|
| |
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
| |
|
|
Obraz Ruska v dílech českých cestovatelů (Od K. Havlíčka po J. Haška)
Klimeš, Lukáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-syntetický charakter a je rozdělena do dvou oddílů. Předmětem jejího zkoumání je obraz tehdejšího Ruska v českých cestopisech 19. století. Na pozadí historického vývoje myšlenky panslavismu a formování české společnosti první část práce podává faktografický přehled výprav na Rus ve 2. polovině 19. století. Druhá část má ryze interpretační charakter a klade si za cíl porovnat reflexi pobytu cestovatelů na Kavkazu. V popředí obou částí stojí prostředky a postupy zobrazování ruské reality a výběr jednotlivých motivů k uskutečnění cesty.
|
|
|
Edvard Beneš jako sociolog
Smržová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Text pojednává o sociologické činnosti Edvarda Beneše. Druhý československý prezident je totiž vnímán hlavně jako politik a diplomat a cílem tohoto textu je proto připomenout méně známou část Benešovi osobnosti, kterou je jeho sociologická práce. Beneš sám se vždy cítil být sociologem, různá sociologická témata řešil hlavně v počátcích své kariéry a v období před první světovou válkou. Avšak i v pozdějších letech jako československý prezident na povolání sociologa nikdy nezapomněl. Benešova sociologie je významná v tom, že měla přímý vliv na jeho politickou činnost. Beneš sociologii vnímal jako nástroj k poznávání společnosti a snažil se, aby z tohoto poznání vycházela i jeho politika. Beneš byl přímým pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka a to jak v sociologii, tak v politice. Právě toto zajištění kontinuity myšlenek TGM je Benešovým velkým přínosem československé sociologii. Tato práce si klade za cíl představit sociologický profil Edvarda Beneše. Představuje vývoj Benešova sociologického myšlení a jeho postupný příklon právě k TGM. Zároveň text shrnuje nejdůležitější sociologická témata, kterými se Beneš zabýval, např. téma demokracie, sociologie války, náboženství či socialismu. Tato práce je analýzou Benešova sociologického myšlení. Klíčová slova Demokracie, slovanství, stranictví,...
|
|
|
Havlíčkovo a Masarykovo zpytování Ruska z hlediska orientace české politiky
Smejkalová, Jana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Vnímání Ruska v evropské společnosti procházelo od počátku 19. století výraznými a zajímavými posuny.Cílem této bakalářské práce je vystihnout specifické české tendence ve vymezování se vůči ruské velmoci, zmapovat posuny ve vztahu k Rusku a zpytování českých představitelů pozice Ruska z hlediska orientace české politiky. Cílem práce je definovat tento vztah z úhlu pohledu vrcholných představitelů české politiky, především Karla Havlíčka Borovského a Tomáše G. Masaryka. Prostor však bude věnován i dalším významným osobnostem, mezi něž patří František Palacký či Karel Kramář.
|
host ::
RSS.