|
|
Bavarian Identity at the example of the Octoberfest in Munich: To what extent is the modern festival still traditional bavarian?
Kuldová, Susanna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Mnichovský Oktoberfest vznikl roku 1810 jako instrument pro posílení bavorské identity v nově vzniklé monarchii. V padesátých letech 20. století se vyvinul v mezinárodně známou událost, kterou navštěvují milióny lidí z celého světa. Tento vývoj má za následek různé negativní názory ohledně dnešního záměru Oktoberfestu. Cílem této práce je diskurzivní analýzou potvrdit či vyvrátit tyto kritiky, které popírají souvislosti původní podoby mnichovské slavnosti s její dnešní formou. Na úvod práce jsou vysvětlena teoretická východiska a pojmy, jako místa vzpomínání nebo oslavy a slavnosti. Podstatnou část práce pak tvoří analýza diskurzu o bavorské identitě s jejími hlavními symboly, které jsou úzce spjaté s konáním mnichovského Oktoberfestu. Středobodem analýzy je historická reflexe Oktoberfestu s jeho nejdůležitějšími okamžiky ve vývoji, tradicemi a znaky. Výzkum je na závěr doplněn kvantitativní analýzou faktů a čísel, které jsou pro danou problematiku podstatné.
|
|
|
Bavarian Identity at the example of the Octoberfest in Munich: To what extent is the modern festival still traditional bavarian?
Kuldová, Susanna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Mnichovský Oktoberfest vznikl roku 1810 jako instrument pro posílení bavorské identity v nově vzniklé monarchii. V padesátých letech 20. století se vyvinul v mezinárodně známou událost, kterou navštěvují milióny lidí z celého světa. Tento vývoj má za následek různé negativní názory ohledně dnešního záměru Oktoberfestu. Cílem této práce je diskurzivní analýzou potvrdit či vyvrátit tyto kritiky, které popírají souvislosti původní podoby mnichovské slavnosti s její dnešní formou. Na úvod práce jsou vysvětlena teoretická východiska a pojmy, jako místa vzpomínání nebo oslavy a slavnosti. Podstatnou část práce pak tvoří analýza diskurzu o bavorské identitě s jejími hlavními symboly, které jsou úzce spjaté s konáním mnichovského Oktoberfestu. Středobodem analýzy je historická reflexe Oktoberfestu s jeho nejdůležitějšími okamžiky ve vývoji, tradicemi a znaky. Výzkum je na závěr doplněn kvantitativní analýzou faktů a čísel, které jsou pro danou problematiku podstatné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměna sociokulturní funkce karnevalu a šarivari v historické perspektivě
Hillebrandová, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociokulturní funkce karnevalu a šarivari v západní kultuře v období od pozdního středověku do konce raného novověku. Práce je založena na analýze sekundární literatury o karnevalu a šarivari, která je považovaná z hlediska historie za paradigmaticky určující a sleduje teze, které vycházejí z teoretických koncepcí N. Eliase a M. Foucaulta. Oba autoři se ve svých teoriích zabývají vytvářením specifické individuality moderního člověka, založené na nezbytné autodisciplinaci a zdvořilosti kodifikované společenským konsensem. Karneval a šarivari jsou příkladem ritualizované kolektivní transgrese, která napomáhá vytvářet hodnoty a normy společnosti. Karneval je především projevem lidové kultury, kde se mísí rituál, hra i slavnost. Oslavuje lidskou přirozenost, jídlo, pití, sex a násilí, tedy vše co se kultura snaží zcivilizovat. Cílem práce je postihnout jak tato civilizace nebo disciplinace karnevalu probíhala, kdo byl iniciátorem a nositelem této změny a zda původně spontánní karnevalové slavnosti, hry i rituály během historického vývoje, jehož hlavními znaky byly ztráta spontaneity, komercializace a profesionalizace, zcela ztratily svůj význam a zachovaly se jen v bezobsažných formách jako prostá zábava. Klíčová slova karneval, šarivari, slavnost, hra, rituál,...
|
|
|
Markéta Tereza Španělská a její příjezd na Apeninský poloostrov roku 1666 očima soudobého pozorovatele
KŘÍŽ, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje cestě Markéty Terezy Španělské z Madridu do Vídně roku 1666. Zaměřuje se především na reflexi každodenního života manželky císaře Leopolda I. během cesty a doprovodné barokní performance, které tvořily nedílnou součást putování mladší dcery Filipa IV. Z heuristického hlediska vychází především z dobového tisku Relacion diaria de la iornada de la Senora Emperatriz: desde que desembarcó en el Final, hastaque salió de Lombardia od Josepha de Villarroell, jenž vyšel roku 1667 v Miláně. Tento španělsky psaný deník cesty Markéty Terezy byl sestaven jedním z přímých účastníků zmiňované výpravy. Přítomná práce se rovněž pokouší o konstrukci obrazu Markéty Terezy a Luise de Guzmán Ponce de León, španělského místodržícího Milánského vévodství, v symbolické řeči výše uvedených performancí.
