem Dostojevského na teologii smrti Boha. Jedná se o komparativní studii, která tento vliv ozřejmuje na pozadí toho, jakým způsobem četli a interpretovali Dostojevského dílo někteří představitelé dialektické teologie. Práce sleduje, na která témata Dostojevského tvorby se oba tábory zaměřují a jakým způsobem je interpretují v rámci své teologie. Jejich odlišné recepce Dostojevského jsou v rámci této práce porovnávány nejen mezi sebou navzájem, ale i s původními kontextem Dostojevského tvorby. KLÍČOVÁ SLOVA: Dostojevskij, smrt Boha, teologie smrti Boha, radikální teologie, dialektická teologie, teologie krize, Altizer, Barth, Thurneysen, Hromádka
|
|
| |
|
|
Obraz člověka ve filosofii Friedricha Nietzscheho
ROŠINCOVÁ, Eva
Nietzschovo dílo je kritikou dosavadního způsobu filozofování jako toho, co odvádí člověka od hlavních problémů. Je nutno zabývat se především lidským životem a z něho odvodit to, co jej určuje, co určuje svět. Lidský život je ovládán vůlí k moci, záleží ovšem na tom, zda si to člověk uvědomuje a zda se tímto uvědoměním řídí. Dosud se člověk řídil pouze iluzemi, které často považoval za pravdu. Vůle k moci předurčuje vývoj člověka k vyššímu stupni k nadčlověku. Nadčlověk je schopen realizovat onu vůli k moci, stává se bytostí zcela svobodnou, ovládající vše, co je v jeho dosahu i lidstvo. Nadčlověk se řídí vlastním prospěchem, vytváří si novou morálku, v níž platí, že dobré je to, co je užitečné pro život nadčlověka. Stávající lidstvo hledá ve své slabosti oporu ve víře v Boha. Teprve nadčlověk je schopen se této nadvlády zbavit, neboť pro něho je Bůh mrtev. Život je tím, co neustále vzniká a zaniká ve svých jednotlivých projevech. Chod světa je určen principem věčného návratu, který ovšem nadčlověk přijímá.
|
host ::
RSS.