|
| |
|
|
Srovnání společenského postavení žen v České republice a v Mongolsku
Odtsetseg, Tsenguun ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Kramářová - Hezinová, Jitka (oponent)
V této práci sleduji vybrané aspekty postavení žen v různých kulturách, v tomto případě české a mongolské. Pro jejich analytické vyhodnocení jsem si vybrala tematické okruhy, týkající se především veřejného a rodinného života v kontextu politicko-společenského vývoje v obou zemích. V této souvislosti je hlavním předmětem mé bakalářské práce zejména snaha o poznání a pochopení odlišné úlohy ženy v rodině, možnosti jejího vstupu do aktivního veřejného života a dostupu ke vzdělání.
|
|
|
Analýza rozvodovosti v zemích EU v sociodemografické perspektivě
Stýblová, Julie ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Analýza rozvodovosti v zemích EU v sociodemografické perspektivě Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat trendy ve vývoji intenzity rozvodovosti ve vybraných státech Evropské unie, a to v období mezi roky 1995 a 2015 a nalézt mezi nimi podobné, či odlišné trendy. Práce je zaměřena nejenom na vývoj jednotlivých ukazatelů intenzity rozvodovosti, ale i na možné příčiny změny v rodinném chování, a to jak z demografického, tak ze sociologického hlediska. Proto se druhá část práce zaměřuje na analýzu postojů hodnot obyvatel zemí Evropské unie, a to konkrétně postojů týkajících se rodiny, manželství a názoru na rozvod. Intenzita rozvodovosti se během sledovaného období zvyšovala ve všech sledovaných státech, proto narostl i podíl rozvedených osob v evropské populaci. Důvodem jsou hlavně sociální a ekonomické změny ve společnosti, které doprovází změny rodinného chování. Rozvod je společností tolerován a jako chování je ospravedlnitelný u většiny lidí. Na druhou stranu je však rodina a manželství v očích obyvatel evropských zemí stále velmi důležitou hodnotou. Klíčová slova: rozvodovost, rodina, Evropa, postoje, binární logistická regrese, shluková analýza
|
|
|
Spokojenost a stabilita manželství v závislosti na způsobu seznámení: online vs. offline
Kačena, Petr
Práce se zabývá spokojeností a stabilitou manželství v letech 2005-2015 v České republice. Cílem je porovnat, zda má způsob seznámení (online, nebo offline) vliv na vnímanou spokojenost ve vztahu a jeho stabilitu vyjádřenou rozvodovostí. Teoretická část práce se věnuje atraktivitě, charakteristice spokojených párů, vývoji spokojenosti a dosavadním výzkumům online seznamování. Vlastní dotazníkové šetření bylo realizováno na online panelu respondentů, osloven byl reprezentativní vzorek české populace. Z celkem 316 respondentů se třetina se svým manželem (nebo manželkou) seznámila online (33 %). Z této skupiny se většina seznámila buď na seznamce (50 %) nebo sociální síti (17 %). Ti, kteří se seznámili online, byli ve vztahu v průměru mírně spokojenější, nicméně rozdíl není statisticky signifikantní. Také se rozváděli méně (26,5 %) než ti, kteří se seznámili offline (31 %), rozdíl však také není statisticky signifikantní (do rozvodů byly započítány i oddělené domácnosti). Rozdíly ve sledovaných proměnných ještě vzrostly, pokud byla online skupina omezena jen na ty, kteří se seznámili na online seznamce a sociální síti. Tato skupina také v průměru vnímala vyšší splnění své představy o životním partnerovi na začátku vztahu než offline skupina (p=0,041). Muži byli v manželství v průměru spokojenější než...
|
|
|
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960
Nováková, Iveta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá populačním vývojem ve Švédsku mezi lety 1960 a 2018. Hlavním cílem práce je zhodnotit v kontextu vybraných demografických charakteristik průběh demografických změn, které se v zemi objevily po roce 1960. Výsledkem jsou změny v úrovni demografické reprodukce, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Od 60. let 20. století do současnosti došlo ve Švédsku k nárůstu průměrného věku při prvním sňatku, ke zvýšení průměrného věku matky při porodu a k nárůstu počtu rozvodů. V průběhu sledovaného období švédská populace stárla, podíl předproduktivní složky obyvatelstva klesl, zatímco podíl postproduktivní složky v populaci vzrostl. Demografické stárnutí a vysoká intenzita plodnosti ovlivnila nárůst hodnot indexu ekonomického zatížení. Vývoj úhrnné plodnosti ve Švédsku bývá pro svou specifickou kolísavost přirovnáván k horské dráze. Od roku 1960 do roku 2018 Švédsko zaznamenalo pokles intenzity úmrtnosti, zejména ve vyšších věkových skupinách a do jednoho roku života. Zlepšení lékařské péče přispělo k prodloužení naděje na dožití při narození. Švédsko je se svou genderově neutrální rodinnou a sociální politikou inspirativní pro ostatní země Evropy. Klíčová slova: populační vývoj, Švédsko, druhý demografický přechod,...
