|
|
Slovenština mezi slovanskými jazyky (k otázce slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí)
Kraml, Jan ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Mucsková, Gabriela (oponent)
Práce "Slovenština mezi slovanskými jazyky (k otázce slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí)" se věnuje korespondencím mezi slovenštinou jako západoslovanským jazykem a jihoslovanskými jazyky. V první části práce se shrnují názory na původ slovenštiny (teorie o homogénním nebo heterogénním původu slovenštiny a migračno-integrační teorie) uvádějící specifika střední slovenštiny, která je základem spisovní slovenštiny, do souvislosti s nezápadoslovanskými jazyky. Dále se uvádí přehled studií věnovaných problematice slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí, která je ve srovnání s foneticko-morfologickými korespondencemi méně probádána. Jádrem práce je analýza materiálu Slovanského jazykového atlasu (OLA), významného projektu slovanské lingvistické geografie zaměřeného na slovanskou nářeční diferenciaci. Cílem práce bylo ukázat na materiálu 9. svazku OLA, zaměřeného na tematický okruh Člověk, rozsah a charakter slovensko-jihoslovanských jazykových shod v tomto tematickém okruhu. Kromě slovakistické a obecněslavistické výzkumní motivace se práce dotýká i problematiky česko- slovenského jazykového kontaktu - slovensko-jihoslovanské paralely, které nemají ekvivalenty v češtině, mohou představovat problém pro porozumění v aktuální česko- slovenské komunikaci.
|
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
|
|
Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů
Klapilová, Adéla ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
česky: Název diplomové práce: Louis Leger - zprostředkovatel francouzsko-českých kulturních vztahů. Klíčová slova: Louis Leger, slavistika, Collège de France, korespondence, politika, František Palacký, František Ladislav Rieger, Ernest Denis, Hanuš Jelínek, Karolína Světlá, Soběslav Pinkas, Jan Neruda. Abstrakt: Louis Leger, francouzský slavofil, slavista a propagátor české otázky ve Francii ve druhé polovině 19. století, vedl korespondenci nejen s osobnostmi francouzského národa, ale též s osobnostmi světa slovanského. Legerova korespondence s českou národní elitou je dokladem jeho zájmu o českou otázku. Korespondence, která je uložena v Literárním Archívu Památníku Národního Písemnictví, je psána česky i francouzsky. Cílem této práce je, na pozadí francouzsko-českých kulturních a politických vztahů tohoto období, zmapovat Legerem psanou i přijatou korespondenci a prezentovat její obsah čtenáři.
|
|
|
Porovnání studia bohemistiky na vybraných zahraničních univerzitách se studiem češtiny pro cizince na FF UK
Kochetkov, Kayrat ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Boccou Kestřánková, Marie (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat výuku češtiny jako cizího jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na některých dalších pracovištích ve světě a hlavně v Evropě. K porovnání byly použity informace získané z internetových stránek a informace získané přímo v rámci návštěv a následných kontaktů z konkrétními pracovišti vybraných univerzit. Jedná se především o Humboldtovu univerzitu v Berlíně, Univerzitu ve Vídni a Jagellonskou univerzitu v Krakově. V této práci jsou také představeny instituty slavistiky na těchto univerzitách. K vyhodnocení byl použit dále dotazník spojený s krátkým testem pro vybrané studenty bohemistiky ve výše uvedených univerzitách a dotazník pro jednoho z jejich pedagogů. Práce obsahuje porovnání učiva na bakalářském stupni výuky a porovnání znalostí, které mají studenti tohoto stupně. V závěru nabízí autor porovnání na základě objektivně i subjektivně získaných poznatku. Neporovnává vsak kvalitu výuky jako takovou, ale možnosti studia češtiny jako cizího jazyka na těchto univerzitách.
