|
|
Vztah mezi rychlostí výchozího projevu a kvalitou výkonu simultánního tlumočníka
Moravcová, Dagmar ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah mezi rychlostí výchozího projevu a kvalitou výkonu simultánního tlumočníka na francouzsko-českém materiálu, a to z pohledu francouzských posluchačů výchozích projevů ve francouzštině, dvou skupin tlumočníků (studentek a profesionálů) a posluchačů přetlumočených projevů v češtině. Práce sestává z teoretické a empirické části. V teoretické části je nejprve popsán Model úsilí Daniela Gila. Poté je pozornost věnována tempu výchozího projevu a odlišným teoretickým východiskům jednotlivých odborníků, chybám vzniklých v průběhu simultánního tlumočení, tlumočnickým strategiím a kvalitě simultánního tlumočení. V empirické části je popsána výzkumná metoda, průběh a vyhodnocení experimentu zaměřeného jednak na četnost jednotlivých strategií podle rychlosti výchozího projevu, jednak na vztah mezi rychlostí výchozího projevu a četností různých kategorií chyb v závislosti na tempu kvaziautentických výchozích projevů. Tato část diplomové práce rovněž zkoumá, zda jsou mezi výkony profesionálních tlumočníků a studentek rozdíly v kvalitě jejich výkonu, který je následně hodnocen českými posluchači. Klíčová slova simultánní tlumočení, tempo, rychlost, chyba, strategie, posluchač, výchozí projev, tlumočník, kvalita
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
|
Využití pracovní paměti v procesu simultánního tlumočení
Timarová, Šárka ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Hodáková, Soňa (oponent) ; Pöchhocker, Franz (oponent)
Šárka Timarová: Pracovní paměť v konferenčním simultánním tlumočení disertační práce Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na otázku zapojení pracovní paměti v procesu konferenčního tlumočení. Pracovní paměť je pro simultánní tlumočení považována za klíčový kognitivní mechanismus, ale toto tvrzení zatím nebylo významně empiricky podloženo. Předkládaná studie vychází z teoretické literatury jak v oblasti tlumočení, tak v oblasti kognitivní psychologie. Analýza publikovaných empirických prací ukázala několik mezer v současném bádání, a to především skutečnost, že výzkum se dosud soustředil pouze na některé funkce pracovní paměti (především funkce paměťové) a na testování osob bez tlumočnické praxe či s praxí omezenou (studenti tlumočení). Předkládaná studie pojímá pracovní paměť šířeji se zvláštním zřetelem k funkcím řídícím, které úzce souvisejí s pozorností, a dále se zaměřuje výlučně na profesionální tlumočníky. Podstatou studie je srovnání výkonu tlumočníků v testech pracovní paměti a při simultánním tlumočení. Výsledky ukazují, že a) existuje vztah mezi pracovní pamětí tlumočníků a simultánním tlumočením, b) tento vztah se týká především funkcí řídících; u funkcí paměťových se žádný zásadní vztah neprokázal, c) některé funkce pracovní paměti se rozvíjejí spolu s tlumočnickou praxí, a d) vztah...
|
|
|
"Lost in Interpretation" - Redundancy and Forward Inferencing in Simultaneous Interpreting (SI)
KRATOCHVÍLOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na průběh simultánního tlumočení (SI). Zabývá se vším, s čím se musí tlumočník potýkat, aby byl schopen zprávu věrně převést z jednoho jazyka do druhého. Konkrétně zkoumá, co tlumočník při tlumočení vynechá nebo naopak přidá a jaký okamžitý dopad by tento proces mohl na sdělení mít. Výchozím bodem mé bakalářské práce je dílo Chernova (1994) a jeho zdůraznění problematiky nadbytečnosti jako klíčového prvku jak v porozumění simultánního tlumočení, tak i v jeho zaměření na psychologický proces předvídání "pravděpodobnosti" následného sdělení (prognózování). Nashromáždila jsem a provedla analýzu několika přetlumočených textů, na kterých jsem se snažila ověřit, zdali se dá Chernova teorie aplikovat na simultánní tlumočení z angličtiny do češtiny. Následně jsem udělala rozhovor s několika tlumočníky s praxí, abych svojí analýzu obohatila o jejich úhel pohledu na problematiku a o jejich zkušenosti v oboru.
|
|
|
Převod konativní funkce v simultánním tlumočení na příkladu českých a anglických projevů v Evropském parlamentu
Chmelařová, Jitka ; Mraček, David (vedoucí práce) ; Jettmarová, Zuzana (oponent)
Tato teoreticko-empirická diplomová práce v oblasti teorie tlumočení zkoumá převod konativní funkce při obousměrném simultánním tlumočení mezi češtinou a angličtinou. V teoretické části práce jsou shrnuty současné poznatky o konativní neboli přesvědčovací jazykové funkci a jejím převodu v tlumočení. Následně je definován metodologický rámec a výchozí hypotéza pro empirickou část práce. Materiál pro kvantitativně-kvalitativní výzkum tvoří korpus nahrávek původních a tlumočených projevů v Evropském parlamentu. Cílem práce je určit, do jaké míry je konativní funkce jakožto dominantní jazyková funkce v politickém diskurzu zachována i v tlumočených verzích projevů, na jejichž základě rozpravy v tomto mnohojazyčném orgánu probíhají. V empirické části je prostřednictvím kontrastivní analýzy výchozích a tlumočených projevů posuzován převod jednotlivých kategorií prostředků konativní funkce při simultánním tlumočení pro danou jazykovou dvojici. Výsledky výzkumu jsou interpretovány vzhledem k charakteru výchozích projevů, typu tlumočení a směru tlumočení.