|
|
|
Hajnalova linie v současné Evropě
Chráska, Miroslav ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Diplomová práce se snaží odpovědět na otázku, zda v současné Evropě stále platí rozložení zemí, které stanovil v roce 1965 ve svém teoretickém konceptu John Hajnal. Hlavním cílem bylo, na základě vybraných demografických ukazatelů (průměrný věk při uzavření prvního manželství u mužů a žen, průměrný věk ženy při narození prvního dítěte, index rozvodovosti, podíl živě narozených dětí v manželství a mimo manželství), reanalyzovat původní rozdělení zemí pomocí K-means shlukové analýzy. Demografické ukazatele byly převzaty z databáze Eurostatu z let 1990-2015. Dále byly provedeny K-means shlukové analýzy evropských zemí podle hodnotových orientací jejich obyvatel v oblasti sociálních vztahů a životních očekávání. Výpovědi respondentů pocházely ze šetření European Social Survey z let 2002-2018. Shluková analýza vybraných demografických ukazatelů nepotvrdila dva modely rodinného a sňatkového uspořádání podle Hajnalova konceptu. Dále provedené K-means shlukové analýzy hodnotových orientací respondentů však potvrdily statisticky významnou existenci dvou hodnotových přístupů k životním prioritám - preferenci tradičně přijímaných hodnot a preferenci dynamického a výkonnostního přístupu k životu i sobě samému. Klíčová slova Hajnalova linie, rodina, sňatečnost, rozvodovost, výzkumný projekt ESS, K-means...
|
|
|
Vybrané demografické ukazatele mikroregionu Horňácko
Novotná, Denisa
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje struktury obyvatelstva a analýzou dynamiky obyvatelstva v mikroregionu Horňácko v letech 2005-2015. V uvedeném časovém období byla vymezena struktura obyvatelstva podle pohlaví, podle věku a podle vzdělání. U dynamiky obyvatelstva byly analyzovány a vyhodnoceny demografické ukazatele: úmrtnost, porodnost, potratovost, sňatečnost, rozvodovost, přirozený přírůstek, migrační přírůstek a celkový přírůstek. Za použití vhodné trendové funkce byla vytvořena predikce sledovaných ukazatelů do roku 2020. Z analýzy dat bylo zjištěno, že v mikroregionu Horňácko dochází k postupnému úbytku obyvatel a k demografickému stárnutí. Hrubá míra úmrtnosti, porodnosti, potratovosti a rozvodovosti vykazuje kolísavý trend. Mírně rostoucí je hrubá míra sňatečnosti. Migrační i přirozený přírůstek je po sledované období v záporných hodnotách. Daná bakalářská práce má možné využití ve strategii rozvoje mikroregionu Horňácko.
|
|
|
Vybrané demografické aspekty starnutia populácie v Českej republike
Plešingerová, Zuzana
Diplomová práce se zaměřuje na kvantifikaci vybraných demografických aspektů, které ovlivňují stárnutí populace v České republice. Práce porovnává a specifikuje regionální rozdíly v rámci porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti a rozvodovosti. Teoretická část předkládané práce je zaměřena na rozbor teoretických východísk, zahrnuje poznatky z odborných literatur, které představují podklad pro realizaci následné praktické části diplomové práce. Na vytvoření praktické části byly využity sekundární data z veřejně dostupné databáze ČSÚ. Ze statistických metod byla v práci použita regresní analýza, shluková metoda a extrapolace časových řad. Na základě regresní analýzy byl zjištěn vliv vybraných ukazatelů na stárnutí populace ČR. Cílem shlukové analýzy bylo seskupit 14 krajů do shluků na základě podobností a odlišnosti hodnocených demografických ukazatelů a zjistit tak regionální rozdíly vybraných aspektů stárnutí populace. Součástí výsledků byla predikce vývoje jednotlivých ukazatelů do roku 2020.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.