Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pěstounská péče na přechodnou dobu - šance pro nechtěného novorozence
Janíčková, Marcela ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Šimonová, Daniela (oponent)
Práce podává ucelené informace o problematice nechtěného těhotenství, které úzce souvisí se systémem náhradní péče o dítě. Stěžejním tématem je pěstounská péče na přechodnou dobu představující náhradní rodinnou péči jako alternativu k péči ústavní. Jedná se o krátkodobou formu péče, která je využitelná u dětí, které mají reálné vyhlídky na rychlé umístění do nějaké formy péče trvalé. Děti se mohou vrátit do své biologické rodiny či být osvojeni náhradními rodiči. V teoretické části práce je uveden i vliv náhradní péče na psychomotorický a emocionální vývoj dítěte, tedy dopad ústavní či rodinné péče na budoucnost nechtěných dětí. Cílem práce bylo zjistit, zda pěstounská péče na přechodnou dobu přináší dítěti více benefitů než traumat. Praktická část práce je zpracována jako kazuistika chlapce, nechtěného jeho matkou, který byl několik měsíců svěřen do péče přechodných pěstounů. Opírá se informace ze soudních spisů, lékařských zpráv, rozhovorů s pěstouny a adoptivními rodiči a návštěv chlapce v obou rodinách. Výsledky pozorování vývoje dítěte v náhradních rodinách jsou porovnány s odbornou literaturou a výsledky lékařských vyšetření dítěte, které chlapec absolvoval během krátkodobé pěstounské péče. Ze zpracované kazuistiky vyplývá, že dítě v přechodné pěstounské péči nemusí být traumatizováno ztrátou...
Profesionální pěstouni jako součást systému náhradní rodinné péče v ČR
Vošahlíková, Radka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce "Profesionální pěstouni jako součást systému náhradní rodinné péče v ČR" se zabývá otázkou pěstounské péče na přechodnou dobu a profesionálními pěstouny v České republice. Popisuje systém náhradní rodinné péče v ČR a dále profesionální pěstounskou péči jako další možnost péče o děti, které nemůžou vyrůstat ve svých biologických rodinách. Institut profesionální pěstounské péče je v práci popsán nejdříve obecně, z čeho vychází, jak by měl fungovat, jaké cíle sleduje a jak je profesionální pěstounská péče realizována v zahraničí. Následně se práce zaměřuje na profesionální pěstounskou péči v ČR, jakou má v současné době podobu, jak ji vnímají různí odborníci z oblasti péče o ohrožené děti a jaké jsou její výhledy do budoucna. Nakonec je profesionální pěstounská péče zhodnocena za pomoci SWOT analýzy, přičemž jsou v práci uvedeny také dva možné scénáře budoucího vývoje profesionální pěstounské péče v ČR.
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření uceleněj

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.