|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Svoboda moří a bezpečnost plavby v Jihočínském moři
Horvátová, Karolína ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářské práce nabízí zhodnocení významových faktorů oblasti Jihočínského moře pro důležité aktéry mezinárodních vztahů - USA a Čínu. Na základě podaného historického rámce a popisu základních atributů mezinárodního mořského práva identifikuje dlouhodobý historický význam této oblasti a dává základní podněty k současným politickým výzvám. Práce dokumentuje důležité změny v zahraniční orientaci obou států od 80. let 20. století až po poměrně nedávnou historii, končící druhým volebním obdobím amerického prezidenta Baracka Obamy, v roce 2017. Na základě neorealistického přístupu k mezinárodním vztahů popisuje hlavní principy v americko-čínských vztazích v oblasti Jihočínského moře, které mají bezpečnostně-ekonomický charakter. Pro hlubší analýzu a lepší identifikaci významových faktorů oblasti přidává v metodologickém rámci také koncepty "rising power" a "soft power" Josepha Nyeho. Díky nim odhaluje další vrstvy významové analýzy této oblasti pro Čínu a USA založené na politicko-ideologických, případně kulturně-sociálních faktorech. Výstupy práce mohou být použity v dalším výzkumu této oblasti i případných sino-americkým vztahům.
|
|
|
The Middle Eastern alliances: Analysis of relations and further development of the region
Eštoková, Denisa ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Skúmanie akejkoľvek témy Blízkeho východu si vyžaduje všeobecný rozhľad, pretože sa jedná o región veľmi komplexný a dynamický. Dôležitou charakteristikou je prepojenie islamu a politiky, pretože tento vzťah formoval politické zriadenia štátov. Strategická poloha a nerastné bohatstvo tejto časti sveta bolo lákavé i pre globálne veľmoci, ktorých zasahovanie rozdelilo štáty najmä počas Studenej vojny. Práve analýza faktorov a udalostí, ktoré viedli k súpereniu a vzniku aliancií na Blízkom východe je cieľom tejto práce. Výskum sa sústreďuje na aliancie Iránu a jeho šiítskych spojencov na jednej strane a Saudskej Arábie s ďalšími sunnitskými monarchiami na druhej strane. Na rozdiel od iných spojenectiev zahrnutých v práci tieto dva bloky majú dlhotrvajúcejší charakter. Sú taktiež špecifické kvôli sektárskym rozdielom, vzťahom k Spojeným štátom americkým a Izraelu a zdieľaným reakciám na vznikajúce hrozby. Historický vývoj blízkovýchodných aliancií začína rozpadom Osmanskej ríše, pokračuje oboma svetovými vojnami, izraelsko-arabským konfliktom, Islamskou revolúciou v Iráne a ďalšími medzníkmi, ktoré mali význam vo formovaní medzištátnych vzťahov v regióne. Moderné obdobie sa posúva od invázií do Afganistanu a Iraku až po súčasné udalosti, ktoré boli následkom Arabskej jari v roku 2011. Role regionálnych...
|
|
|
NATO and European Security in the East: The Impact of the Ukraine-Russia Conflict on NATO Doctrine and Ukrainian Strategy
Tymchuk, Halyna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce bude v zásadě pracovat s konceptem bezpečnosti, konkrétně s evropskou bezpečností v posledních letech. Ačkoli Ukrajina není členem NATO a Rusko je vzdáleným sousedem NATO, v této práci dokážu, že bychom měli spojit události na ukrajinské hranici s evropskou bezpečností. Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu se NATO pevně zasazovalo o podporu suv- erenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic. Spojenci okamžitě v březnu 2014 odsoudili nezákonné "legitimní připojení" Krymu k Rusku a opakovaně prohlásili, že to nikdy neuznají. Rovněž odsoudili úmyslnou destabilizaci na východní Ukrajině, kterou Rusko vyprovokovalo za použití svého vojenského zásahu a podpory bojovníků. Krize na Ukrajině se ukázala jako skutečný zlom v euroatlantické bezpečnosti od chvíle, kdy někteří starší západní politici začali hovořit o změnách v hlavních směrech evropské obranné politiky. Ukrajinská krize vytvořila novou bezpečnostní situaci v Evropě a stále vyžaduje po- zornost, zapojení a reakci NATO. Tato krize prohloubila strategické nedorozumění mezi Ruskem a Západem. Velmi jasně ukazuje, že Moskva a Západ chápou evropskou bezpečnost zcela odlišně. Západní hlavní města Evropu obecně považují za "sjednocenou, svobodnou a pokojnou", zatímco Moskva ji považuje za...
|
|
|
Analysis of regional security in the Persian Gulf and the geopolitical importance of the Strait of Hormuz
Krésová, Dana
Tato Bakalářská Práce pojednává o regionální bezpečnosti v Perském zálivu. Hlavním cílem je analyzovat procesní změny regionální bezpečnosti od Britského odchodu v roce 1971 až po současnost 2016. Tato práce aplikuje metodu regionálních bezpečnostních komplexů, kterou zpracovali teoretici Buzan a Waever. Tato teorie je použita, aby určila základní rámec a poskytla hlubší náhled na region Perského zálivu. Práce také zahrnuje geopolitický význam Hormuzské úžiny, aby popsala její vztah k Perskému zálivu. Výsledky ukazují, že vysvětlení teorie se vztahuje na bezpečnostní změny v Perském zálivu. Výzkum dále odhaluje důležité události, které vysvětlují současnou situaci v regionu.
