|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Kierkegaard a kniha Kazatel: vztah poznání a skepse
Janoušková, Anna ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Kružík, Josef (oponent)
Předmětem této filosoficko-antropologické interpretace je fenomén křesťanského obrazu lidství (neboli "stávání se sebou samým") a studium člověka jako bytosti toužící po poznání, opět z křesťanské perspektivy. Po načrtnutí tradice skepticismu v průběhu dějin filosofie bude námi studované téma fenomenologicky a exegeticky zkoumáno ve spisech dánského existencialisty Sørena Kierkegaarda a ve starozákonní knize Kazatel. Následná komparace daných textů nám umožní spatřit paralelu mezi poznáním a skepsí u obou autorů. Uvidíme, že mezi poznáním a skepsí existuje přímá úměra: čím více narůstá vědění, tím více se vynořují pochybnosti. Během interpretace se zaměříme i na genezi pochybnosti a za tímto účelem nám jako podklad poslouží mýtus o stvoření světa z První Mojžíšovy. Pochybnost totiž do světa vstoupila spolu s hříchem (ve formě vědomí) po pozření plodu ze stromu poznání dobrého a zlého. V tomto momentě pro člověka nastal kvalitativní skok ze stavu nevinnosti do stavu hříšnosti. Zjistíme tak, že člověk je takříkajíc napjat mezi dvěma extrémy (konečnosti a nekonečnosti) a cesta ke stávání (záměrně je použito nedokonavého slovesa) se autenticky žijícím křesťanem je pouze prostřednictvím paradoxní víry a upřímné lítosti v religiózním existenčním stádiu, která dokáže transformovat negativní (zdánlivě...
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
host ::
RSS.