|
|
Non-pharmacological methods for influencing memory consolidation during sleep
Němcová, Monika ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Spánek hraje zásadní roli v mnoha fyziologických procesech lidského organismu, jako je i konsolidace paměti. Pozitivní účinky spánku na konsolidaci paměti jsou známy již dlouho, ale pouze ve dvou posledních desetiletích byla znalost propojení mezi spánkem a pamětí využita k navržení intervencí, které by zlepšovaly konsolidaci paměti ve spánku. Dva z těchto přístupů jsou předmětem studia této práce: zpětnovazebná akustická stimulace (CLAS, z angl. "closed-loop auditory stimulation") a cílená reaktivace paměti (TMR, z angl. "targeted memory reactivation"). CLAS a TMR mají významný klinický potenciál, protože jde o nefarmakologické metody, což minimalizuje riziko závislosti a abusu. Zároveň na mozek nepůsobí exogenními silovými poli, a jsou proto považovány za bezpečnější než jiné podobné intervence. Cílem této práce je podrobně popsat CLAS a TMR, zhodnotit faktory ovlivňující jejich efektivitu a představit jejich klinický potenciál v léčbě nemocí spojených s pamětí.
|
|
|
Tvorba snoezelen místnosti pro žáky s těžkým mentálním a kombinovaným postižením
Hůrková, Lucie ; Volemanová, Marja Annemiek (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou Snoezelen místnosti, jejími charakteristikami a vlastnostmi. Blíže se věnuje tvorbě snoezelenu pro žáky s mentálním a kombinovaným postižením, kteří se vzdělávají na základních školách speciálních. Práce popisuje cílovou skupinu, definuje snoezelen metodu a popisuje její vznik a vývoj u nás a v zahraničí. Hlavním cílem práce je čtenáři přiblížit, jak místnosti vznikají, a co je zapotřebí vědět, než se rozhodne pustit do realizace snoezelen místnosti. Tyto informace práce čerpala především od speciálních pedagožek, které snoezeleny provozují v zařízeních, kde působí např. na školách. Diplomová práce se dotýká i tématu vzdělávání na speciálních školách, metod práce s těmito žáky a popisuje druhy expresivních terapií, terapií, bazální stimulaci a stimulaci smyslů. Práce též reflektuje kvalifikační kurz Snoezelen- MSE v teorii a praxi, který byl hlavním zdrojem. Výstupem práce je navržený model místnosti, popis vybavení a aktivity, které jsou vhodné pro práci se znevýhodněnými žáky.
|
|
|
Vliv stresu v rané ontogenezi na behaviorální charakteristiky hlodavců
Chumová, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Stres a senzorická stimulace v rané postnatální ontogenezi představují proměnné, jejichž působení se může významně uplatňovat při vývoji neuroendokrinologické soustavy hlodavců a prostřednictvím toho při formování behaviorálního fenotypu v dospělosti. Variabilita a podnětnost prostředí působí především skrze mateřskou péči. Její míra a kvalita ovlivňuje funkci HPA osy a hormonální nastavení mláďat v průběhu tzv. hyporesponzivní periody, během níž jsou potomci za standardních podmínek výrazně odolnější vůči působení stresorů. Tento mechanismus umožňuje optimální vývoj oblastí mozku - hipokampu, amygdaly a prefrontálního kortexu, které hrají klíčovou roli při utváření chování v dospělosti. Absence mateřské péče během prvních tří týdnů života a sociálního kontaktu v období odstavu představuje u hlodavců jeden z největších stresorů rané ontogeneze. Zatímco handling (krátkodobé odloučení od matky) působí na vývoj emocionality, kognitivních schopností převážně pozitivně, protrahovaná a opakovaná maternální separace či předčasný odstav způsobují skrze absenci mateřské péče změny v reaktivitě na stres a dlouhodobé zhoršení v řadě behaviorálních znacích. Tato práce je zaměřena na shrnutí neuroendokrinologických a behaviorálních důsledků stresu a senzorické stimulace v rané ontogenezi s důrazem na roli...
|
|
|
Stres v rané ontogenezi a jeho vliv na rozvoj kognitivních schopností u zvířat
Lukavská, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Stres je významným faktorem ovlivňujícím jak aktuální, tak dlouhodobé nastavení organismu na určité situace. Hormonálně může stres skrze aktivaci HPA osy a přes její zpětnou vazbu ovlivňovat i některé neurální dráhy, zejména frontální kortex, hipokampus a amygdalu. Změny v těchto oblastech mozku mohou v průběhu postnatálního vývoje značně ovlivnit i chování a kognici jedince. Zmíněný efekt stresu na kognitivní funkce je ovlivněn zejména načasováním působení stresu vzhledem k postnatálnímu rozvoji výše zmíněných oblastí. Kromě tohoto načasování je nutné brát v úvahu i celou řadou dalších faktorů jako je predikovatelnost a míra kontroly nad stresovou situací. Souhrn těchto a dalších faktorů ovlivňuje, jaký konkrétní dopad na kognici jedince bude stresor mít. Akutní či dlouhodobý mírný stress (senzorická stimulace) zvyšuje individuální kognitivní schopnosti. Naopak příliš silný, nepredikovatelný, či nekontrolovatelný stres má na kognitivní performanci účinek negativní. Není však jednoduché najít spolehlivý marker stresové situace. V postnatálním období se u savců setkáváme s tzv. hyporesponzivní periodou, která se vyznačuje stresovou odolností a která je výrazně ovlivněna dostatkem či nedostatkem mateřské péče. S náznakem této periody se setkáváme i u ptáků a ryb. Role mateřské péče a její absence...
|
host ::
RSS.