|
|
|
Porovnání studia bohemistiky na vybraných zahraničních univerzitách se studiem češtiny pro cizince na FF UK
Kochetkov, Kayrat ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat výuku češtiny jako cizího jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na některých dalších pracovištích ve světě a hlavně v Evropě. K porovnání byly použity informace získané z internetových stránek a informace získané přímo v rámci návštěv a následných kontaktů z konkrétními pracovišti vybraných univerzit. Jedná se především o Humboldtovu univerzitu v Berlíně, Univerzitu ve Vídni a Jagellonskou univerzitu v Krakově. V této práci jsou také představeny instituty slavistiky na těchto univerzitách. Práce obsahuje porovnání učiva na bakalářském stupni výuky a porovnání znalostí, které mají studenti tohoto stupně. V závěru nabízí autor porovnání na základě objektivně i subjektivně získaných poznatku. Neporovnává vsak kvalitu výuky jako takovou, ale možnosti studia češtiny jako cizího jazyka na těchto univerzitách.
|
|
|
Slovenština mezi slovanskými jazyky (k otázce slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí)
Kraml, Jan ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Mucsková, Gabriela (oponent)
Práce "Slovenština mezi slovanskými jazyky (k otázce slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí)" se věnuje korespondencím mezi slovenštinou jako západoslovanským jazykem a jihoslovanskými jazyky. V první části práce se shrnují názory na původ slovenštiny (teorie o homogénním nebo heterogénním původu slovenštiny a migračno-integrační teorie) uvádějící specifika střední slovenštiny, která je základem spisovní slovenštiny, do souvislosti s nezápadoslovanskými jazyky. Dále se uvádí přehled studií věnovaných problematice slovensko-jihoslovanských lexikálních korespondencí, která je ve srovnání s foneticko-morfologickými korespondencemi méně probádána. Jádrem práce je analýza materiálu Slovanského jazykového atlasu (OLA), významného projektu slovanské lingvistické geografie zaměřeného na slovanskou nářeční diferenciaci. Cílem práce bylo ukázat na materiálu 9. svazku OLA, zaměřeného na tematický okruh Člověk, rozsah a charakter slovensko-jihoslovanských jazykových shod v tomto tematickém okruhu. Kromě slovakistické a obecněslavistické výzkumní motivace se práce dotýká i problematiky česko- slovenského jazykového kontaktu - slovensko-jihoslovanské paralely, které nemají ekvivalenty v češtině, mohou představovat problém pro porozumění v aktuální česko- slovenské komunikaci.
|
|
|
Jihoslovanské působení Pavla Josefa Šafaříka v Novém Sadu
MOLTRASIO, Eva
V této práci se zaměříme na osobnost Pavla Josefa Šafaříka a čtrnáctileté období, které strávil v Novém Sadu. Práce se skládá ze tří formálně odlišných částí, které však spolu tematicky úzce souvisejí. První část popisuje postavu Pavla Josefa Šafaříka a přibližuje historicko-společenské podmínky doby přelomu 18. a 19. století na Balkáně. Ve druhé části se již dostáváme k samotnému pobytu v Novém Sadu, jeho tamní práci a stykům se svými jihoslovanskými kolegy. V třetí a to poslední části se zabýváme nynějším nazíráním na osobu Pavla Josefa Šafaříka a jeho vliv, který měl bezpochyby na srbskou literaturu a jazyk z pohledu srbských literárních a jazykovědných teoretiků v opozici k české a slovenské literární a jazykovědné scéně.
|
|
|
Josef Dobrovský a jeho přínos k výzkumu literárních rukopisů
Petr, Stanislav
Příspěvek sleduje Dobrovského výzkum rukopisů od jejích počátků v 70. letech 18. století až do jeho smrti v roce 1829. Podrobně si všímá jeho průkopnické práce při výzkumu rukopisných bohemik v zahraničí. Pokouší se identifikovat Dobrovského rukopisné nálezy a doplňuje jejich současné uložení. Sleduje Dobrovského výzkum českých rukopisných biblí i dalších literárních (neúřední povahy) rukopisů a hodnotí přínos jeho rukopisného výzkumu pro dnešní bádání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.