|
|
Návrh protierozních a protipovodňových opatření přispívajících ke zvýšení retence vody v krajině
Krátký, Jindřich ; Uhrová,, Jana (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v úvodu zabývá analýzou zájmového území – katastrálního území obce Vevčice v Jihomoravském kraji. S využitím programů ArcMap, USLE2D a DesQ-MaxQ jsou vyhodnoceny erozní a odtokové poměry, včetně stanovení tzv. kritických profilů, kde v současnosti dochází k ohrožení intravilánu obce soustředěným povrchovým odtokem a splaveninami. Na základě provedených analýz byla navržena protierozní a protipovodňová opatření. Opatření by měla zajistit snížení průměrného erozního smyvu na zemědělské půdě pod přípustné hodnoty, minimalizaci kulminačních průtoků a ochranu obyvatel obce Vevčice a jejich majetku. Zároveň by měla přispět ke zvýšení retence vody v krajině. Dále jsou v řešeném území identifikovány lokality, kde by v budoucnu mohla připadat v úvahu realizace tzv. malých vodních ploch typu malá vodní nádrž, tůň či mokřad, s pozitivním vlivem na retenční schopnost zdejší krajiny.
|
|
|
Identifikace vhodných míst pro zadržení vody v krajině v povodích IV. řádu v povodí Trkmanky
Valný, Patrik ; Larišová, Lucie (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na identifikaci vhodných míst pro zadržení vody v krajině. Vyhodnocované území se skládá ze tří vybraných povodí IV. řádu v povodí řeky Trkmanky v Jihomoravském kraji. V první části práce byla provedena analýza zájmového území. Pomocí programů ArcGIS, USLE2D a DesQ – MaxQ byly vyhodnoceny erozní a odtokové poměry, díky kterým byly stanoveny kritické body a kritické profily ohrožující intravilány obcí povrchovým odtokem a splaveninami. Také byla určena místa závěrových profilů, která ohrožují například místní komunikace, ta byla poté podrobena terénnímu průzkumu a byla pořízena fotodokumentace. Následně na vyhodnocených a morfologicky vhodných místech byly navrženy malé vodní nádrže. Závěrem z vyhodnocených dat erozních a odtokových poměrů bylo sestaveno pořadí ohroženosti.
|
|
|
Návrh protierozních a protipovodňových opatření přispívajících ke zvýšení retence vody v krajině
Krátký, Jindřich ; Uhrová,, Jana (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v úvodu zabývá analýzou zájmového území – katastrálního území obce Vevčice v Jihomoravském kraji. S využitím programů ArcMap, USLE2D a DesQ-MaxQ jsou vyhodnoceny erozní a odtokové poměry, včetně stanovení tzv. kritických profilů, kde v současnosti dochází k ohrožení intravilánu obce soustředěným povrchovým odtokem a splaveninami. Na základě provedených analýz byla navržena protierozní a protipovodňová opatření. Opatření by měla zajistit snížení průměrného erozního smyvu na zemědělské půdě pod přípustné hodnoty, minimalizaci kulminačních průtoků a ochranu obyvatel obce Vevčice a jejich majetku. Zároveň by měla přispět ke zvýšení retence vody v krajině. Dále jsou v řešeném území identifikovány lokality, kde by v budoucnu mohla připadat v úvahu realizace tzv. malých vodních ploch typu malá vodní nádrž, tůň či mokřad, s pozitivním vlivem na retenční schopnost zdejší krajiny.
|
|
|
Vliv malých vodních nádrží na výskyt extrémních odtokových epizod v povodí horní Otavy
Šmrhová, Zuzana ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Hlavním cílem práce je prokázání vlivu malých vodních nádrží na extrémní odtokové situace v povodí horní Otavy. Systém malých vodních nádrží představuje účinné protipovodňové zařízení, které je možné realizovat bez větších zásahů do krajiny. Rešeršní část práce obsahuje shrnutí poznatků o srážko-odtokovém procesu, malých vodních nádržích a hydrologickém modelování. Samotný výzkum je aplikován na modelovém povodí Roklanského potoka, nacházejícím se v centrální části Šumavy, kde se vyskytují srážkoměry a hladinoměrná zařízení poskytující data potřebná pro modelování. Náplní práce je výběr vhodných podkladových dat a použitých metod pro tvorbu digitálního modelu terénu, ze kterého dále vychází většina parametrů používaných během modelování srážko-odtokového procesu. Modelování srážko-odtokového procesu je prováděno v programu HEC - HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modeling System), který se v současnosti řadí mezi jedny z nejvíce využívaných simulačních programů. Hlavní částí práce je samotná simulace srážko- odtokového procesu, aplikovaná na dvou reálných událostech a srovnání chování povodí při zapojení klauz a bez jejich využití. Klíčová slova: srážko-odtokové modelování, protipovodňová ochrana, retenční schopnost krajiny, malé vodní nádrže, Roklanský potok
|
|
|
Zaniklé malé vodní nádrže v Krkonoších: co by přinesla jejich obnova?
