|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Art of Self-Deception: Unreliable Narration and Its Motivation in Kazuo Ishiguro's An Artist of the Floating World and The Remains of the Day
Zbořil, Jonáš ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této práce je analýza nespolehlivého vyprávění a jeho motivace ve dvou románech Kazua Ishigura, Malíř pomíjivého světa (1986) a Soumrak dne (1989) s využitím taxonomií Zuzany Foniokové a Jamese Phelana a Mary Patricie Martin. Ve své teoretické části tato práce zkoumá koncept nespolehlivosti v současné naratologii, dále studuje sebeklam a paměť, dva fenomény, jejichž pochopení je nezbytné pro správnou interpretaci nespolehlivého vyprávění v obou zmíněných románech. Praktická část této práce obsahuje analýzu textových signálů nespolehlivosti, která slouží jako důkaz komplexonosti Ishigurových narativních strategií. Shrnutím této práce je, že vyvrcholení obou textů spočívá v porozumění, respektive vyslovení vlastního sebeklamu, který je primárním zdrojem jejich nespolehlivosti. KLÍČOVÁ SLOVA Kazuo Ishiguro, nespolehlivé vyprávění, sebeklam, paměť, Malíř pomíjivého světa, Soumrak dne
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
|
|
Měření sociální žádoucnosti v podmínkách zkouškové situace
Francová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Bakalářská práce se věnuje míře sociálně žádoucího stylu odpovídání v dotazníku BIDR-CZ (Balanced Inventory od Desirable Responding, Paulhus 1984; v české úpravě Preiss a Mačudová, 2013) v reálné situaci psychologicko-diagnostického vyšetření a následnému srovnání výsledků mezi experimentální a kontrolní skupinou. Experimentální skupinu tvoří kandidáti na funkci soudce, státního zástupce a exekutora. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve skóre BIDR-CZ mezi experimentální a kontrolní skupinou. Skóre kandidátů na profesi v justici bylo statisticky významně vyšší v celkové škále i v obou subškálách než skóre osob z kontrolní skupiny. První část práce uvádí teoretické vymezení sociální desirability, definic, terminologie a rozdělení tohoto pojmu. Dále obsahuje pojetí sociální desirability jako odpověďového stylu, zkoumání validity testových metod pod jejím vlivem a přehled zahraničních výzkumů, které se tímto tématem zabývají. Také je zde podrobně zmíněn proces výběru justičních čekatelů v České republice, podmínky dané zákonem i testové metody použité během vyšetření. Klíčová slova: BIDR, sociální desirabilita, kontrola dojmu, sebeklam, sebeprezentace, zkreslení odpovědi.
|
|
|
Vina a provinění: problém zodpovědnosti
Pacovská, Kamila ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Kohák, Erazim (oponent) ; Cowley, Christopher (oponent)
(česky) Disertační práce se zabývá pojmem viny a provinění v kontextu současné anglosaské etiky. Navazuje přitom na vývoj od 50. let 20. století, kdy došlo k systematické kritice jednostranného zájmu dosavadní tradice o epizodické jednání a jeho správnost či zavrženíhodnost. Během následného rozvoje etiky ctností a rozšíření předmětu etiky na charakter a život člověka byla současně rehabilitována oblast morální psychologie, a tím i oblast nahodilých aspektů morální zkušenosti. Tento vývoj v etice představuje první kapitola, zatímco kapitola druhá se zabývá otázkou, jaký dopad má rozšíření předmětu etiky na pojetí morálního soudu a zodpovědnosti. Uvidíme, že pojem zodpovědnosti se rozdvojuje na zodpovědnost za (vnitřní) chybu jednajícího, jíž se zabývá zbytek druhé kapitoly, a zodpovědnost za provinění samotné. Právě na pojetí zodpovědnosti za provinění a na problémy vznikající kvůli komplexnímu vztahu tohoto pojmu k náhodě a nahodilosti se zaměřuje zbytek práce. Prvním problémem je vztah člověka k jeho vině. Vina vzniká skrze zavrženíhodné jednání, za které člověka můžeme činit zodpovědným, tj. kdy můžeme přenést hodnocení z činu na jednajícího. Tento přenos je možný pouze u dobrovolného jednání, jehož podmínky definujeme ve třetí kapitole. Viníkovi však vyčítáme kromě vnitřní chyby - dobrovolného...
|
host ::
RSS.