|
|
|
Svoboda moří a bezpečnost plavby v Jihočínském moři
Horvátová, Karolína ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářské práce nabízí zhodnocení významových faktorů oblasti Jihočínského moře pro důležité aktéry mezinárodních vztahů - USA a Čínu. Na základě podaného historického rámce a popisu základních atributů mezinárodního mořského práva identifikuje dlouhodobý historický význam této oblasti a dává základní podněty k současným politickým výzvám. Práce dokumentuje důležité změny v zahraniční orientaci obou států od 80. let 20. století až po poměrně nedávnou historii, končící druhým volebním obdobím amerického prezidenta Baracka Obamy, v roce 2017. Na základě neorealistického přístupu k mezinárodním vztahů popisuje hlavní principy v americko-čínských vztazích v oblasti Jihočínského moře, které mají bezpečnostně-ekonomický charakter. Pro hlubší analýzu a lepší identifikaci významových faktorů oblasti přidává v metodologickém rámci také koncepty "rising power" a "soft power" Josepha Nyeho. Díky nim odhaluje další vrstvy významové analýzy této oblasti pro Čínu a USA založené na politicko-ideologických, případně kulturně-sociálních faktorech. Výstupy práce mohou být použity v dalším výzkumu této oblasti i případných sino-americkým vztahům.
|
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
The Middle Eastern alliances: Analysis of relations and further development of the region
Eštoková, Denisa ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Skúmanie akejkoľvek témy Blízkeho východu si vyžaduje všeobecný rozhľad, pretože sa jedná o región veľmi komplexný a dynamický. Dôležitou charakteristikou je prepojenie islamu a politiky, pretože tento vzťah formoval politické zriadenia štátov. Strategická poloha a nerastné bohatstvo tejto časti sveta bolo lákavé i pre globálne veľmoci, ktorých zasahovanie rozdelilo štáty najmä počas Studenej vojny. Práve analýza faktorov a udalostí, ktoré viedli k súpereniu a vzniku aliancií na Blízkom východe je cieľom tejto práce. Výskum sa sústreďuje na aliancie Iránu a jeho šiítskych spojencov na jednej strane a Saudskej Arábie s ďalšími sunnitskými monarchiami na druhej strane. Na rozdiel od iných spojenectiev zahrnutých v práci tieto dva bloky majú dlhotrvajúcejší charakter. Sú taktiež špecifické kvôli sektárskym rozdielom, vzťahom k Spojeným štátom americkým a Izraelu a zdieľaným reakciám na vznikajúce hrozby. Historický vývoj blízkovýchodných aliancií začína rozpadom Osmanskej ríše, pokračuje oboma svetovými vojnami, izraelsko-arabským konfliktom, Islamskou revolúciou v Iráne a ďalšími medzníkmi, ktoré mali význam vo formovaní medzištátnych vzťahov v regióne. Moderné obdobie sa posúva od invázií do Afganistanu a Iraku až po súčasné udalosti, ktoré boli následkom Arabskej jari v roku 2011. Role regionálnych...
|
|
|
Eduardovský appeasement? Příspěvek k zahraniční politice Velké Británie před první světovou válkou.
Štoudek, Marek ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Eduardovský appeasement? Příspěvek k zahraniční politice Velké Británie před první světovou válkou. se zaměřuje na činy Velké Británie před první světovou válkou a klade si otázku, jestli v této době opravdu uplatňovala Velká Británie appeasement, aby se vyhnula blížící se válce. Zkoumá tedy vztahy k ostatním velmocím té doby a především k Německu. Cílem této práce je tedy zhodnocení politiky Velké Británie a následná aplikace teoretických konceptů na tuto problematiku, což povede k zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Tato práce nabízí také alternativní koncepty jako teorii rovnováhy moci, rovnováhy hrozeb a komplexní vzájemné závislosti, které můžou taktéž vysvětlovat činy Velké Británie, namísto appeasementu.
|
|
|
Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904
Komm, Tomáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce na téma Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904 pojednává o povaze britsko-německých vztahů na přelomu 19. a 20. století. Británie v této době opouští svou politiku "skvělé izolace" a mezi lety 1898-1901 jedná o vstupu do aliance s Německem. Tyto jednání ovšem krachují a obě země se za pouhých patnáct let později střetnou v první světové válce. Práce se zaměřuje na koncept britské politiky "skvělé izolace", hledá faktory, které Británii pomohly takovou politiku udržovat a také důvody, které vedly k jejímu konci. Vedle toho se snaží odpovědět na otázku, jaký vliv na konec této politiky měly vztahy Velké Británie a Německa a co vedlo ke krachům vzájemných aliančních jednání. Za tímto účelem práce rozebírá klíčové události, které ovlivnily vztahy obou zemí. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny dle časového hlediska a zabývají se postupně: politikou "nového kurzu", Helgolandskou smlouvou, vlivem vlády britských liberálů v letech 1892-1895, německou politikou formování kontinentálních spojenectví, aférou okolo Krügerova telegramu, námořním zbrojením, německou Weltpolitik, samotným jednáním o alianci a konečně sjednáním smlouvy s Japonskem v roce 1902 a Entente cordiale v roce 1904. Práce je pojata jako případová studie využívající...
|
host ::
RSS.