|
| |
|
|
Úloha cytokinů v podpoře maligních vlastností glioblastomů
Fortelková, Nikol ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Zora (oponent)
Nádorové mikroprostředí glioblastomu (GB) je velice komplexní a dále se mění při radioterapii a chemoterapii způsobem, který podporuje maligní vlastnosti glioblastomu včetně invazivity, která podporuje agresivní recidivu nádoru. Na těchto změnách nádorového mikroprostředí se podílí fenomén buněčné senescence a buněčné odpovědi na stres, která je doprovázena specifickým sekretomem, takzvaným se senescencí asociovaným sekrečním fenotypem (SASP). Pro SASP je typická sekrece růstových faktorů, komponent extracelulární matrix a remodelujících enzymů, ale především prozánětlivých cytokinů, které mohou podporovat maligní vlastnosti GB. Tato práce je literární rešerší úlohy vybraných cytokinů SASP (IL-6, IL 1β, IL-8, IL-1α, TGF-β, CCL2, TNF-α) v podpoře maligních vlastností glioblastomu. Klíčová slova: glioblastom (GB), senescence, SASP, maligní vlastnosti, cytokiny
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
| |
|
|
Rizika sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí
HŮLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá riziky sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou rizika sociálního vyloučení u seniorů žijících samostatně, a identifikovat důvody, které vedou seniory žijící v domácím prostředí nevyužívat sociální služby. Tato práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na definování hlavních pojmů týkajících se bakalářské práce. V empirické části byly stanoveny dvě výzkumné otázky týkající se rizik sociálního vyloučení seniorů žijících v domácím prostředí a důvodů, které vedou seniory žijících samostatně nevyužívat sociální služby. Pro získání odpovědí vytyčených výzkumných otázek byla využita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen šesti informanty, kteří byli vybíráni v kombinaci dvou způsobů výběru - metoda sněhové koule a kvótní výběr. Zdravotní stav jako jeden z mnoha rizik může stát za vznikem sociální exkluze seniorů žijících v domácím prostředí. Dále výsledky poukazují na omezené finanční prostředky, sníženou soběstačnost a omezené společenské kontakty. Za možné důvody nevyužívání sociálních služeb můžeme považovat například nízkou informovanost o sociálních službách, jejich sjednávání a finanční ohodnocení, soběstačnost, zajištění případné péče či odvozu okruhem blízkých. Konečné výsledky mohou sloužit ke zvýšení povědomí veřejnosti o rizicích, které vedou ke vzniku sociálního vyloučení. Dále by měly posloužit organizacím poskytující sociální služby jako zpětná vazba pro zvýšení informovanosti o daných poskytovaných službách.
|
|
|
Vztah mezi délkou ocasních per a atraktivitou samců vlaštovky obecné
Záleská, Josefína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), a především její evropský poddruh Hirundo rustica rustica, patří z hlediska výzkumu pohlavního výběru mezi nejstudovanější druhy. Samci tohoto poddruhu mají v průměru výrazně delší krajní ocasní pera než samice, přičemž se na základě studií u vícero evropských populací předpokládá, že právě tento ornamentální znak hraje v pohlavním výběru tohoto poddruhu důležitou roli. Délka samčích ocasních per byla spojena s některými hlavními parametry určujícími atraktivitu jedince v rámci sociálně monogamního systému párování, jako je například časné spárování se a časná iniciace hnízdění, pravděpodobnost opakované snůšky v jedné hnízdní sezóně či počet úspěšně vyvedených mláďat. Cílem této práce bylo zhodnotit, nakolik je délka ocasních per rozhodujícím znakem spojeným s atraktivitou samců v jihočeské populaci vlaštovky obecné. Výsledky práce naznačují, že délka ocasních per samců je v této populace atraktivním znakem, spojeným s vícero reprodukčními výhodami. KLÍČOVÁ SLOVA Pohlavní dimorfismus, pohlavní výběr, vlaštovka obecná, počátek hnízdění, atraktivita, reprodukční úspěch, věk, prodloužený ocas
|
|
|
The biology of aging in Nothobranchius fishes
