|
|
Neuronový strojový překlad pro jazykové páry s malým množstvím trénovacích dat
Filo, Denis ; Fajčík, Martin (oponent) ; Jon, Josef (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá neurónovým strojovým prekladom pre tzv. low-resource jazyky. Cieľom bolo pomocou experimentov vyhodnotiť súčasné techniky a navrhnúť ich vylepšenia. Prekladové systémy v tejto práci využívali architektúru neurónových sietí transformer a boli natrénované pomocou frameworku Marian. Vybranými jazykovými pármi pre experimenty boli slovenčina s chorvátčinou a slovenčina so srbčinou. V experimentoch boli predmetom skúmania techniky transfer learning a semi-supervised learning.
|
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
|
Neuronový strojový překlad pro jazykové páry s malým množstvím trénovacích dat
Filo, Denis ; Fajčík, Martin (oponent) ; Jon, Josef (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá neurónovým strojovým prekladom pre tzv. low-resource jazyky. Cieľom bolo pomocou experimentov vyhodnotiť súčasné techniky a navrhnúť ich vylepšenia. Prekladové systémy v tejto práci využívali architektúru neurónových sietí transformer a boli natrénované pomocou frameworku Marian. Vybranými jazykovými pármi pre experimenty boli slovenčina s chorvátčinou a slovenčina so srbčinou. V experimentoch boli predmetom skúmania techniky transfer learning a semi-supervised learning.
|
|
|
Linguistic Issues in Machine Translation between Czech and Russian
Klyueva, Natalia ; Kuboň, Vladislav (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Strossa, Petr (oponent)
V této disertační práci zkoumáme strojový překlad mezi češtinou a ruštinou z hlediska lingvisty. Pracujeme s několika pravidlovými a statistickými překladovými systémy a pomocí změn v jejích nastavení se snážíme dosáhnout co nejlepších výsledků překladu. Jedna z otázek, které řešíme v naší práci, je nakolik příbuznost obou jazyků pomáhá strojovému překladu. Hlavním cílem práce je lingvistický rozbor chyb ve výstupu čtyř systémů strojového překladu, dvou experimentálních - TectoMT, Moses, a dvou komerčních - PC Translator a Google Translate. Analyzujeme každý typ chyb a řešíme, zda daná chyba souvisí s rozdílem mezi češtinou a ruštinou nebo zda je zapříčiněná architecturou jednotlivých systémů. Pro některé chyby nabízíme cesty, jak je opravit. Ve zvláštní kapitole se zaměřujeme na chyby v povrchové valenci sloves. Zkoumáme rozdíly v české a ruské povrchové valenci, popisujeme extrakci slovníku povrchových forem a tento slovník integrujeme do systému TectoMT. Dále nabízíme souhrn lingvistických pozorování o povaze rozdílů v české a ruské valenci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
|
Funkční pohled na slovansko-neslovanskou synonymiku rumunštiny
Krucká, Barbora ; Ungureanu, Dan (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
(česky) Cílem této práce je prozkoumat úlohu slovanských substantivních výpůjček v rumunském lexiku. Vybrané substantivní výpůjčky jsou rozděleny do pěti sémantických okruhů, analýza každé z nich obsahuje synonymickou řadu, funkční a stylistické zařazení v rámci rumunské slovní zásoby, frazeologismy, jejichž je daná lexikální jednotka součástí, a její deriváty. Výsledkem je zařazení lexémů slovanského původu v rumunské slovní zásobě, jejich stylistické rozvrstvení a pozice v rámci synonymické řady.
|
|
|
Morphonological features of Sanskrit and their Slavic parallels in the context of relationships between Indo-Iranian and Balto-Slavic languages
Džunková, Katarína ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá spoločnými morfologickými a fonologickými rysmi sanskrtu a slovanských jazykov. Obsahuje zoznam spoločných lexémov v sanskrte a slovanských jazykoch uvedený na záver. Vychádza z teórií porovnávacej jazykovedy, ktorým sa venuje úvodná časť práce. Morfofonologické paralely rozoberá v kontexte vzťahov medzi indo- iránskymi a balto-slovanskými jazykmi, ktoré pomáhajú rozlíšiť paralely medzi jednotlivými vetvami navzájom: napr. balto-sanskrtské alebo slovansko-iránske spoločné rysy. Iránsko-slovanským jazykovým kontaktom je venovaná špeciálna kapitola. Spoločné rysy medzi sanskrtom a slovanskými jazykmi sú spravidla pozostatkom spoločného indo-európskeho základu, ktorý si obe jazykové vetvy zachovali. Osobitná kapitola je venovaná pravidlu RUKI, ktoré je považované za jeden z najvýznamnejších spoločných rysov balto-slovanských a indo-iránskych jazykov.
|
|
|
Semantic characteristics of paremias with key word "water" (an attempt at comparative analysis within Russian and Czech)
Kipchatov, Mikhail ; Kedron, Katerina (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Bakalářská práce je věnována sémantickým zvláštnostem českých a ruských paremií obsahujících klíčové slovo "voda". Cílem bakalářské práce je zjištění společných a odlišných rysů a zvláštností paremií, jež obsahují komponent "voda" na formální úrovni. Hlavními metodami jsou srovnávací a sémantická analýza. V první části bakalářské práce je popisována problematika největší skupiny paremií, přísloví a pořekadel, jejich vztahy vůči ostatním druhům ustálených spojení (frazeologismům, ideomům, rčením atd.). Druhá část obsahuje dvě klasifikace, jež jsou založeny na sémantických významech komponentu voda včetně jeho nejcharakterističtějších opozic, v nichž se komponent realizuje v českém a ruském jazycích, a na sémantických polích (taxonech) paremií s klíčovým slovem "voda".
|
host ::
RSS.