|
|
Použití erozní potenciální metody v České republice
Hloušek, Jakub ; Larišová, Lucie (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce bylo provedeno vyhodnocení ztráty půdy pro zájmové území nacházející se v severozápadní části povodí Němčického potoka, v okresu Blansko. Výpočet byl stanoven dvěma metodami, a to erozně potenciální metodou EPM, využívanou v Srbsku a metodou universální rovnice Wischmeiera a Smithe - USLE, využívanou pro podmínky v ČR. Nakonec byly obě tyto metody vzájemně porovnány. Obě metody využívají jiný způsob výpočtu. Metoda USLE využívá univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy za rok (G), metoda EPM svoji rovnici pro průměrnou roční specifickou ztrátu půdy (Wsp, Wy). Výpočet byl u obou metod proveden v prostředí ArcGIS, přičemž u metody USLE byl ještě využit při výpočtu faktoru (LS) program USLE2D. Při porovnání ztráty půdy na jednotlivých námi vyhodnocovaných plochách dle metod USLE a EPM bylo dosaženo vyšších hodnot ztrát půdy pomocí metody EPM a to na většině těchto ploch. Oproti metodě USLE je u EPM do celkové ztráty půdy ze zájmového území započítávána i ztráta půdy z lesních ploch. Z hlediska přesnosti dosažených reálných výsledků bylo stanoveno, že pro podmínky v ČR je vhodnější metoda USLE a to nejen z důvodu přesnějšího zadávání dat do výpočtu, ale i tím, že se v metodě EPM nenachází žádný faktor, který by lépe zohledňoval topografický faktor a odtokové poměry v daném území.
|
|
|
Vliv vodní eroze na vybrané fyzikální vlastnosti půdy
Larišová, Lucie ; Toman,, František (oponent) ; Hlavčová,, Kamila (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá vyhodnocením degradace vybraných půdních vlastností vlivem vodní eroze, včetně temporální dynamiky těchto vlastností a posouzením, jakým způsobem ovlivňuje tato změna infiltrační schopnost půdy v povodí. V letech 2012 - 2015 byly na třech experimentálních lokalitách odebírány porušené a neporušené půdní vzorky a měřena infiltrační schopnost půdy. Experimentální plochy byly zvoleny na svažitých pozemcích náchylných k vodní erozi, s viditelnými znaky probíhající erozní činnosti, ve třech katastrálních území České republiky, a to v katastrálním území Větřkovice, Čejkovice a Hustopeče. Infiltrační schopnost byla měřena ve třech krajinných polohách svahu, půdní vzorky byly odebírány ve třech krajinných plochách svahu z půdní krusty, ornice a podorničí. V pedologické laboratoři na Ústavu vodního hospodářství krajiny, Vysokém učení technickém v Brně byla z odebraných vzorků stanovena měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, zrnitost a schopnost půdních agregátů odolávat rozplavení. Infiltrační schopnost půdy byla měřena pomocí dvouválcové metody, minidiskového infiltrometru a mobilního simulátoru deště. Pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu byly z dosažených výsledků zkoumány vzájemné vztahy mezi podmínkami odběru vzorků a měření infiltrace. Dále byla na pozemcích sledována závislost tvorby půdní krusty, její fyzikální vlastnosti a její vliv na infiltrační schopnost půdy.
|
|
|
Změny fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev půdy v závislosti na technologii zpracování půdy
Bažantová, Adéla ; Larišová, Lucie (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Pro správný průběh půdních procesů, růst a vývoj rostlin je nezbytné zpracování půdy. Zpravidla rozlišujeme dvě technologie, kterými se tyto úpravy provádí. Jsou jimi klasická, která využívá orbu a minimalizační, kde je orba vyloučena. Cílem této bakalářské práce je zjištění dopadů těchto technologií na vybrané fyzikální vlastnosti půdy, tj. objemovou hmotnost, pórovitost, momentální obsah vody a vzduchu v půdě. K vyhodnocení byly použity půdní vzorky odebrané do Kopeckého válečků (V = 100 cm3) z kopaných sond vždy v hloubkách 0,1; 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny vždy ve dvou opakováních v měsíci červenci. Toto období se označuje jako kritické z důvodu vyššího zhutnění půdy (pojezdy mechanizace, kořenový systémem rostlin a srážkové úhrny). Experimentální výzkum probíhal v letech 2008 – 2011 v lokalitě Bohaté Málkovice.
