|
|
Suburbanizace města Olomouc a její vlivy na jádrové město a okolí
Maršálková, Marcela ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na rezidenční suburbanizaci v rámci města Olomouce a jeho zázemí. Cílem práce je na základě dostupných dat určit míru intenzity suburbanizace jednotlivých sídel a podle tohoto hodnocení vybrat obce s vyšší intenzitou, které budou následně podrobeny šetření, dle kterého lze určit, do jaké míry jsou těmito procesy ovlivněny a co dokáží nabídnout svým občanům. Následně budou vybraná sídla hodnocena také z hlediska urbanistického a architektonického řešení nové zástavby. Na závěr bude provedena podrobná analýza nejintenzivněji suburbanizované obce.
|
|
| |
|
|
Srovnávací analýza nové zástavby v okolí města Brna
Uličný, Karel ; Fajkus, Jiří (oponent) ; Kledus, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje analýze podkladů pro realizaci nové zástavby v širším okolí města Brna. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá vymezením a charakterizací jednotlivých etap realizace stavebních parcel v podobě technických sítí a komunikací na zemědělských plochách (greenfields), určených pro residenční bydlení. V empirické části jsou uvedeny cíle a metodologie výzkumného šetření a je rozdělena na dvě části. První část případové studie se věnuje porovnávání a analyzování nákladů a výnosů developera vybraných lokalit satelitních městeček. V části druhé je upřena pozornost na samotný vývoj ceny pozemků a poukazuje na položky ovlivňující zisk či ztrátu developera. V poslední kapitole se autor práce věnuje tvorbě předběžného výpočtu, pomocí kterého může developer zjistit, zda vybraný projekt satelitního městečka bude úspěšný, nebo nikoli. V závěru diplomová práce poukazuje na důležité faktory, ovlivňující úspěch projektu satelitního městečka.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
SASHA
Kadaňka, Petr ; Mazanec, Martin (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Ústředním tématem práce je interpretace pocitů týkajících se problematiky mizejících krajinných hodnot na úkor neřízeného extenzivního rozvoje příměstských oblastí. Jedná se o subjektivní myšlenkový produkt několikaleté zkušenosti v rámci architektonické praxe, zahrnující mimo jiné i vlastní účast na obdobné invazivní výstavbě. Tato empirie vyústila v nepřetržité kladení si otázek dotýkajících se etického jednání a zodpovědnosti. Klíčovými pojmy jsou suburbanizace, sídelní kaše, development, satelitní město, periferie, transformace aury místa v „neauru”. Nedílnou součást práce reprezentují úvahy o obecné pozici objektu v rámci hierarchie (sub)urbánního prostoru. Objektem zde nejsou myšleny pouze pozitivní příklady mající podobu estetických, orientačních nebo vegetačních prvků. V centru zájmu je i jeho odvrácená forma — odpad, utilitární technické a funkční prvky nebo třeba zdánlivě nekonečná kolonizace veřejného prostranství osobními automobily. Kolonizace naší mysli. Všechny prostorotvorné objekty jsou zároveň i psychotvorné. Jejich mentální dopad může působit blahodárně, může vzbuzovat afekt nebo pohnutí. Co ale když objekty ve veřejném prostoru zcela chybí? Urbánní objekt nemá daleko k pozici artefaktu, rekvizity každodenního života, která člověku nepatří fyzicky, ale duševně.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Suburbanizace Středočeského kraje a její vztah ke zdraví
Majerová, Vendula ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Cílem diplomové práce "Suburbanizace Středočeského kraje a její vztah ke zdraví" je evaluačně zaměřený výzkum nekoordinované suburbanizace Středočeského kraje ve vztahu ke zdraví jeho obyvatel. V práci je na základě formulovaných cílů a otázek použita vhodná kombinace metod (metoda myšlenkových map, analýza aktérů, analýza událostí veřejné politiky, srovnání, rozhovory), které umožňují proniknout do procesu suburbanizace ze všech podstatných hledisek. Vzhledem ke komplexnosti předmětu výzkumu jsou využity multidisciplinární teoretické koncepty, např. determinanty zdraví, urbanismus, udržitelný rozvoj, kvalita života či společenská transformace. Vedle těchto teoretických konceptů jsou v první části představeny problémy, které může nekoncepční a nekoordinovaný rozvoj sídel, tzv. urban sprawl (sídelní kaše), přinášet pro zdravotní stav obyvatel. Tyto problémy souvisejí s kvalitou ovzduší, fyzickou aktivitou, dopravou, dostatkem a kvalitou vody, mentálním zdravím, sociálním kapitálem a zdravím specifických populačních skupin. Výzkum identifikuje role, zájmy a jednání relevantních aktérů. Prokazuje, že současná vlna suburbanizace Středočeského kraje má, vzhledem ke své nevyváženosti, nekoordinovanosti a nekoncepčnosti, potenciál ovlivnit zdraví a kvalitu života svých obyvatel a přináší s sebou řadu...
|
|
|
SASHA
Kadaňka, Petr ; Mazanec, Martin (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Ústředním tématem práce je interpretace pocitů týkajících se problematiky mizejících krajinných hodnot na úkor neřízeného extenzivního rozvoje příměstských oblastí. Jedná se o subjektivní myšlenkový produkt několikaleté zkušenosti v rámci architektonické praxe, zahrnující mimo jiné i vlastní účast na obdobné invazivní výstavbě. Tato empirie vyústila v nepřetržité kladení si otázek dotýkajících se etického jednání a zodpovědnosti. Klíčovými pojmy jsou suburbanizace, sídelní kaše, development, satelitní město, periferie, transformace aury místa v „neauru”. Nedílnou součást práce reprezentují úvahy o obecné pozici objektu v rámci hierarchie (sub)urbánního prostoru. Objektem zde nejsou myšleny pouze pozitivní příklady mající podobu estetických, orientačních nebo vegetačních prvků. V centru zájmu je i jeho odvrácená forma — odpad, utilitární technické a funkční prvky nebo třeba zdánlivě nekonečná kolonizace veřejného prostranství osobními automobily. Kolonizace naší mysli. Všechny prostorotvorné objekty jsou zároveň i psychotvorné. Jejich mentální dopad může působit blahodárně, může vzbuzovat afekt nebo pohnutí. Co ale když objekty ve veřejném prostoru zcela chybí? Urbánní objekt nemá daleko k pozici artefaktu, rekvizity každodenního života, která člověku nepatří fyzicky, ale duševně.
|
|
|
Adaptability of the Suburban Environmental Structure
Jenčková, Barbora
Volná krajina suburbánního území stále ještě vytváří prostor pro formování nových sídelních struktur. Některé nové stavby v perimetru velkých měst vznikají ve vazbě na stávající sídla jako odezva na poptávku v sídle či regionu, mnohé jsou však na místních podmínkách a potřebách téměř nezávislé. Zatímco na okrajích původních obcí se rozvíjí nová monofunkční zástavba pro bydlení, ve volné krajině se nově utvářejí průmyslové a logistické areály, které výrazně ovlivňují krajinu i obraz sídel. Zejména se jedná o areály a objekty nadmístního využití, jejichž vznik je determinován potřebou v globálním kontextu a které jsou vázané na existenci nadmístní dopravní infrastruktury. V perimetru města Brna jsou v oblastech Židlochovicka a Kuřimska zkoumány vazby nových struktur na stávající osídlení, míra přínosu nových intervencí či naopak oslabení stávajících sídelních struktur těmito intervencemi a adaptabilita původních a nových struktur osídlení v souvislosti s těmito jevy.
|
host ::
RSS.