|
|
Nové exotárium v ZOO Brno
Charvátová, Karolína ; Boháč, Ivo (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě zadání, které bylo poskytnuto v předmětu BGA036 – Ateliér architektonické tvorby 5 v letním semestru 3. ročníku na téma Interiér, které bylo později rozšířeno na Veřejné stavby. Tématem studie je návrh novostavby exotária v ZOO Brno. Řešený pozemek se nachází na území ZOO Brno v Jihomoravském kraji. Konceptem architektonického řešení bylo vytvořit moderní a hygienické prostory pro důstojný život zvířat v zajetí a zároveň dovolit nahlédnout návštěvníkům do zvířecího života a chování. Jedná se o dvoupodlažní, částečně podsklepenou stavbu s otevřeným vnitřním prostorem, který je rozdělen na dvě hlavní části - vodní život a život ve vzduchu. Základní myšlenkou projektu je poskytnutí dostatku místa pro život zvířat v pavilonu a proto je pro ptáky vytvořená velká voliéra ve tvaru kopule nesoucí se přes celou střechu stavby. Pro ryby jsou vytvořena velká akvária. V objektu nechybí ani přednášková místnost, zařízení pro zaměstnance a tepelně technické zařízení stavby. Všechny funkce stavby mají svá potřebná zázemí.
|
|
|
Drobní savci v potravě sovy pálené ve východním Středomoří.
Šindelář, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Obsáhlý materiál kosterních pozůstatků savců z potravy sovy pálené v oblasti východního Středomoří byl zpracován a různými technikami chorologické a morfometrické analýzy zhodnocen. Ve vlastním souboru, obsahujícím doklady nejméně 8400 jedinců, je zastoupeno celkem 45 druhů hmyzožravců, hlodavců a netopýrů, kteří reprezentují podstatnou část fauny regionu. Podrobně byla zhodnocena chorologická skladba tafocenos a meziregionální rozdíly, projevující se především odlišnostmi v zastoupení satelitních a akcesorických elementů. Vysoce průkazné je ochuzení tafocenos izolovaných ostrovů (Kypr, Karpathos, zčásti Kréta), kde chybí křečkovití, hrabošovití, C. leucodon aj. a v dominanční struktuře se zásadním dílem uplatňuje krysa Rattus rattus, představující zde invazní druh, výrazně úspěšnější než v členitých kontinentálních kontextech. Druhová diverzita zkoumaných tafocenos je pozitivně korelována s geografickou šířkou (tafocenosy severnějších regionů jsou výrazně bohatší) a negativně s ostrovním efektem a stupněm aridizace. Morfometrická analýza tří nejhojnějších druhů rejskovitých ukázala z hlediska zkoumaného regionu výrazně homogenní distribuci metrických charakteristik jednotlivých druhů, v lokálním měřítku se však tato homogenita u některých druhů ztrácí. U C. leucodon je patrný aspekt klinální...
|
|
|
Drobní savci v potravě sovy pálené ve východním Středomoří.
Šindelář, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Obsáhlý materiál kosterních pozůstatků savců z potravy sovy pálené v oblasti východního Středomoří byl zpracován a různými technikami chorologické a morfometrické analýzy zhodnocen. Ve vlastním souboru, obsahujícím doklady nejméně 8400 jedinců, je zastoupeno celkem 45 druhů hmyzožravců, hlodavců a netopýrů, kteří reprezentují podstatnou část fauny regionu. Podrobně byla zhodnocena chorologická skladba tafocenos a meziregionální rozdíly, projevující se především odlišnostmi v zastoupení satelitních a akcesorických elementů. Vysoce průkazné je ochuzení tafocenos izolovaných ostrovů (Kypr, Karpathos, zčásti Kréta), kde chybí křečkovití, hrabošovití, C. leucodon aj. a v dominanční struktuře se zásadním dílem uplatňuje krysa Rattus rattus, představující zde invazní druh, výrazně úspěšnější než v členitých kontinentálních kontextech. Druhová diverzita zkoumaných tafocenos je pozitivně korelována s geografickou šířkou (tafocenosy severnějších regionů jsou výrazně bohatší) a negativně s ostrovním efektem a stupněm aridizace. Morfometrická analýza tří nejhojnějších druhů rejskovitých ukázala z hlediska zkoumaného regionu výrazně homogenní distribuci metrických charakteristik jednotlivých druhů, v lokálním měřítku se však tato homogenita u některých druhů ztrácí. U C. leucodon je patrný aspekt klinální...
|
|
| |
|
|
Vliv způsobu a stáří rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu drobných zemních savců
MIKLAS, Bořek
Cílem této práce bylo porovnat biodiverzitu společenstev drobných zemních savců na plochách zasažených těžbou hnědého uhlí a následně rekultivovaných různými způsoby. V roce 2004 proběhly na Velké podkrušnohorské výsypce tři liniové a dva kvadrátové odchyty drobných zemních savců. Liniové odchyty byly zopakovány v roce 2009 a kvadrátové v roce 2010. V roce 2004 bylo při liniových odchytech chyceno 174 a při kvadrátových odchytech 199 drobných savců. Jako druhově nejpestřejší se jeví plochy rekultivované hydricky, pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Při opakování bylo při liniových odchytech odchyceno 45 a při kvadrátových odchytech 64 drobných savců. V obou odchytech byl zaznamenán nejen úbytek jedinců (Kvadráty: Z=1,964; p=0,049; Linie: Z=2,081; p=0,037), ale i pokles biodiverzity. Na lokalitách s největší biodiverzitou pro oba způsoby odchytů proběhla hydrická a lesnická rekultivace. Nejnižší biodiverzita byla zjištěna na plochách rekultivovaných zemědělsky. Největší abundance byla při liniových odchytech jako v roce 2004 na lesnických lokalitách. Následovaly hydricky rekultivované plochy a nejmenší abundance byla na zemědělsky rekultivovaných plochách. Při kvadrátových odchytech byla na mokřadních a lesních lokalitách zjištěna téměř stejná abundance. Na zemědělských plochách byla abundance výrazně nižší. Z výsledků vyplývá význam mokřadních biotopů, které jsou velmi důležitou součástí rekultivací a mají pozitivní vliv na celkovou biodiverzitu v krajině.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu {--} modelová skupina drobní savci
MIKLAS, Bořek
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity jsme vybrali drobné savce, neboť díky svému vysokému reprodukčnímu potenciálu a dobrým invazivním schopnostem indikují okamžitý stav prostředí. Cílem studie bylo porovnat lokality rekultivované různým způsobem z hlediska biodiverzity společenstev drobných savců. Během sezóny 2004 proběhlo pět odchytů drobných savců. Byla použita standardní metodika odchytů v liniích a na kvadrátech. Studie probíhala na plochách rekultivovaných zemědělsky, lesnicky a hydricky.
|
host ::
RSS.