|
| |
|
|
MĚŘENÍ VLIVU NEMOCENSKÝCH DÁVEK NA NEPŘÍTOMNOST V PRÁCI: EMPIRICKÁ ANALÝZA LONGITUDINÁLNÍCH DAT
Kureková, Lucie ; Čermáková, Klára (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Ve své práci jsem empiricky zkoumala vliv ekonomických podnětů na rozhodování zaměstnanců o jejich pracovní absenci. Pro tuto analýzu jsem použila longitudinální data o jednotlivých zaměstnancích, kteří pracují ve středně velké firmě na jihu Čech. Finální výběr obsahuje 43 800 pozorování. Sledované období je dlouhé 4 roky, jedná se o období mezi lety 2006 a 2009. Během těchto let došlo k legislativním změnám ve způsobu vyplácení nemocenských dávek, které se týkaly především jejich výše a délky podpůrčí doby. Metodicky postupuji podle studie Johansson a Palme (2002). Stejně jako oni rozlišuji mezi dvěma dynamickými závislostmi lišícími se tím, zda se zaměstnanec rozhoduje o své absenci ve stavu přítomnosti v práci nebo zda se naopak rozhoduje ve stavu nepřítomnosti. Empirické výsledky ukazují, že zaměstnancovy náklady spojené s absencí mají statisticky významný vliv na pravděpodobnost nepřítomnosti v práci.
|
|
|
Sociální zabezpečení ve Švédsku
Petrová, Kateřina ; Chvátalová, Iva (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza sociálního zabezpečení ve Švédsku. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol. První z nich definuje základní pojmy jako sociální zabezpečení, sociální pojištění a sociální politika. Druhá popisuje základní principy fungování sociálního zabezpečení ve Švédsku. Třetí obsahuje různé způsoby financování systémů sociálního zabezpečení a čtvrtá pojednává o historii švédského sociálního zabezpečení. Následujících sedm kapitol podrobně popisuje jednotlivé systémy, a to zdravotní pojištění, systém nemocenských dávek, příspěvky v případě pracovního úrazu či invalidity, systém rodinných dávek, důchodový systém a systém podpory v nezaměstnanosti. V závěru jsou shrnuty všechny zjištěné informace.
|
|
|
Aktuální problémy důchodového a nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných v oblasti výběru pojistného a výplaty dávek a návrhy jejich řešení.
KALIANKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zaměřena na aktuální problematiku v oblasti důchodového a nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, kde došlo od roku 2009 k zásadním změnám týkající se nejen výběru pojistného, ale i dávek poskytovaných z těchto systémů. Systém pojištění osob samostatně výdělečně činných prošel dlouhým vývojem, každá etapa od samého vzniku pojištění přes vzájemnou závislost důchodového a nemocenského pojištění až po jejich úplné oddělení měla vliv na současné chování osob samostatně výdělečně činných v této oblasti. Pojistné je potřeba chápat i z hlediska krytí sociálních událostí, kterými je nemoc, úraz, invalidita či stáří. Na výši zaplaceného pojistného a době pojištění pak závisí samotná výše dávek, která je ze systému poskytována. Z tohoto důvodu byla v bakalářské práci věnována pozornost problematice současné zákonné úpravy v oblasti pojistného se zaměřením na účelově placené pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a následnou výplatu dávek. Také v oblasti dávek důchodového pojištění je potřeba uvažovat o tom, zda se plátci pojistného dostatečně orientují ve vazbě mezi placeným pojistným a výší těchto dávek a dokážou se odpovědně rozhodnout o volbě vyměřovacího základu, který má vliv na pozdější zabezpečení v důchodovém věku. Cílem práce je na základě analýzy hlavních problémů, které spočívají ve složitosti a pochopitelnosti stávající právní úpravy platné pro osoby samostatně výdělečně činné, navrhnout změny směřující k jejímu zjednodušení. Daná problematika byla zkoumána metodou kvalitativního výzkumu formou polořízených rozhovorů na relativně úzkém okruhu osob samostatně výdělečně činných s cílem prozkoumání současného stavu až do jednotlivých detailů pochopení a praktické aplikace jednotlivých ustanovení zákona. Na základě znalostí a zkušeností z praxe byly připraveny otázky, na které odpovídali nejen klienti, ale i pracovníci OSSZ Strakonice zabývající se agendou pojistného. Na základě vyhodnocení jednotlivých odpovědí respondentů a s přihlédnutím k aktuálním problémům při praktickém provádění agendy důchodového a nemocenského pojištění byl získán názor, že stávající úprava je pro osoby samostatně výdělečně činné složitá a nepřehledná. Z toho důvodu byla navržena opatření, která mohou být námětem pro případnou změnu právní úpravy v oblasti pojistného osob samostatně výdělečně činných.