|
|
|
Analýza vzájemného vztahu dvou metod terénního měření infiltrace vody do půdy
Larišová, Lucie ; Kriška,, Michal (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým popisem infiltračního procesu a terénním měřením infiltrace v katastrálním území Bohaté Málkovice. Výzkumné práce na experimentální ploše probíhaly v roce 2011 na Haplic Chernozem/FAO, černozemi na spraši, středně těžké hlinité půdě. Experimentální plocha byla rozdělena na dvě části, orniční vrstva na těchto plochách byla zpracována klasickou a minimalizační technologií. Pozemky byly osety ječmenem jarním. K terénnímu měření infiltrace vody do půdy se použila dvouválcová metoda a minidiskové infiltrometry. V blízkosti infiltračních experimentů byly odebírány neporušené půdní vzorky pro laboratorní stanovení nasycené hydraulické vodivosti Ks. Z terénních měření a laboratorních pokusů byly stanoveny hodnoty hydraulické vodivosti (nasycené a nenasycené) a další infiltrační charakteristiky, tj. kumulativní infiltrace I(t) a infiltrační rychlost v(t). K vyhodnocení infiltrace výtopou byla použita tříparametrická rovnice Philpova typu, která poskytuje dobrý odhad nasycené hydraulické vodivosti Ks. K vyhodnocení minidiskových infiltrometrů byla použita Zangova metoda, která poskytuje nenasycenou hydraulickou vodivost K(h). Laboratorní vyhodnocení nasycené hydraulické vodivosti Ks bylo porovnáno s odhadnutými hodnotami z terénních měření. Hodnoty nasycené hydraulické vodivosti Ks z laboratorních měření jsou prakticky srovnatelné s odhady získanými z ustálené infiltrační rychlosti z terénních pokusů. Výsledky výzkumu prokázaly, že středně těžké hlinité půdy při minimalizačním zpracování s úpravou půdního povrchu podrýváním mají příznivý vliv na infiltraci vody do půdy. Tato skutečnost vede k vyššímu vláhovému zabezpečení rostlin v průběhu vegetace a ke zlepšení retenční a akumulační schopnosti půdy.
|
|
| |
|
|
Identifikace vhodných míst pro zadržení vody v krajině v povodích IV. řádu v povodí Trkmanky
Valný, Patrik ; Larišová, Lucie (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na identifikaci vhodných míst pro zadržení vody v krajině. Vyhodnocované území se skládá ze tří vybraných povodí IV. řádu v povodí řeky Trkmanky v Jihomoravském kraji. V první části práce byla provedena analýza zájmového území. Pomocí programů ArcGIS, USLE2D a DesQ – MaxQ byly vyhodnoceny erozní a odtokové poměry, díky kterým byly stanoveny kritické body a kritické profily ohrožující intravilány obcí povrchovým odtokem a splaveninami. Také byla určena místa závěrových profilů, která ohrožují například místní komunikace, ta byla poté podrobena terénnímu průzkumu a byla pořízena fotodokumentace. Následně na vyhodnocených a morfologicky vhodných místech byly navrženy malé vodní nádrže. Závěrem z vyhodnocených dat erozních a odtokových poměrů bylo sestaveno pořadí ohroženosti.
