Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
Komplexní studium biologických účinků vybraných typů sojových výrobků
Ručková, Michaela ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Sója luštinatá a výrobky z ní je napříč laickými i odbornými názory velmi rozporuplnou luštěninou. Jedni ji označují téměř za „superpotravinu“, druzí se jí obloukem vyhýbají kvůli obsahu biologicky aktivních látek s nejasným účinkem na organismus. Jelikož již byly na sóji luštinaté provedeny mnohé, často se mezi sebou značně lišící studie, není snadné její problematiku jednoduše uchopit. Cílem teoretické části této diplomové práce je proto utřídění již publikovaných vědeckých poznatků do přehledné rešerše a ujasnění současného stavu řešené problematiky. Experimentální část se pak zaměřuje na charakterizaci sóji a produktů z ní jak z hlediska analýzy obsahu účinných složek a určení antioxidačního a antimikrobiálního účinku, tak stanovení cytotoxického účinku na buněčné linie humánního heterogenního epitelu kolorektálního adenokarcinomu a myšího melanomu pomocí in vitro testování. Všechny získané informace a výsledky experimentů by mohly sloužit jako výchozí podklady pro další potenciální studium sóji a sójových produktů ať už v rámci disertační práce, tak při podávání grantového projektu.
Nutriční a mikrobiologická charakterizace sojového sýru tempeh
Sobotková, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tempeh patří mezi fermentované probiotické sójové výrobky. Díky jeho bohatému zdroji bílkovin, přítomnosti nenasycených mastných kyselin esenciálních pro člověka a vysoké hladině antioxidantů je hodnotnou výživovou potravinou. Teoretická část práce popisuje nutriční složení tempehu a sójových bobů. Jsou diskutovány pozitivní a negativní účinky sóji na lidské zdraví. Dále byly sledovány změny výživových složek způsobené fermentačním procesem a působením mikroorganismů. Experimentální část diplomové práce se zabývá mikrobiologickou analýzou tří druhů tempehu a využitím metody polymerázové řetězové reakce. Izolace DNA z produktů byla provedena pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických mikročástic F-kol 77ox a magnetických nanočástic F79/L3-PLL. V rámci nutriční analýzy byly studovány změny jednotlivých nutričních složek a dalších látek v sójových bobech po fermentaci tempehu. Ve výrobcích byl stanovován celkový obsah hlavních nutričních složek – sacharidů, lipidů a bílkovin. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie bylo analyzováno množství antioxidačních látek jako polyfenoly a flavonoidy. V práci bylo také provedeno stanovení množství vitaminu E pomocí HPLC a stanovení přítomnosti mastných kyselin pomocí GC ve vzorcích tempehu a bobů.
Development on the US Soybean market
Lorencová, Veronika
Bakalářská práce se věnuje stavu sójových bobů na americkém a světovém trhu. Literární část charakterizuje obecné tendence ve vývoji zemědělství a zároveň popisuje klíčové znaky zkoumané plodiny. Analytická část shrnuje vývojové trendy produkce sójových bobů na americkém trhu který je dále porovnáván s dalšími významnými producenty této plodiny. V rámci světového prostředí dokumentuje vývoj nabídky a poptávky, zahraničního obchodu a analyzuje projevy vzrůstu konkurence v daném odvětví. Zpracované výstupy umožní posoudit postavení USA na světovém trhu z hlediska zvolené komodity a budoucí trendy zkoumaného sektoru.
Komplexní studium biologických účinků vybraných typů sojových výrobků
Ručková, Michaela ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Sója luštinatá a výrobky z ní je napříč laickými i odbornými názory velmi rozporuplnou luštěninou. Jedni ji označují téměř za „superpotravinu“, druzí se jí obloukem vyhýbají kvůli obsahu biologicky aktivních látek s nejasným účinkem na organismus. Jelikož již byly na sóji luštinaté provedeny mnohé, často se mezi sebou značně lišící studie, není snadné její problematiku jednoduše uchopit. Cílem teoretické části této diplomové práce je proto utřídění již publikovaných vědeckých poznatků do přehledné rešerše a ujasnění současného stavu řešené problematiky. Experimentální část se pak zaměřuje na charakterizaci sóji a produktů z ní jak z hlediska analýzy obsahu účinných složek a určení antioxidačního a antimikrobiálního účinku, tak stanovení cytotoxického účinku na buněčné linie humánního heterogenního epitelu kolorektálního adenokarcinomu a myšího melanomu pomocí in vitro testování. Všechny získané informace a výsledky experimentů by mohly sloužit jako výchozí podklady pro další potenciální studium sóji a sójových produktů ať už v rámci disertační práce, tak při podávání grantového projektu.
Nutriční a mikrobiologická charakterizace sojového sýru tempeh
Sobotková, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tempeh patří mezi fermentované probiotické sójové výrobky. Díky jeho bohatému zdroji bílkovin, přítomnosti nenasycených mastných kyselin esenciálních pro člověka a vysoké hladině antioxidantů je hodnotnou výživovou potravinou. Teoretická část práce popisuje nutriční složení tempehu a sójových bobů. Jsou diskutovány pozitivní a negativní účinky sóji na lidské zdraví. Dále byly sledovány změny výživových složek způsobené fermentačním procesem a působením mikroorganismů. Experimentální část diplomové práce se zabývá mikrobiologickou analýzou tří druhů tempehu a využitím metody polymerázové řetězové reakce. Izolace DNA z produktů byla provedena pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických mikročástic F-kol 77ox a magnetických nanočástic F79/L3-PLL. V rámci nutriční analýzy byly studovány změny jednotlivých nutričních složek a dalších látek v sójových bobech po fermentaci tempehu. Ve výrobcích byl stanovován celkový obsah hlavních nutričních složek – sacharidů, lipidů a bílkovin. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie bylo analyzováno množství antioxidačních látek jako polyfenoly a flavonoidy. V práci bylo také provedeno stanovení množství vitaminu E pomocí HPLC a stanovení přítomnosti mastných kyselin pomocí GC ve vzorcích tempehu a bobů.
Development on the US Soybean market
Lorencová, Veronika
Bakalářská práce se věnuje stavu sójových bobů na americkém a světovém trhu. Literární část charakterizuje obecné tendence ve vývoji zemědělství a zároveň popisuje klíčové znaky zkoumané plodiny. Analytická část shrnuje vývojové trendy produkce sójových bobů na americkém trhu který je dále porovnáván s dalšími významnými producenty této plodiny. V rámci světového prostředí dokumentuje vývoj nabídky a poptávky, zahraničního obchodu a analyzuje projevy vzrůstu konkurence v daném odvětví. Zpracované výstupy umožní posoudit postavení USA na světovém trhu z hlediska zvolené komodity a budoucí trendy zkoumaného sektoru.
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.