|
|
|
Dopady legislativních změn zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, na krátkodobou pracovní neschopnost v okrese Jindřichův Hradec.
TUČKOVÁ, Iva
Téma o pracovní neschopnosti jsem si vybrala zejména z toho důvodu, že v této oblasti již dva roky pracuji (zabývám se její evidencí, zpracování statistických ukazatelů a dalšími činnostmi s pracovní neschopností spojenými). Zvolená problematika je mi tedy obsahově velmi blízká a věřím, že mi budou výsledky této bakalářské práce přínosem pro mou další práci v této oblasti. Ve své práci popisuji ve zkoumaném období (1.pololetí roku 2007 a 1.pololetí roku 2008) hlavní dva sledované aspekty: pracovní neschopnost (počet a délku) a výdaje na nemocenské. Hlavním výzkumným cílem této práce bylo zjistit, nakolik ovlivnilo zavedení prvních tří dnů nemoci neplacených vývoj pracovní neschopnosti, tedy množství pracovních neschopností, jejich délka, a objem finančních prostředků vynaložených na výplatu nemocenského. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1) účinností zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, resp. zavedením karenční doby, poklesne počet pracovních neschopností, ale prodlouží se jejich délka a 2) zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů nepřinese výrazné snížení výdajů na výplatu nemocenského. K získání dat jsem použila kvantitativního výzkumu, který byl realizován sekundární analýzou dat a výzkumem výběrového vzorku zaměstnanců malých organizací, který byl ze základního souborů získán kvótním výběrem. Po rozboru a vyhodnocení dat bylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť počet pracovních neschopností v okrese, ale i v republice, poklesl, avšak průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se zvýšila. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třebaže se průměrná délka jedné pracovní neschopnosti prodloužila, došlo k 17% úspoře nákladů na nemocenské. Kromě motivace lékařů by měla být zajištěna užší a kvalitnější spolupráce mezi ošetřujícími lékaři a lékaři lékařské posudkové služby při okresních správách, zejména stran posuzování trvání a odůvodněnosti vystavení pracovní neschopnosti. V současné době jsou do problematiky pracovní neschopnosti zainteresováni i zaměstnavatelé, což by rovněž mělo přispět k poklesu pracovní neschopnosti i na ni vynaložených finančních nákladů.
|
|
|
Sociální zabezpečení v některých státech Latinské ameriky
Daza Aramayo, Lourdes Gabriela ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Diplomové práce se zaměří na popsání systémů sociálního zabezpečení ve vybraných státech Latinské Ameriky. Konkretně se jedná o Argentinu, Bolívii, Chile,Ekvádoru, Kolumbii,Peru a Uruguay, jejich srovnání mezi sebou i s některými systémy. Diplomová práce poskytuje informace o způsobu fungování systémů, jejich administrativní struktuře a zaměřění. Subsystémy sociálního zabezpečení, na které se práce zaměřuje, jsou: důchodový systém, zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, systém rodinných dávek a mateřské pojištění. Cílem práce je na základě rozboru sociálního zabezpečení konkrétních států provést komparaci jejich sociálních systémů, určit pořadí těchto zemí podle úrovně sociálního zabezpečení, ukázat na shodné i odlišné rysy a vymezit soudobé trendy ve sledované oblasti.
|
host ::
RSS.