|
|
|
Návrh protierozní a protipovodňové ochrany v plánu společných zařízení v k.ú Tučapy u Vyškova
Pavliš, Jaroslav ; Larišová, Lucie (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo vypracovat analytický návrh protierozní a protipovodňové ochrany v plánu společných zařízení v k.ú Tučapy u Vyškova. Protierozní ochrana se analyzovala pro plochy EHP na základě 4 variant zahrnující stávající stav bez opatření nebo s opatřením a klimatickou změnu bez opatření nebo s opatřením. Jako protierozní opatření bylo uvažováno agrotechnické a organizační opatření, které zahrnuje vrstevnicové obdělávání s posklizňovými zbytky, nebo pouze posklizňové zbytky. Pod 4 varianty protierozní ochrany také spadal návrh a dimenze stabilizovaných drah soustředěného odtoku. Při analýze byly identifikovány 4 kritické profily, ke kterým byly vypočteny kritické průtoky pro různé N-letosti. Tato analýza kritických profilů též spadala po již zmíněné 4 varianty. Tuto práci také doplnil návrh protipovodňové ochrany technickým a organizačním opatřením, kterým byly zasakovací průlehy a pásové střídání plodin. Návrh zasakovacích průlehů byl na základě 2 variant zahrnující stávající stav bez opatření nebo s opatřením. Pro výpočet výsledků eroze a prezentaci analytických map byl využit program ArcGIS. K získání potřebných objemů, průtoků a jejich grafů byl využit program DesQ. Dimenze stabilizovaných údolnic a zasakovacích průlehů proběhla pomocí programu Dimenzov. Výsledky této práce mají poukázat na účinnost a pozitivní účinky protierozních a protipovodňových opatření.
|
|
|
Vliv vodní eroze na vybrané fyzikální vlastnosti půdy
Larišová, Lucie ; Toman,, František (oponent) ; Hlavčová,, Kamila (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá vyhodnocením degradace vybraných půdních vlastností vlivem vodní eroze, včetně temporální dynamiky těchto vlastností a posouzením, jakým způsobem ovlivňuje tato změna infiltrační schopnost půdy v povodí. V letech 2012 - 2015 byly na třech experimentálních lokalitách odebírány porušené a neporušené půdní vzorky a měřena infiltrační schopnost půdy. Experimentální plochy byly zvoleny na svažitých pozemcích náchylných k vodní erozi, s viditelnými znaky probíhající erozní činnosti, ve třech katastrálních území České republiky, a to v katastrálním území Větřkovice, Čejkovice a Hustopeče. Infiltrační schopnost byla měřena ve třech krajinných polohách svahu, půdní vzorky byly odebírány ve třech krajinných plochách svahu z půdní krusty, ornice a podorničí. V pedologické laboratoři na Ústavu vodního hospodářství krajiny, Vysokém učení technickém v Brně byla z odebraných vzorků stanovena měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, zrnitost a schopnost půdních agregátů odolávat rozplavení. Infiltrační schopnost půdy byla měřena pomocí dvouválcové metody, minidiskového infiltrometru a mobilního simulátoru deště. Pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu byly z dosažených výsledků zkoumány vzájemné vztahy mezi podmínkami odběru vzorků a měření infiltrace. Dále byla na pozemcích sledována závislost tvorby půdní krusty, její fyzikální vlastnosti a její vliv na infiltrační schopnost půdy.
|
|
|
Použití erozní potenciální metody v České republice
Hloušek, Jakub ; Larišová, Lucie (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce bylo provedeno vyhodnocení ztráty půdy pro zájmové území nacházející se v severozápadní části povodí Němčického potoka, v okresu Blansko. Výpočet byl stanoven dvěma metodami, a to erozně potenciální metodou EPM, využívanou v Srbsku a metodou universální rovnice Wischmeiera a Smithe - USLE, využívanou pro podmínky v ČR. Nakonec byly obě tyto metody vzájemně porovnány. Obě metody využívají jiný způsob výpočtu. Metoda USLE využívá univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy za rok (G), metoda EPM svoji rovnici pro průměrnou roční specifickou ztrátu půdy (Wsp, Wy). Výpočet byl u obou metod proveden v prostředí ArcGIS, přičemž u metody USLE byl ještě využit při výpočtu faktoru (LS) program USLE2D. Při porovnání ztráty půdy na jednotlivých námi vyhodnocovaných plochách dle metod USLE a EPM bylo dosaženo vyšších hodnot ztrát půdy pomocí metody EPM a to na většině těchto ploch. Oproti metodě USLE je u EPM do celkové ztráty půdy ze zájmového území započítávána i ztráta půdy z lesních ploch. Z hlediska přesnosti dosažených reálných výsledků bylo stanoveno, že pro podmínky v ČR je vhodnější metoda USLE a to nejen z důvodu přesnějšího zadávání dat do výpočtu, ale i tím, že se v metodě EPM nenachází žádný faktor, který by lépe zohledňoval topografický faktor a odtokové poměry v daném území.
|
|
| |
host ::
RSS.