Šádková, Eva ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Daňhelka, Jan (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vlivu malých vodních nádrží na extrémní odtokové události (povodně i sucho) v povodí horní Úpy. Shrnuje poznatky o obou hydrologických extrémech a jejich projevech v zájmovém povodí i o malých vodních nádržích jako o opatření zvyšujícím retenci vody v povodí, a přináší pohled na jejich komplexní využití v období sucha i během zvýšených průtoků. V této práci byly vybrány dvě lokality možných nádrží, a to na místě původní klauzy v Obřím dole a na Lysečinském potoce. K posouzení vlivu nádrží na odtok během dvou povodňových epizod a dvou epizod sucha byl využit hydrologický model HEC-HMS. Výsledky modelové simulace prokázaly u povodňových epizod kladný vliv nádrží na snížení kulminačních průtoků (výjimkou byl souběh transformovaných povodňových vln v závěrovém profilu u jedné epizody), nicméně tento vliv klesal s narůstající rozlohou povodí, menším objemem nádrže i větší extremitou srážek. Kladný vliv nádrží se projevil rovněž u suchých událostí při nadlepšování minimálních průtoků na toku, kde se schopnost snížit deficitní objem a nadlepšit průtoky snižovala s menším objemem nádrže a rostoucí extremitou a délkou sucha. Na závěr jsou uvedeny i některé možné negativní dopady obnovy klauz. Klíčová slova: malé vodní nádrže, obnova klauz, retence, hydrologické sucho, povodně
|
|
|
Krkonošské klauzy - minulost a současnost
Šádková, Eva ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jeleček, Leoš (oponent)
V souvislosti se snahou o postupné zvyšování retenční kapacity povodí a zmírnění variability odtoku v pramenné oblasti toků se do popředí zájmu dostává myšlenka obnovy některých vodních nádrží původně využívaných při splavování dřeva, tzv. klauz. Tato bakalářská práce přibližuje na základě studia historických pramenů a literatury a vlastního průzkumu v terénu příčiny a období vzniku krkonošských klauz a zabývá se jejich funkcí a lokalizací vystavěných klauz v terénu. Zaměřuje se také na popis jejich současného stavu. Výsledkem jsou dohledané informace o celkem 22 krkonošských klauzách, vystavěných převážně v 2. pol. 16. století. Polovinu z tohoto počtu se podařilo přesně lokalizovat, ostatní klauzy byly určeny s přesností na vodní toky. Z lokalizovaných klauz bylo vybráno 6 různorodých lokalit, které jsou v této práci podrobně popsány a zdokumentovány. Výběr byl uskutečněn na základě odlišností daných např. mírou zachovalosti klauzy či viditelným antropogenním ovlivněním vodního toku v místě původní klauzy. Klíčová slova: plavení dřeva, klauza, Krkonoše, historie, současný stav
|
|
|
Vliv malých vodních nádrží na výskyt extrémních odtokových epizod v povodí horní Otavy
Šmrhová, Zuzana ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Hlavním cílem práce je prokázání vlivu malých vodních nádrží na extrémní odtokové situace v povodí horní Otavy. Systém malých vodních nádrží představuje účinné protipovodňové zařízení, které je možné realizovat bez větších zásahů do krajiny. Rešeršní část práce obsahuje shrnutí poznatků o srážko-odtokovém procesu, malých vodních nádržích a hydrologickém modelování. Samotný výzkum je aplikován na modelovém povodí Roklanského potoka, nacházejícím se v centrální části Šumavy, kde se vyskytují srážkoměry a hladinoměrná zařízení poskytující data potřebná pro modelování. Náplní práce je výběr vhodných podkladových dat a použitých metod pro tvorbu digitálního modelu terénu, ze kterého dále vychází většina parametrů používaných během modelování srážko-odtokového procesu. Modelování srážko-odtokového procesu je prováděno v programu HEC - HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modeling System), který se v současnosti řadí mezi jedny z nejvíce využívaných simulačních programů. Hlavní částí práce je samotná simulace srážko- odtokového procesu, aplikovaná na dvou reálných událostech a srovnání chování povodí při zapojení klauz a bez jejich využití. Klíčová slova: srážko-odtokové modelování, protipovodňová ochrana, retenční schopnost krajiny, malé vodní nádrže, Roklanský potok
|
|
|
Zpracování revitalizační studie pro malou vodní nádrž
POSLUŠNÝ, Marek
Tato diplomová práce se zabývá malými vodními nádržemi jako významnými krajinnými prvky, které mají podstatný vliv na udržení či zvýšení druhové diverzity celého území. Na konkrétním příkladu návrhu revitalizace malé vodní nádrže, rybníka Panský v k.ú. Lhota u Kamenice nad Lipou, je předložen vhodný způsob přiblížení se původním, přírodě blízkým funkcím této malé vodní nádrže s ohledem na zájmy vlastníka, jenž rybník využívá k polointenzivnímu chovu ryb.
|
|
|
Posouzení stavu malých vodních nádrží z hlediska jejich krajinných funkcí.
RUČ, Karel
Tato práce je zaměřena na hodnocení krajinných funkcí malých vodních nádrží s cílem analyzovat jejich základní parametry. K tomuto účelu je vybrán realizovaný projekt soustavy vodních nádrží se zaměřením na revitalizace. Z podkladových materiálů a terénního průzkumu je provedena srovnávací analýza stavu vodních nádrží před stavbou a po jejím dokončení. Pomocí vybraných ukazatelů a kritérií se identifikovaly základní data a revitalizační opatření, ze kterých jsou odvozeny převládající funkce vodních nádrží.
|
host ::
RSS.