Žák, Jakub
Stárnutí lidské populace a následné bezprecedentní demografické změny ve společnosti vedly nevyhnutelně ke zvýšené pozornosti vědců k výzkumu stárnutí. Stárnutí je v biologii definováno jako pokles kvality fyziologických funkcí a rostoucí riziko úmrtí související s rostoucím věkem. Většina výzkumu stárnutí se provádí v laboratorním prostředí. Proto existuje velmi málo poznatků o biologii volně žijících populací u druhů, které jsou využívány jako modelové organismy v laboratoři. Nicméně jejich znalost je důležitá pro správnou interpretaci laboratorních výsledků. Tato disertační práce prostřednictvím šesti prvoautorských a pěti druhoautorských prací kombinuje poznatky z terénního a laboratorního výzkumu stárnutí (a životních strategií souvisejících se stárnutím) krátkověkého halančíka Nothobranchius furzeri. V práci je popsán rychlý vývin halančíka, který je schopen v přírodě dospět během 14 dní od vylíhnutí a také jeho extrémně rychlý růst v přírodě. Obě tyto životní strategie zásadně ovlivňují stárnutí organismu. Další část dizertace popisuje, jak prostředí ovlivňuje stárnutí. Nejprve byly zjištěny preferované tělesné teploty halančíků rodu Nothobranchius, charakterizovány denní výkyvy prostředí a chování v divokých populacích. Na základě těchto poznatků byl testován vliv ekologicky relevantních...
|
|
|
Vliv chemoterapie a genotoxického stresu na imunologické vlastnosti nádorových buněk.
Horňáková, Michaela ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Léčba rakoviny stále zahrnuje užívání chemoterapeutických agens, které mají různé účinky na rakovinné buňky. K těmto patří například přímá toxicita k rakovinným buňkám, indukce imunologické smrti a změny ve fenotypu rakovinných buněk. V posledním desetiletí se mnoho výzkumných týmu zabývalo indukcí genotoxického stresu a buněčné senescence, kterou chemoterapie může navodit. Přestože vyvolání senescence v rakovinných buňkách je důležitým mechanismem pro potlačení nádorů, je neustále poskytováno více a více důkazů, že indukce senescence chemoterapií není vždy pro pacienty výhodná. Senescentní buňky jsou spojeny se specifickým sekrečním fenotypem, který jim umožňuje měnit jejich mikroprostředí, ovlivňovat protinádorovou imunitu, vyvolat potlačení nádorů a dokonce podporovat růst nádorů. Díky tomu eliminace senescentních buněk vrozenou či specifickou imunitou, což lze umocnit imunoterapií, může být důležitou překážkou pro růst nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role mitochondriálního energetického metabolismu v buněčné senescenci
Zima, Michal ; Trnka, Jan (vedoucí práce) ; Pecinová, Alena (oponent)
Buněčná senescence představuje trvalé zastavení buněčného cyklu a je chápána jako aktivní odpověď buňky na nejrůznější formy stresu, jakými jsou zejména aktivace některých onkogenů, vystavení působení určitým cytokinům či chemikáliím, hyperoxie a v neposlední řadě také poškození a ztráta ochranných telomerických sekvencí chromozómů - obecně poškození DNA. Senescentní buňky jsou charakteristické svým protáhlým a zploštělým buněčným tělem. Rozsáhlé změny genové exprese u senescentních buněk mohou hypoteticky vést též ke zvýšení hladin určitých povrchových proteinů. Jedním z takových proteinů může být i buněčná adhezivní molekula L1 (L1CAM), která je v populaci buněk exprimována heterogenně. Tato práce popisuje dosavadní poznatky týkající se výzkumu buněčné senescence, jejích charakteristik i způsobů jejího navození. Práce dále dává do souvislosti výskyt L1CAM u senescentních buněk linie A375 a zaměřuje se na výzkum dvou subpopulací, a sice na subpopulaci exprimující L1CAM v malém množství a na subpopulaci exprimující L1CAM ve větším množství (v rámci jedné populace došlo k vysortování těchto dvou subpopulací). Ústřední otázkou práce je měření spotřeby kyslíku a extracelulární acidifikace populace senescentních buněk exprimující malá a velká množství L1CAM pomocí metabolického analyzátoru Seahorse...
|
host ::
RSS.