|
|
|
Typologie chyb v tlumočení z češtiny do českého znakového jazyka
Hynková Dingová, Naďa ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Kučera, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena na analýzu simultánního tlumočení z češtiny do českého znakového jazyka a chyb, které v tomto procesu vznikají. Při jejich popisu autorka primárně vychází z taxonomie D. Cokelyho (1985). Cokelyho pět typů chyb v tlumočení do znakového jazyka (omise, adice, substituce, interference a anomálie) bylo identifikováno i v analyzovaných textech, a to včetně jejich podtypů. Práce je založena na analýze chyb tlumočeného textu, jež potvrdila hypotézu práce, a sice že tlumočníci českého znakového jazyka využívají jen velmi okrajově volné tlumočení. Adekvátním způsobem tlumočníci nezohledňovali ani pragmatickou stránku dialogu a nevyužívali specifické jazykové prostředky znakového jazyka. Tlumočníci také ve velké míře spoléhali na znalost většinového jazyka na straně neslyšících recipientů. V dalších částech práce se autorka zaměřuje na další specifika chyb vzniklých při tlumočení do znakového jazyka. Jsou jimi např. deformace znaku, pohyb úst při produkci znaku, použití znaku v kontextu ad. Věnuje se také nežádoucímu "přízvuku", v jehož rámci hraje roli umístění znaku, volba znaku, rytmus, zbytečné opakování znaku ad. Poznatky této práce mohou být významné pro oblast vzdělávání a odborné přípravy tlumočníků především v tom, že potřebám a nárokům neslyšících klientů by měla být...
|
|
|
Kilian Seeber a jeho přínos pro další výzkum v oblasti
Baštanová, Petra ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šteffl, Jana (oponent)
Tato diplomová práce je deskriptivní teoretickou studií, která se zabývá dílem konferenčního tlumočníka, pedagoga a badatele Kiliana Seebera. Práce představuje jednotlivé oblasti zájmu Kiliana Seebera a výsledky jeho výzkumů. Věnuje se především kognitivní zátěži v procesu simultánního tlumočení, prosodii a intonaci, etickým rozhodnutím v procesu simultánního tlumočení a pedagogickým otázkám spojeným se školením učitelů tlumočení a jejich vzájemnou spoluprací. Práce také informuje o dalších pedagogických a tlumočnických projektech Kiliana Seebera a v neposlední řadě zmiňuje ohlas na jeho dílo v mezinárodní tlumočnické komunitě. Klíčová slova: Kilian Seeber, kognitivní zátěž, pupilometrie, experiment, prosodie, intonace, etická rozhodnutí, simultánní tlumočení, kombinovaná výuka.
|
|
|
Vývoj tlumočnických dovedností
Rambousková, Hana ; Timarová, Šárka (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem dvou nezávislých proměnných - rychlosti vstupního projevu a zkušeností tlumočníka - na délku časového posuvu v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny. Časový posuv v simultánním tlumočení je zpoždění mezi vstupem ve zdrojovém jazyce a výstupem v cílovém jazyce. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části shrnuje současný stav zkoumané problematiky. Ve druhé, empirické části porovnává průměrné délky časového posuvu u pasáží šedesáti tlumočnických výkonů vyprodukovaných čtyřiceti devíti probandy, rozdělenými do dvou rychlostních a tří zkušenostních kategorií. Cílem práce je zjistit zaprvé, zda existují rozdíly v délce časového posuvu v závislosti na rychlosti vstupního projevu, a zadruhé, jak se délka časového posuvu mění v závislosti na úrovni zkušeností tlumočníků. Hlavní zjištění práce jsou následující: Zaprvé, vyšší rychlost vstupního projevu vede průměrně ke kratšímu časovému posuvu než optimální rychlost projevu; tento závěr se však již nepotvrdil uvnitř kategorie profesionálních tlumočníků, na jejichž délku časového posuvu nemá rychlost projevu vliv. Zadruhé, úroveň zkušeností tlumočníka ovlivňuje délku časového posuvu jednoznačněji než rychlost projevu: čím jsou kabinoví tlumočníci zkušenější, tím kratší mají v průměru při tlumočení...
|
|
|
Převod prvků jazykové expresivity při simultánním tlumočení
Herák, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické práce bylo popsat změny, k nimž dochází při převodu prostředků jazykové expresivity při simultánním tlumočení politických projevů z francouzštiny do češtiny. V úvodní části práce popisujeme současné poznatky výzkumu v oblasti vyjadřování jazykové expresivity v politických projevech, následně se zabýváme procesem simultánního tlumočení s cílem vymezit možnosti převodu expresivních prostředků mezi francouzštinou a češtinou. V empirické části práce provádíme nejprve kontrastivní analýzu originálních francouzských a českých politických projevů, následně tytéž francouzské projevy porovnáváme s jejich tlumočenými verzemi a konečně provádíme srovnání tlumočnických výkonů s originálními českými texty. Na základě vlastní metody hodnocení dle předem nastavených kritérií docházíme k závěru, že při tlumočení z francouzštiny do češtiny dochází ke snížení míry expresivity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
host ::
RSS.