|
| |
|
|
Srebrenický masakr a jeho různorodá percepce v odborné literatuře
Šanca, Filip ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Srebrenický masakr zůstává opředen mnoha nejasnostmi. Pohledy autorů na něj se diametrálně odlišují snad ve všech ohledech. Tragédie byla využívána jako nástroj propagandy. Nejen kvantita obětí, ale i samotná fakta byla upravována podle konkrétních potřeb. Žádné ucelené pojednání o rozdílnostech ve vnímání tohoto aktu pravděpodobně neexistuje; a když, tak opět účelově zkreslené. Cílem mé práce nebude bezpodmínečně určit, která ze stran byla v právu a která z nich výrazněji měnila dějiny jejich nekritickým výkladem. Nebudu se snažit rozebrat akt samotný, ale přístupy, které se k němu vytvořily. Primárním zdrojem bude převážně vybraná sekundární literatura. Nejdříve nastíním historicko-politický kontext srebrenického masakru. Těžiště a hlavní téma mé práce bude pak rozebráno ve druhé části, kde se zaměřím na samotnou percepci masakru v odborné literatuře, a to jak pohledem samotných aktérů, tak i států mezinárodního společenství, které srebrenickou kauzu analyzovaly s geografickým odstupem. Mým cílem je jednotlivé postoje prostudovat a navzájem srovnat.
|
|
|
Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie. Genese národní identity
Heler, Daniel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Diplomová práce "Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie: Genese národní identity" se na základě theoretického zpracování problematiky utváření moderních národů a národních států, v konstruktivistickém přístupu a jeho konsekvencím pro interní bezpečnost spojenou s existencí národnostních menšin, snaží zasadit problematiku formování nacionální identity Muslimů či Bosňáků do širšího rámce rozpadu druhé i třetí Jugoslávie. Otázka genese bosňáckého národa je zkoumána v podmínkách území Novopazarského Sandžaku situovaného do sensitivní oblasti mezi Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Kosovem. Konkrétně práce odpovídá na otázky, jak probíhala genese konstruování muslimské a bosňácké nacionální identity v podmínkách periferního území Sandžaku, jaký byl vztah muslimské/bosňácké menšiny ke státu, režimu a státnímu národu, ve kterém/se kterým žila, v reflexi místních bosňáckých nacionálních elit a jaké korelace mezi státoprávními a politickými změnami v Jugoslávii, Srbsku a Černé Hoře a vnímáním vlastní národní existence muslimské/bosňácké komunity v rámci těchto států je možné vysledovat. Práce nemá být pouze úzce zaměřenou studií, ale má být i jistým příspěvkem do širší diskuse o rozpadu Jugoslávie.
|
|
| |
|
|
Proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska po roce 1991 v kontextu rozpadu Jugoslávie
Vukadinovič, Marko ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vrtiška, Tomáš Josef (oponent)
Proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska po roce 1991 v kontextu rozpadu Jugoslávie Abstrakt Práce si klade za cíl analyzovat proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska se zvláštním ohledem na migraci po válečném konfliktu vyvolaným rozpadem Jugoslávie začátkem devadesátých let. Zkoumá věkovou strukturu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a především jejich vliv na demografický růst Srbska a analyzuje závislost jejich místa pobytu na některých geografických a socioekonomických ukazatelích. Prověří také situaci uprchlíků v novém tisíciletí s ohledem na jejich repatriaci či naturalizaci. Závěrečná část práce zjišťuje, zda relativně značné procento této uprchlické populace stále žije v provizorních podmínkách a jak funguje spolupráce státu a agentur, které mají za cíl redukovat počet uprchlých a vnitřně vysídlených osob. Klíčová slova: proměna, regionální obraz, systém osídlení, migrace, rozpad Jugoslávie
|
|
|
Reflexe rozpadu Jugoslávie v dnešní srbské společnosti
Krestovská, Dina ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje výzkumu zabývajícím se rozpadem Jugoslávie a jeho reflexí v dnešní srbské společnosti. Výsledky výzkumu zachycují, jak dvacet let po rozpadu druhé Jugoslávie a třináct let od bombardování Srbska hodnotí jeho obyvatelé klíčové události moderních srbských (jugoslávských) dějin: především období vývoje Jugoslávie po Titově smrti, rozpad SFRJ a následné konflikty, bombardování v roce 1999 a postupnou integraci Srbska do EU. Hlavní metodou heuristického výzkumu, realizovaného v Bělehradě, Niši a Novém Sadu, bylo sociologické šetření prováděné formou dotazníků. Šetření proběhlo především mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli Srbska rozdělenými pro účely výzkumu z hlediska pohlaví a věku.
|
|
|
Cesta Černé Hory k nezávislosti: role Mila Djukanoviće
Hurajčíková, Veronika ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat cestu Černé Hory k nezávislosti v její poslední etapě, respektive v období od rozpadu Socialistické federativní republiky Jugoslávie a vzniku Svazové republiky Jugoslávie v roce 1992 až k vyhlášení nezávislé Černé Hory v roce 2006. V této souvislosti bude pozornost zaměřena především na politiku Mila Djukanoviće a jeho proměnu od komunistického prominenta a Miloševičova spojence k muži, který začal spolupracovat se Západem a usilovat o nezávislost Černé Hory. Na základě získaných informací se autorka pokusí shrnout a zhodnotit, jakou roli sehrála Djukanovićova politika a v čem spočíval její význam na cestě Černé Hory k její nezávislosti. V závěru se také pokusí zamyslet se nad tím, jak může jedna osoba, respektive její posun v myšlení, změnit a ovlivnit dějiny a chod celého státu. Kromě samotné politiky Mila Djukanoviće bude pozornost zaměřena i na média a samotnou politickou stranu Mila Djukanoviće, Demokratickou stranu socialistů (DPS). Konkrétně se bude autorka věnovat i jejich roli a významu na cestě Černé Hory k její nezávislosti, zejména pak tomu, jak ovlivňovaly politiku Mila Djukanoviće nebo, jak se s jejich působením musel Milo Djukanović vypořádat.
|
|
|
Slovinská cesta k nezávislosti a její milníky
Svobodová, Kamila ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Slovinská cesta k nezávislosti a její milníky" pojednává o procesu demokratizace Slovinska a jeho osamostatnění během let 1986 až 1991. Po shrnutí vývoje země uvnitř Habsburské monarchie a poté v rámci jugoslávského státu se zaměřuje na události po roce 1986 jakožto klíčového milníku slovinské cesty k nezávislosti. Ve Slovinsku zvítězilo roku 1986 v SKS liberální křídlo v čele s Milanem Kučanem, obhajující demokratický politický systém a postupné ekonomické reformy. V Srbsku se o rok později stal předákem srbské komunistické strany Slobodan Miloševič, propagátor velkosrbské myšlenky. Srbsko se jeho zvolením přiklonilo ke koncepci centralizovaného státu, založeného na nacionalismu. Za této situace nebylo možné dohodnout se na elementárním fungování federace, natož na budoucí orientaci Jugoslávie. Poté, co se Jugoslávská lidová armáda přidala na stranu srbských představitelů a začala Slovinsku vojensky vyhrožovat, došlo k postupnému sblížení lublaňské vlády s opozicí, jež vyvrcholilo v lednu 1989, kdy se SKS zřekla svého politického monopolu. Slovinští komunisté se přiklonili k reformnímu kursu, nadále ovšem obhajovali setrvání v jugoslávské federaci. Postupně však i slovinská vládnoucí elita dospěla k závěru, že Jugoslávii nelze v dané konstelaci reformovat a v září 1989 přijala...
|
host ::
RSS.