|
| |
|
|
Návrh metodiky vytváření zákonných rezerv na sanace a rekultivace území dotčených dobýváním nerostných surovin
Zárubová, Kateřina ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Miksch, Andre (oponent)
Ekonomie životního prostředí je aktuálním tématem současné ekonomie. Do této oblasti spadá i optimalizace financování ochrany krajiny a její návrat do rovnovážného stavu po ukončení těžby. Práce "Návrh metodiky vytváření zákonných rezerv na sanace a rekultivace území dotčených povrchovým dobýváním nerostných surovin" mapuje současné postupy při vytváření finančních rezerv na sanace a rekultivace. Zaměřuje se na povrchovou těžbu a to jak malých tak i velkých ložisek. Analýza jednotlivých postupů je provedena porovnáváním kladů a záporů. Metoda by měla být optimální, jak z hlediska organizací, tak i zájmů státu. Možné situace jsou popsány na názorných grafech, které rovněž do dostatečné hloubky rozebírají danou problematiku. Práce se opírá zejména o zákony a předpisy. Závěrem docházím k tomu, že neexistuje žádná univerzální optimální metoda tvorby rezerv všeobecně aplikovatelná na všechny typy ložisek, vždy musí být přihlédnuto ke konkrétním podmínkám s provedením potřebných analýz.
|
|
|
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
|
|
|
Informovanost a postoje obyvatelstva Mydlovar v návaznosti na rizika úniku radioaktivity z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary
HUSOVÁ, Iva
V jižních Čechách, v blízkosti města České Budějovice, mezi obcemi Mydlovary, Nákří, Olešník, Zahájí a Dívčice se nachází 286 ha uranových odkališť spolu s bývalou chemickou úpravnou uranové rudy nazývanou MAPE Mydlovary. Přestože činnost této společnosti byla v roce 1991 ukončena, jsou zde trvale nalézány důležité kontaminanty odkališť, mezi něž patří prašnost, emise radonu a mimo jiné další i gama záření. Přitom emise radonu představují stále riziko pro okolní obyvatelstvo a jeho vzdušný transport i pro další území. Obyvatelé v širokém okolí jsou tedy již dlouhodobě zatíženi zvýšenými dávkami záření. Bakalářská práce pojednává o negativních důsledcích bývalé provozovny uranových rud MAPE Mydlovary na lidské zdraví a zároveň popisuje průběh likvidačních prací probíhající v dané lokalitě. Dále se tato práce zabývá názory, postoji a mírou informovanosti občanů Mydlovar o poškozeném území. Teoretická část bakalářské práce je koncentrována nejprve na stručnou charakteristiku a historii bývalé provozovny uranových rud, dále jsou zde popsány následky činnosti MAPE Mydlovary a s tím související rizika (např. zvýšené dávky radonu), která ohrožují obyvatele přilehlých obcí. V další části jsou uvedeny informace pojednávající o prováděné sanaci v dané lokalitě a s ní přidružené problémy. Praktická část bakalářské práce je věnována samotnému výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda a jakou měrou jsou obyvatelé Mydlovar informováni o možném poškození půd, vody, ovzduší a možným negativním dopadem na jejich zdraví. Dále nás výzkum informuje, jaké postoje obyvatelé zaujímají k probíhající sanaci v této lokalitě a jak by si přáli poškozenou oblast po ukončení sanace využít. Pro uskutečnění výzkumu bylo osloveno 73 obyvatel obce Mydlovary v období leden-březen 2010. Z výsledků výzkumu vyplývá poměrně vysoká informovanost obyvatel o negativních dopadech na jejich zdraví vlivem radioaktivních látek a nebezpečných kontaminantů, zároveň poukazují na nedostatečnou informovanost respondentů o probíhající sanaci a nastiňují, co obyvatele v současné době sužuje.
|
|
|
Sanace staré skládky Písek - Ptáčkovna
CHOMA, Michal
Cílem této práce je shrnout a zhodnotit sanaci skládky Písek {--} Ptáčkovna. Skládka nebyla z finančních důvodů sanována běžným způsobem. Byla provedena nejlevnější a nejjednodušší opatření. Přestože skládka po deseti letech od provedení sanace stále ovlivňuje okolní prostředí, a to zvýšenou koncentrací rozpuštěných látek ve skládkovém výluhu, který je vypouštěn do přilehlé vodoteče, nebylo prokázáno žádné významné ohrožení okolních ekosystémů.
|
|
|
Sanace rodiny z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
FELENDOVÁ, Eliška
V diplomové práci jsem se zaměřila na problém sanace rodiny z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi při ozdravování rodiny. Cílem mé práce bylo zmapovat spokojenost sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v ČR s kvalitou práce s rodinami, které evidují a spolupráci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ČR s nestátními neziskovými organizacemi, které se podílejí na sociální práci s problémovými rodinami.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
|
Finanční tíseň podniku a možnosti jejího řešení
Adamec, Tomáš ; Ducheček, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá příčinami vzniku finanční tísně, možnostmi jejího měření a některými modely predikce finanční tísně. Dále obsahuje popis dodatečných nákladů finanční tísně a hodnotí stav konkurzního řízení v České republice. V závěru se práce věnuje možnostem řešení finanční tísně, konkrétně metodám záchovným i nezáchovným.
|
|
|
Staré ekologické zátěže
Augustová, Lucie ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ekologických zátěží na území České republiky. Na příkladě konkrétní lokality analyzuji vývoj jednotkových nákladů vynaložených na odstranění nadměrného znečištění životního prostředí ve třetí etapě probíhajících sanančích prací. Dále hodnotím úspěšnost provedené sanace porovnáním litimních hodnot škodlivých látek v životním prostředí stanovených zadavatelem zakázky a výsledků, kterých dosáhla sanujcící firma.
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty problematiky brownfieldů
Koščová, Petra ; Heřman, Jan (vedoucí práce) ; Zeman, Karel (oponent)
Charakteristika problematiky brownfieldů, základní přehled mezinárodních zkušeností. Důvody vzniku brownfieldů a současná situace v České republice se zaměřením především na nástroje řešení, příslušné instituce a jejich programy a související legislativu. Příklady některých realizovaných projektů. Stručný návrh strategie, včetně institucionálního zajištění a výčtu některých možností, jak předcházet vzniku nových brownfieldů.
|
host ::
RSS.