|
|
|
Jan Adolf ze Schwarzenberku a Řád zlatého rouna
BAUEROVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje slavnostnímu udělení Řádu zlatého rouna hraběti Janu Adolfovi ze Schwarzenberku, které se uskutečnilo 1. prosince 1650 v Bruselu. Jejím cílem je zrekonstruovat průběh jednotlivých rituálních kroků slavnosti Řádu zlatého rouna. K interpretaci všech chronologicky řazených částí performance autorka přistupuje optikou jejich symbolických obsahů. Stranou zájmu však nezůstává ani analýza komunikační sítě Jana Adolfa ze Schwarzenberku jako důležitého nástroje k získání výše zmiňovaného prestižního vyznamenání. Autorka se rovněž zabývá symbolickým významem dochovaných gratulačních listů k získání řádu a konceptů poděkování hraběte ze Schwarzenberku, které zaslal svým komunikantům.
|
|
|
Korunovace Josefa I. římským králem v Augšpurku 26. ledna 1690
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná diplomová práce se věnuje volbě a korunovaci arciknížete Josefa římským králem, které se uskutečnily v lednu 1690 v Augšpurku. Zaměřuje se na rekonstrukci průběhu jednotlivých rituálních kroků korunovačních slavností, které měly přesně daná ceremoniální pravidla. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství všech částí performancí, kterým se autorka věnuje tak, jak chronologicky následovaly za sebou. Šlo o slavnostní vjezd císařské rodiny do Augšpurku, příjezdy jednotlivých kurfiřtů Římsko-německé říše do města, předvolební jednání, samotnou volbu nového římského krále a následnou korunovaci zvoleného arciknížete Josefa. Stranou pozornosti nezůstávají ani okázalé slavnosti a velkolepá korunovační hostina, jež se konaly po korunovaci mladého Habsburka římským králem. Součástí performancí také bylo předání vzácných darů císaři, jeho manželce i synovi. Příslušníci vládnoucí dynastie přijali od představitelů augšpurského magistrátu a zástupců stavů Římsko-německé říše drahocenné předměty, jejichž alegorická výzdoba nesla bohatou symboliku. Přítomná práce se proto pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky výzdoby, kterou tvořily zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky. Ty oslavovaly obdarované a zrcadlily ideální ctnosti, jimiž měl panovník z habsburského rodu oplývat.
|
|
|
Spolkový život v Telči 1918-1938
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná bakalářská práce se zabývá spolkovým životem v Telči v letech 1918-1938. Podrobně se snaží přiblížit Klub československých turistů v Telči a Muzejní spolek Telč, které spojuje osobnost jejich předsedy PhMr. Karla Paclíka staršího. Rozborem členské základny chce poukázat na úlohu místních elit, ale i mužů a žen v těchto spolcích i ve veřejném životě města. V poslední kapitole se pokouší dokreslit život maloměsta na třech slavnostech a současně poukázat na podíl spolků při jejich přípravě a průběhu.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu
TŮMOVÁ, Blanka
Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracovat návrh projektu s názvem {\clqq}Osobnost Karla Komzáka``, jehož prostřednictvím dojde k rozšíření produktu Vltavotýnské slavnosti města o různorodá kulturní představení této slavné osobnosti. Smyslem tohoto projektu je přilákat větší množství turistů do města během jeho probíhajících slavností a přispět tak k hlubšímu porozumění historie mikroregionu Vltavotýnsko ze strany návštěvníků slavností města. Projekt, představující osobnost Karla Komzáka nejen obyvatelům města a jeho okolí, ale také všem přijíždějícím turistům prostřednictvím Vltavotýnských slavností města, zvýší atraktivitu města Týn nad Vltavou jako destinace kulturního cestovního ruchu, zvýší návštěvnost mikroregionu jako celku, přispěje k prodloužení doby pobytu turistů, a tím ke zvýšení průměrné útraty turistů v destinaci. Potenciální návštěvníci si spotřebou produktu v podobě kulturních představení Karla Komzáka uspokojí širší škálu svých potřeb, prohloubí si své vědomosti o historickém významu Vltavotýnska. Navrhnutý projekt, který je smysluplný, po ekonomické stránce realizovatelný, a který se shoduje se zásadami životního prostředí, může pro město Týn nad Vltavou představovat jakousi výzvu k jeho uskutečnění, a tím zviditelnění se a především naplnění potřeb účastníků kulturního cestovního ruchu.
|
host ::
RSS.