|
|
Sebehodnocení žáků na 2.stupni ZŠ
Reine, Petra ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sebehodnocení žáků na druhém stupni základní školy. Jejím cílem bylo popsat možnosti rozvoje sebehodnocení v kontextu školního hodnocení a konkrétně v rámci hodin výchovy ke zdraví v 6. ročnících. To znamenalo navrhnout a uplatnit způsoby rozvoje sebehodnocení na 2. stupni základní školy a následně celý proces popsat a reflektovat. Teoretická část se zaměřuje na hodnocení žáků ve škole, včetně analýzy aktuálních kurikulárních dokumentů a legislativy. Dále jsou zde popsány prvky, které žákovo učení podporují. Poslední díl teoretické části je věnován sebehodnocení. Kromě vymezení pojmu je zde popsáno, jak sebehodnocení působí na žáka a nechybí ani prezentace různých technik sebehodnocení. Akční výzkum se stal podkladem pro zpracování praktické části. Popisuje cestu k sebehodnocení včetně překonávání drobných překážek, které během výzkumu nastaly. Výzkum byl realizován v 6. třídách základní školy v hodinách výchovy ke zdraví. Přípravná fáze se věnovala studiu a analýze školních dokumentů. Následoval úvodní sběr dat, jednalo se o pozorování žáků a dále o rozhovory, které měly za cíl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti se školním hodnocením a sebehodnocením. V další fázi došlo k prvnímu pokusu o zavedení sebehodnocení do výuky, ten však byl přerušen hned ze...
|
|
|
Sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ
Škachová, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce má teoreticko - empirický charakter. Práce je zaměřena na sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ. Cílem této práce je zjistit a interpretovat, jaké metody a nástroje využívají učitelé prvního stupně pro hodnocení s cílem vést žáky k sebehodnocení. Teoretická část se zaměřuje na účel a smysl sebehodnocení, jaké má sebehodnocení postavení v hodnotících postupech učitele a také žákovským vývojem, který je pro sebehodnocení velice podstatný. Tato část se soustředí také na učitelské kompetence, které jsou základem k tomu, aby byl učitel schopen vést žáky k hodnocení. Praktická část má zjišťující povahu kvalitativního šetření. Výzkumná část obsahuje cíle, metody a výzkumné otázky: Jaké je využití metod při vedení žáků k sebehodnocení? Jaká je zkušenost žáka se sebehodnocením? Tato část se soustředí na případové studie cíleně vybraných učitelek, odpovědi učitelů a žáků, které byli zjištěny z otázek dotazníku. Dále se zaměřuje na analýzu portfolií, které mají pozitivní dopad na sebehodnocení dítěte. V závěru této práce byly výše zmiňované otázky zodpovězeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, sebehodnocení, učitel, žák, formativní hodnocení, vývoj, učitelské kompetence
|
|
|
Formativní hodnocení na 1.stupni ZŠ
Cée, Iveta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak učitelé vedou své žáky k sebehodnocení a jak to souvisí s typem jejich vyučovacího stylu. Teoretická část charakterizuje znaky jednotlivých vyučovacích stylů, které z těchto prostředí je vhodnější pro rozvoj sebehodnocení žáků, zvláštnosti jednotlivých vývojových období a schopnost sebehodnocení žáků v těchto vývojových obdobích. V praktické části se věnuji prostřednictvím případové studie, výzkumu vyučovacích stylů deseti učitelů 1. stupně základních škol a jejich vliv na sebehodnocení žáků. Pro výzkumný úkol jsem využila zpracování dat pomocí metod pozorování a interview. Další použitou metodou je akční učitelský výzkum, kterým jsem se pokusila zjistit vlastní vyučovací styl a zda a jaké úrovně sebehodnocení jsou schopni žáci pátého ročníku. Výsledky výzkumu poukazují na vliv vyučovacího stylu učitele na sebehodnocení žáků. Vyučující s převahou facilitačního nebo liberálního vyučovacího stylu skutečně vedou žáky k sebehodnocení. Žáci pátého ročníku, kteří nebyli vedeni k sebehodnocení od ročníku prvního, nejsou schopni sebehodnocení úrovně středního školního věku.
|
host ::
RSS.